Pracovní podmínky a pracovní prostředí

Význam pracovní činnosti pro rozvoj člověka

Práce je forma vztahu mezi člověkem a přírodou. Dochází při ní k

• přetváření biologického a společenského prostředí
• výrobě pracovních nástrojů
• plánování a k uvědomělému řízení činnosti

Funkce práce

• existenční (zachování existence jako druhu)
• dějinotvorná (základem pro rozvoj lidské společnosti a  měřítkem lidského pokroku)
• hodnotvorná (hodnoty materiální, duchovní a kulturní)
• homonisační (působila při utváření člověka jakožto biologického druhu)
• sociální (umožňuje sociální kontakt)

Cíle pracovní činnosti

• uspokojování potřeb člověka (materiálních i duchovních)
• vytváření hodnot nutných pro existenci a rozvoj společnosti

Pracovní činnost formuje osobnost

• rozvoj schopností, profesionálních zájmů, postojů, životních názorů, charakterových i fyzických vlastností
• je spojena s plněním povinností – vlivy na utváření volních vlastností
• její výsledky mají vliv na aspirační úroveň a sebevědomí člověka, to pak dále na motivaci.

Společenské postavení lidí je odvozeno z jejich rolí v pracovním procesu. Ztráta zaměstnání znamená

• snížení životní úrovně,
• nedostatek finančních prostředků,
• snížení sociálního statutu,
• deprivace základních potřeb,
• zúžení sociálních kontaktů.

Pracovní podmínky

Pracovní podmínky ovlivňují výkon pracovníka. Musí mít přiměřené prostředí (osvětlení, teplota, …). Existují normativní předpisy, které stanoví přesné žádoucí parametry.

Teorie k pracovním podmínkám

• experimentální zjišťování – přesné pracovní podmínky v konkrétních oblastech pracovního prostředí
• ergonomická analýza – přesné uspořádání sdělovačů a ovládačů, komplexní řešení systému člověk – stroj; člověk – stroj – prostředí

Praxe pracovních podmínek

V praxi je závažnou oblastí bezpečnost práce (viz dále).

Důležitou složkou pracovních podmínek jsou pracovní směny. Osmi hodinová pracovní doba je podle psychologů a lékařů maximum. Prodloužení způsobí:

• pokles výkonu
• zvýšení úrazovosti
• zhoršení kvality práce
• absence a poškozování zdraví (zejména u starších pracovníků)

Vliv technického rozvoje na změny v charakteru pracovní činnosti a v nárocích na psychiku pracovníka

Zdokonalení techniky v průmyslu a dopravě (automatizovaná výroba) způsobilo změny v charakteru pracovní činnosti:

• zdokonalení pracovního procesu (snížení fyzické námahy)
• psychologické a sociologické problémy:
  • vyšší nároky na psychomotorické tempo pracovníků (překonávání stereotypní práce)
  • vyšší nároky na schopnosti a kvalifikaci pracovníků (specializace)
  • změny v dělbě práce (těžiště práce je v přípravných fázích výroby, výrobu samotnou provádějí stroje)
  • vyšší nároky na organizaci a řízení
  • uvolnění pracovní síly, mobilita, pohyb pracovníků
  • změny v pracovní motivaci (dělník se podílí jen na části výrobního procesu, pracovní neuspokojení v důsledku ztráty tvůrčích prvků v činnosti)

Větší psychické zatížení pracovníků z nových druhů činností – psychologické problémy:

• stanovení optimálního informačního toku (informační kapacita lidského operátora je omezená)
• udržení pozornosti – obtížné v automatizovaných provozech
• monitorování a sledování nepřetržitých dějů
• rozhodovací procesy (racionální rozhodování, statistické rozhodování – podle pravděpodobnosti výsledku, ve skutečnosti rozhodování dynamické či postupné)
• analýza systému člověk – stroj (inženýrská psychologie)
• pravděpodobnost uvažování a předvídání (Důsledky některých zásahů je možno korigovat na základě zpětných informací)

Změny v pracovních podmínkách v automatizovaných provozech

• izolace jednotlivých pracovníků
• týmová spolupráce osob prostorově vzdálených (obtížné vytváření  x  větší soudržnost)
• závislost výroby na komunikačních spojích (více kanálů zvýší spolehlivost informací)
• oddělení pracovníků od vlastní výroby (na základě informací, ne vlastních zkušeností)
• zvyšování společenské závažnosti pracovní činnosti (zvýšená odpovědnost – větší nároky na odolnost – zvýšená sebekritičnost, horší soustředění, neurotické obtíže – řešením je snižování bezprostřední odpovědnosti pomocí kontrolních systémů)
• práce v časové tísni a stresu (rozpor mezi rychlostí a přesností – stres, havárie)
• bezpečnost pracovního prostředí (dále od přímého zdroje nebezpečí  x  nové druhy ohrožení  – hluk, otřesy, záření, chemické škodliviny, …)
• vznik nových profesí (programátoři, seřizovači, opraváři, organizační a kontrolní složky)

Změny v profesní přípravě

Výcvik a školení

• racionální metody – správné osvojení obsahu při zácviku dovedností (ne dril)
• nové výcvikové prostředky a techniky
• nacvičování havarijních situací
• systematické zvyšování kvalifikace
• zastarávání poznatků vlivem rychlého rozvoje techniky – přeškolování, nové způsoby výcviku pro starší pracovníky

Výběr a rozmisťování pracovníků musí probíhat na základě psychologických poznatků – důkladná znalost požadavků nových profesí, aplikace diagnostických metod, obsazení některých funkcí dvojmo (směny)