Obchodní společnosti

– právnická osoba upravená v OZ, uměle vytvořená entita založená na sdružení osob, nebo na základě majetku = osobní a kapitálové společnosti

– upravuje obchodní zákoník ve druhé části – obchodní společnosti (4, ale celkem je jich 6) a družstva

– nejprve se zabývá obecnými ustanoveními (vklady, kapitál, podíl, založení, zánik,. . . . .), poté jednotlivými společnostmi

– založit jí může ale i PO a FO, obchodní společnost je ale PO

obchodní společnost (§56) = právnická osoba založená za účelem podnikání (v. o. s., k. s., s. r. o., a. s. + evropská společnost, evropské hospodářské zájmové sdružení) – odpovědnost nese ten, kdo jednal jejím jménem, ručení = druhotná odpovědnost za splnění závazku

Rozdělení:

• osobní společnosti (k. s., v. o. s.)

– mají menší počet společníků

– není rozhodující kapitál, ale osobní činnost společníků konaná ve prospěch společnosti ® menší kapitál

– společníci ručí za závazky společnosti neomezeně celým svým majetkem

– zajímá nás kdo je společníkem – mají povinnost podílet se na činnosti,

• kapitálové společnosti (a. s., s. r. o.)

– důraz kladen na kapitál, ne na osobu společníka (nemusí osobně vykonávat nějakou činnost)

– rozhoduje majetková stránka, podstatné je na kolik se společníci podílejí vkladem

– společníci neručí ani neodpovídají za závazky společnosti (nebo ručí jen omezeně)

– je nám jedno kolik má společníků, důležité je jaký je vklad těch společníků, nemají pak žádní další povinnosti, nemusejí se dál podílet na činnosti,

Evropská společnost – nejblíže k a.s.

– pochází z práva EU, (každý stát má jiné úpravy); idea sjednotit úpravy o obch. společnostech v rámci EU , ale spíše vytvořit novou právnickou osobu, která bude mít jednotné znaky, upravena Radou Evropy, ; u nás taky zákon o Evropské společnosti, ; prameny: zákon o evropské společnosti, a OZ zákon o a.s.

– jednotný systém, který dovoluje jednotlivým státům odchylky v rámci jejich právního řádu,

– odchylky: podíl zaměstnanců na organizační struktuře; podíl zaměstnanců na majetku

– podle angloamerického systému nemají být zainteresováni, podle kontinentálního ano – právo pobývat akcie za nižší ceny, dozorčí rada

• družstva – právnická osoba, může podnikat, zapisovat do OR, původní účel vůči vlastní základně, není to obchodní společnost

– uspokojování potřeb členů – ne vytváření zisku

Společníci – zakladatelé, FO i PO

– odpovědnost – je tu vždy, je prvotní, odpovídá se z jednání, ten kdo jedná je odpovědný

– ručení – nastává jen za určitých podmínek, může, sekundární následek, umět vysvětlit,

Společnost odpovídá za své jednání až druhotně ručí.

V.o.s. – odpovídá za závazky x společníci ručí celým svým majetkem ( společník ručí jen u jedné společnosti)

X

U kapitálové společnosti neručí –společník může být ve více kapitálových společnostech

Jak to jde po sobě:

1. Založení –společenská (zakladatelská) smlouva, listina (dokument), ale pouze podpis listiny, po právní stránce ještě neexistuje PO
2. Vznik – zápis do OR – právní subjekt,
3. Zrušení – z rozhodnutí společníka, popřípadě soudu, záleží na stavu majetku, jestli se bude provádět likvidace; takže buď s (ocení se veškerý majetek společnosti, nějakým způsobem se zpeněží a plusová hodnota se rozdělí mezi společníky) nebo bez (bude existovat právní nástupce; majetek se nerozdělí mezi společníky, ale přejde na jinou obchodní společnost, dojde ke přeměně (viz. dále) společnosti) likvidace
4. Zánik – když je vymazána z OR

Než založím, musím si rozmyslet formu, musím najít partnery když nebudu mít dostatek prostředků,

Institut předběžné společnosti §64

– mezi založením a vznikem (max 90 dní)

– už mám právo uzavírat smlouvy apod. jménem budoucí společnosti,

– ochrana dodavatelů – ten, kdo podepsal smlouvu, musí zaplatit, i když se pak společnost rozhodne jinak, nebo vůbec nevznikne

– pokud se obchod uskuteční, jedná se už se společností, ne s osobou,která podepsala

§64 – kdokoli může jednat jménem společnosti ještě před jejím vznikem, aby tak dnem vzniku mohla již vyvíjet hospodářskou činnost (předem nákup materiálu, nájem, sehnání zaměstnanců,. . . . .)

– může tak jednat kdokoli, v čemkoli a kdykoli

– pokud společníci (vedoucí orgán) tato jednání před vznikem společnosti schválí do 3 měsíců od vzniku společnosti ® společnost tak přebírá za tato jednání odpovědnost a byla těmito jednáními vázána již od počátku (od svého založení)

založení společnosti (§57) – na základě zakladatelských dokumentů (zakladatelská listina, společenská smlouva)

– založená společnost váže pouze ty, co podepsali společenskou smlouvu, navenek ještě neexistuje vůči 3. osobám

– pokud uzavírá smlouvu zmocněnec na základě plné moci, musí se tato plná moc přiložit ke spol. smlouvě

– pokud se podepíše zakladatelská smlouva, jsme všichni vázáni, aby byla zapsána do OR, ale ještě neexistuje

vznik společnosti (§62) – dnem, ke kterému byla zapsána do OR

– návrh na její zápis do OR musí být podán do 90 dnů od založení (podpis smlouvy) společnosti

– teď teprve existuje jako právní subjekt

základní kapitál-ZK(§58)= peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do ZK

– musí být vyjádřen v jednotkách české měny, je součástí vlastního kapitálu

– povinně se vytváří v k. s., s. r. o., a. s.

– jeho výše se zapisuje do OR

– musí to být nějak oceněno (nepeněžité), a pak součet toho to tvoří

– společnost se musí snažit aby majetek převyšoval a nebo byl alespoň na úrovni základního kapitálu

vklad společníka (§59) = souhrn peněžitých a nepeněžitých vkladů, které společník vkládá do společnosti

– nepeněžitý vklad – pouze majetek, u kterého se musí dát zjistit hospodářská hodnota (ocenit soudním znalcem u s.r.o.  a.s.) a musí být hospodářsky využitelný ve vztahu k předmětu podnikání společnosti (movitosti, autorská práva) – musí být splacen před zápisem základního kapitálu do OR; může to být i nemovitost, duševní vlastnictví (patent, autorská práva – i ty se dají předem ocenit, známe jejich hodnotu)

– peněžitý – na účet, převodem, nebo určitá peněžní pohledávka

– 30% vkladu musím splatit hned pokud peněžitý vklad před podáním návrhu tedy před vznikem; nepeněžité vklady musí být zcela splaceny před podáním návrhu do OR

– vlastnické právo ke vkladům přechází na společnost po vzniku firmy

– správce vkladu (nějaký orgán) – spravuje vklady od splacení po vznik společnosti (nepeněžité vklady musí opatrovat, aby neztrácely svou hodnotu); podepíšeme smlouvu o vkladu; u nemovitosti předáváme klíče, všechny listiny které se k té nemovitosti vztahují a podepíše smlouvu o vkladu

– správce vkladu ty vklady musí vložit do banky, po vzniku společnost nabývá veškerá práva na účet i na veškeré movité věci které byly opatrovány; ty nemovitosti a autorská práva apod. jdou pod vlastnictví společnosti až dnem vzniku

podíl (§61) = účast společníka ve společnosti (má určitá práva a povinnosti)

-společník má právo na vypořádací podíl (podle výše svého podílu ku vlastnímu kapitálu) při zániku osobní účasti společníka, když společnost stále existuje, pak se musí najít nový společník nebo snížit ZK

– společník má právo na podíl na likvidačním zůstatku, pokud je společnost rušena s likvidací

– kvantitativní hledisko – míra účasti na majetku společnosti – např. ze 30% se účastním na majetku spoelčn.

– kvalitativní hledisko – míra účasti na právech a povinnostech společnosti

– můžeme s tímto podílem nakládat, taky ho můžeme na někoho převést

– každý má jen jeden podíl o různé velikosti(jen u a.s. mám tolik podílů, kolik mám akcií)

Povinnosti společníků

1. základní majetková povinnost – zaplatit vklad
2. základní nemajetková povinnost – nezpůsobovat škody

Práva společníků

1. práva podíl ze zisku
2. vyplacení hodnoty mého podílu když
3. nemajetkové – účastnit se zasedání orgánu – valné hromady – hlasovat, žádat informace apod.

Rezervní fond (§67) – povinný u s. r. o., a. s.

– vytváří se ze zisku běžného účetního období po zdanění (= čistý zisk)

Organizační struktura

valná hromada – členy jsou všichni společníci ,zasedá alespoň jednou za rok – VH, účetní závěrky, spravit společníky o tom, jak mají postupovat další rok

statutární orgán (§66 odst.4 a § 194 odst. 7) – jedná v zájmu společnosti, bez toho, aby ji poškodil

– zasedá častěji než Valná hromada

– tento orgán se může usnášet pouze pokud je přítomna nadpoloviční většina členů orgánu a je zapotřebí souhlasu většiny přítomných členů, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího

– členem orgánu může být pouze FO starší 18 let, plně způsobilá k právním úkonům, bezúhonná podle zákona o živnostenském podnikání a nejsou u ní překážky k provozování živnosti

– je zde vztah mezi jednotlivcem a právní formou podniku (nemusí zde být smlouva, pokud ale je, nikdy není pracovně-právní, protože člen orgánu není zaměstnancem firmy) – vystupuje na základě smlouvy o výkonu funkce (= mandátní smlouva – podle obchodního zákoníku, ne pracovního)

kontrolní orgán

– dozorčí rada ( u a. s. musí být)

– kontrola ostatních orgánů, uzávěrek, dokladů,..

kromě těchto orgánů, může mít společnost i další , ale musí být zapsány ve spol.smlouvě

Zrušení a zánik společnosti (§68)

– zrušení společnosti s likvidací (bez právního nástupce) nebo bez likvidace (s právním nástupcem)

– zánik společnosti výmazem z OR

Obecné důvody pro zrušení společnosti (§68 odst. 3)

a) uplynutí doby, na kterou byla založena (s likvidací)

b) dosažení účelu, pro který byla založena (s likvidací)

c) dnem rozhodnutí společníků – nemusí zdůvodňovat (s likvidací)

d) soudní rozhodnutí – je nutný důvod (odst. 6) – podstatné porušení zákonných předpisů nebo poškozování 3. osob (soud nemůže tento odstavec navíc rozšiřovat o další důvody) ® soud může rozhodnout o zrušení, pokud v uplynulých 2 letech se nekonala valná hromada, nebyly zvoleny orgány společnosti nebo společnost pozbyla oprávnění k podnikatelské činnosti (s likvidací)

e) zrušení společnosti v důsledku přeměny – bez likvidace (je zde nástupce, vzniká nová společnost)

Přeměna společnosti (§69) – zrušení bez likvidace

– každá z přeměn je účinná až po zápisu do OR, který důsledky přeměn nejprve posoudí

• převod na společníka – pouze za souhlasu většinového společníka (např. pokud vlastní 90 % podniku)
• změna právní formy – společnost nezaniká, pouze se mění její vnitřní poměry a organizační struktura – §69d odst. 1 (např. pokud se z s. r. o. stává a. s. = společník se stává akcionářem, vydávají se akcie,. . . . .)

– den zániku = den vzniku

• fúze – 1 nebo více společností zanikne a jejich majetek a práva se převedou do nově vzniklé, nebo již existující jiné společnosti

–  firmy musí mít stejnou právní formu (§69a odst. 3)

–  zanikající firma = společnost, která se zruší a výmazem z OR zaniká

–  nástupnická firma = společnost, která vzniká fúzí     (§ 69a)

a)    sloučení – práva a povinnosti přechází na již existující firmu – společnost B má po fúzi zesílenou pozici (A+B = B)

b)    splynutí – obě původní společnosti zanikají a vzniká úplně nová firma, která disponuje majetkem a právy z obou původních společností (A+B = C)

• rozdělení (§69 odst. 4)

a) se založením nových společností – z původní společnosti, která se ruší a zaniká, vznikají 2 nebo i více nových   firem, do kterých se rozdělil majetek a práva původní společnosti

b) sloučení  -majetek a práva původní společnosti se rozděluje mezi již existující společnosti, které se tak zesílí

c) odštěpení – odštěpí se jen část spol. A a obě společnosti pokračují dál

d) kombinace variant – část majetku a práv původní společnosti jde do nově vzniklé firmy a část do již existující společnosti

Zrušení společnosti s likvidací (§70-75a)

– společnost vstupuje do likvidace ke dni, k němuž je zrušena

– po dobu likvidace se užívá firemní jméno společnosti s dovětkem „v likvidaci“, který je zapsán v OR kvůli 3. osobám

likvidátor – pouze fyzická osoba – přechází na ni velká část působnosti statutárního orgánu, jedná jménem firmy

▪    je orgánem společnosti, odpovídá za výkon své působnosti

▪    jmenuje ho ten, kdo prohlásil likvidaci (pokud to byli společníci, likvidátorem může být 1 ze společníků)

▪    musí mít způsobilost k právním úkonům a odbornost

▪    zapisuje se do OR – neprokazuje se pověřením ani oprávněním

1) zjišťuje majetkovou hodnotu a informuje o tom společnost

2) ukončuje závazkové vztahy (uhrazení dluhů) – má k dispozici soupis všech pohledávek, které vymáhá

3) ukončuje právní vztahy – vypovídá smlouvy

4) Statutární orgán vyhotovuje účetní závěrky a předává je likvidátorovi k posouzení

5) vyhotovuje likvidační rozvahu – shromáždění majetku, uhrazení dluhů,. . . . . bez toho by se nezrušila v OR

6) pokud aktiva jsou menší než pasiva, navrhuje prohlášení konkurzu (pak zde vedle sebe působí jednatel,

7) likvidátor a správce konkurzní podstaty, který má nejširší působnost)

8) oznamuje všem věřitelům vstup společnosti do likvidace

9) vyhotovuje zprávu o vypořádání likvidačního zůstatku

10) předkládá tuto zprávu společníkům k odsouhlasení (pokud někdo nesouhlasí, může se obrátit na soud) –

11) společník má právo na podíl na likvidačním zůstatku

12) do 30 dnů po likvidaci navrhuje výmaz společnosti z OR (potřebuje potvrzení od FÚ, že nedluží na daních)

13) poté výmaz z OR

14) likvidace končí rozdělením likvidačního zůstatku mezi společníky

15) ohodnocení věcí – 1 společník – např. peníze na účtu

16) 2 společník – movité věci v hodnotě peněz 1. společníka

Osobní obchodní společnosti

V.o.s.

– soustředit několik osob za  dosažením zisku

– ryzí obchodní společnost – není nutný vklad, společníci se podílí na činnosti, ručí za závazky

Námoř. Obchod (hromadění kapitálu)

– k.s. – min. vklad 5000, min 2 osoby – různé postavení

– komanditista – přináší vklad, ručí jen tehdy, kdy nemá splaceno

– komplementář – žádný vklad, vykonává obchodní činnost, ručí celým majetkem, shodne postavení jako společník v.o.s.

a.s. – povinný vklad, neručí, vznik z důvodu hromadění kapitálu

s.r.o. – vznikla jako poslední jako ekvivalent mezi k.s. a a. s.

-sdružit menší počet osob – vybrat vklad- podnikat

– společník musí složit vklad, ručí do výše nesplaceného vkladu

V.O.S.

– zkratky: veř. obch. spol., v. o. s.;

– min. 2 zakladatelé

– pokud PO – pak rozhoduje statutární orgán

– pokud firma obsahuje jméno 1 ze společníků, stačí dodatek „a spol.“, jenom u v.o.s.

– alespoň 2 osoby podnikají pod společnou firmou,ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně celým svým majetkem

(pokud vznikne škoda, společnost ji musí zaplatit; pokud firma nechce nebo nemůže zaplatit, věřitel má právo obrátit se na její společníky = druhotná odpovědnost; každý společník odpovídá za celý dluh)

– společníkem může být jen FO, která splňuje obecné podmínky provozování živnosti

zakladatelský dokument – společenská smlouva: – musí být písemná, bez ověření notáře, podepsána všemi společníky s ověřením podpisů

obsah:  – firma a sídlo společnosti

– určení společníků

– předmět podnikání

vklady – nejsou povinné, ale společníci se můžou dohodnout, společenská smlouva musí obsahovat do kdy to bude splaceno, jinak zákon ukládá nějaké sankce,

– společníci se musí účastnit obch. činnosti

práva a povinnosti společníků – taková, která jim stanoví společenská smlouva; ke změně společenské smlouvy musí být souhlas všech společníků,

– ve všech ostatních otázkách prostá většina = 51%

– právo na zisk a povinnost podílet se na ztrátě, rovným dílem oboje,

– pokud společník poruší to,co bylo napsáno ve smlouvě – můžou ho žalovat ostatní společníci a nebo celá společnost

orgány (2 nezbytné):

1. valná hromada (většinou se tak nazývá) – nejvyšší orgán – všichni společníci – není pojmenována; rozhodují buď o změně společenské smlouvy a nebo o prostých otázkách

2. statutární orgán – jednat jménem společnosti navenek (jednání vně – jednání se třetími osobami…) a vykonávat její obch. činnost (dovnitř; obch. vedení – jakákoliv činnost, která směřuje k výkonu podnikatelské činnosti – svolávání orgánu, zpracování účetnictví, organizování práce, jednání se zaměstnanci); všichni společníci mají stejná práva a povinnosti jsou tedy všichni statutárním orgánem; mohou se domluvit a pověřit jednoho ze společníků vedením, určí mu rozsah jeho činnosti, tím pádem to právo jednat ostatní pozbývají

– pokud se stanoví 1 společník jako vedení, ostatní pozbývají právo rozhodovat

• odvolatelné – odvolávají společníci
• neodvolatelné – nemůžou odvolat,ale mohou se obrátit na soud

– rovnocenný vztah

– ten, kdo je v obchodním vedení, může podat výpověď – písemná, doručena společnosti jako PO a  všem společníkům (výpovědní lhůta – 1 měsíc) – účinná výpověď

– zanikne fce orgánu – ostatním se fce obnovuje

– obchodní vedení: stará se o uce, informuje společníky o záležitostech, vydává doklady

– v průběhu existence lze měnit skladbu společníků – někdo přistoupí nebo někdo vystoupí změnou společenské smlouvy, musí ale zůstat dva

– §84 – zákaz konkurence – limituje každého ze společníků, že se nesmí nějakým způsobem podílet na jiném podnikání – nesmí být společníkem v jiné společnosti

– výjimka:pokud má ŽL na jiný předmět činnosti

– ručí celým majetkem

3. dozorčí rada – kontroluje statutární orgán, odpovídá valné hromadě

dozorčí rada má povinnost:

• starat se o řádné vedení účetnictví
• shromažďuje dokumenty
• musí podávat informace společníkům

Zrušení (§88): – hl. §90;

§90 – rozdíl mezi 1. a 2. odstavcem je ve formálním způsobu:

1 – zrušení společnosti; kdokoliv ze společníků může navrhnout zrušení soudu, pokud si myslí že tam existují nějaké podmínky, musí prokazovat důvody ne uvnitř ale důvody navenek; uvedení důvodů (vyřazení společníka dalšími čtyřmi) – může poškozený společník žádat soud o své vyloučení ze společnosti

2 – vyloučení společníka; pokud jeden ze společníků budě dělat problémy, pokud porušuje své povinnosti, musí to být opravdu závažné porušení, společníci musí nejdříve na povinnosti společníka upozornit, vyzvat ho k nápravě a upozornit na jeho vyloučení, jinak jim soud nevyhoví

K.S.

– zkratky: kom. spol, k. s.

– min. 2 společníci – neshodné postavení

– stojí mezi osobními a kapitálovými společnostmi (tak půl na půl)

– komanditisté – je povinen účastnit se vkladem, min. 5000 Kč, není povinen účastnit se obch. činnosti; ten už se podobá společníkovi z kapitálových společností, ručí celým svým majetkem

– komplementáři – nedává žádný vklad, je ten který vykonává veškerou obch. činnost; má stejný postavení jako společník ve v.o.s, zákaz konkurence

– opět založeno na podpisu společenské smlouvy, kde musí být navíc uvedeno rozdělení společníků na komanditisty a komplementáře a výše vkladu každého komanditisty, firma, sídlo, předmět,..

– návrh na zapsání do OR podepisují všichni společníci a nezbytnou přílohou je společenská smlouva

– výkladové(vykládací) pravidlo (§93) – co zde nenajdeme a týká se otázek celé společnosti, to najdeme v ujednání o v. o. s., to co se týká pouze komanditistů, najdeme v ujednání o s. r. o.

orgány:

VH nemá, orgán nepojmenován

– společníci rozhodují o běžných otázkách

– změna společenské smlouvy – lze stanovit rozdělené hlasování – většina

obchodní vedení  – komanditista – limitovaná práva a povinnosti

statutární orgán = komplementáři, může jednat každý komplementář sám

– dělba zisku – mezi komplementáře a společnost, většinou na polovinu

– komanditisté to ovlivní výší svého vkladu, komplementáři rovným dílem

– úhrada ztráty – komplementáři nesou ztrátu rovným dílem, komanditisté se nijak nepodílí na zjištěné ztrátě

zánik

– komanditista není oprávněn vystoupit

– úmrtí komanditisty – dědění – dědic komanditistou

– úmrtí komplementáře – zrušení společnosti

– ztráta 2 komanditistů – 2 komplementáři zůstanou – 2 společníci – z k.s. se stane v.o.s.

Kapitálové společnosti:

– a.s., s.r.o.

– rozdíl mezi kapitálovými náklady a organizační strukturou

S.R.O.

– může založit i jen jedna FO,

– jedna FO může být jediným společníkem max. ve 3 s.r.o.

– společenská smlouva – zakladatelský dokument, je třeba aby sepsal notář,

– zkratky: spol. s r. o., s. r. o. ; nejmladší; také na hranici osobních a kapitálových,

= společnost, jejíž základní kapitál je tvořen vklady společníků, kteří ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně, dokud nebylo zapsáno splacení vkladů do OR a to do výše souhrnu všech těchto nesplacených vkladů – ručení společníků zaniká dnem zápisu splacení vkladů do OR; každý společník ručí do výše svého nesplaceného vkladu, mají povinnost účastnit se obchodní činnosti,

– společnost může mít max. 50 společníků

– společnost ručí za své závazky celým svým majetkem

– základní kapitál musí činit minimálně 200.000 Kč

– vklad společníka musí činit alespoň 20.000 Kč, vklad je zapsán v OR

– před podáním návrhu na zápis do OR musí být splaceno min. 30% peněžitých vkladů, to co se zaplatí musí dát dohromady na začátku alespoň 100 tis. Korun;  nepeněžité vklady splatit všechny

– návrh na zapsání  do OR musí podepsat všichni jednatelé, musí se jinak přiložit další dokumenty: společenskou smlouvu atd. , posudek soudního znalce

– např. do OR bylo zapsáno 200.000,-, splaceno 150.000,- Þ stačí 1 nesplacený vklad k tomu, aby ručili všichni společníci (1. společník, který splatil celý svůj vklad, stejně ručí padesáti tisíci nesplaceného vkladu 2. společníka)

– rezervní fond – je třeba vést na zvláštním bankovním účtu, zákonem stanovena určitá výše, která se odvíjí od základního kapitálu (§124)

– obchodní podíl (§114) – výše podílu jednotlivých společníků je zapsána v OR, odvíjí se od poměru vkladu společníka k ZK, pokud není ve společenské smlouvě uvedeno jinak

– kvalitativní část = práva a povinnosti společníka

– kvantitativní část = podíl na majetku společnosti, na řízení společnosti,. . . . .

– společník má vždy jen 1 obchodní podíl

– kdo podíl vlastní je napsáno v OR, společnost ještě vede tzv. seznam společníků

– jakékoli nakládání s podílem a změna společníků je zapsána v OR i v seznamu

společníků

– společníci se podílí na zisku společnosti v poměru svých obchodních podílů

– podíl se zvyšuje spolu se zvyšujícím se kapitálem firmy

nakládání s obchodním podílem (OP):

• převod (§115) – změna vlastnictví, ke které došlo na základě vůle a aktivního jednání (např. darování)

– převod OP na jiného společníka hlavně se souhlasem Valné hromady, nesmmí být zakázáno ve smlouvě

– k převodu na jinou (třetí) osobu (mimo společnost) musí být výslovně povoleno ve společenské smlouvě, není nutný souhlas VH

– písemná podoba smlouvy o převodu podílu

= např. prodej, dar, směna

• přechod (§116) – změna vlastnictví bez vůle předávajícího (např. dědictví), u FO smrt a dědictví, pokud smlouva určí, že se podíl nebude dědit, tak ten podíl zůstává ve společnosti, dědic má právo na výplatu podílu = „uvolněný podíl“

– u PO se jedná o zánik a o přechod práv a povinností

• rozdělení (§117) – zanikne podíl a rozdělí se,spolu s ním musí dojít k přechodu nebo převodu OP,

– společenská smlouva mlčí rozdělení je možné, ale VH musí souhlasit

• spojení- pokud má mít společnost jen 1 společníka, musí ihned doplatit všechny nesplacené vklady
• zástava (§117a) – zabezpečuje, že věřitel dostane zpět své peníze (návratnost) = určitá hodnota, ze které věřitel může uspokojit svou pohledávku

– OP jako předmět zástavního práva – smlouva musí být písemná s ověřenými podpisy

– vždy se souhlasem Valné hromady

– zástavní právo k OP vzniká dnem zápisu zástavy do OR

– pokud někomu dlužím, dám do zástavy svůj podíl, a tomu věřiteli jdou po určitou dobu moje podíly na zisku dokud se ten dluh nesplatí

– možnost podíl prodat – rozdíl se vyplatí bývalým vlastníkovi, pokud podíl neprodá, může si ho nechat

práva a povinnosti společníků (§113):

• majetkové – vkladová povinnost (splatit vklad – 5 let, pokud není ve smlouvě určeno jinak), příplatková povinnost, právo na podíl ze zisku
• nemajetkové – povinnost mlčenlivosti, právo na účast ve Valné hromadě, právo na hlasování, žádat informace i chodu společnosti,

– obchodní podíl viz. Výše (z toho vyplývají práva a povinnosti, podíl společníka na společnosti – odpovídá vkladům, 1 hlas na 1000 korun vkladu, může se to ale zase vymezit jinak)– míra práv a povinností nebo míra účasti na činnosti

– hlasy se uplatňují na valné hromadě, může se účastnit sám a nebo se může nechat zastoupit

– s obchodním podílem se dá nějak nakládat, je to určitá majetková hodnota

příplatková povinnost (§121) – povinnost společníků přispět na vytvoření vlastního kapitálu příplatkem mimo základní kapitál (pokud společník tuto povinnost nesplní, může být Valnou hromadou vyloučen ze společnosti); rozhodne o tom Valná hromada, max. polovinu vkladu, ; nemá to vliv na výši mého vkladu ani na mém podílu ani na postavení ve společnosti

povinnost placení úroku z prodlení (§113) – v případě nesplacení hodnoty peněžitého vkladu do stanovené lhůty, platí společník úrok z prodlení ve výši 20% z nesplacené částky v dodatečné lhůtě (delší než 3 měsíce) – pokud ani v této lhůtě nesplní svou povinnost, může být vyloučen (proti společníkovi, který nesplatí svůj vklad,  může jiný společník jménem společnosti podat u soudu žalobu o splacení vkladu)

– u dalších nesplněných povinností rozhoduje soud

Společník

– zakladatel – podíl již při vzniku

– podíl od předchůdce – převod

– přechod (dědictví – FO, přechod práv a povinností u PO, zástavní právo – pokud neprodám ani nevydražím, nechám si ho)

Ukončení s.r.o.

– smrtí

– dohoda o ukončení účasti – 1 odejde a ostatní si jeho podíl rozdělí, někdy k dohodě nedojde

– zrušení účasti společnosti soudem – pouze v případě navržení společníkem

– pokud nejsem 1 společník – musím: nelze po společníkovi spravedlivě požadovat, aby ve spol. setrval

vyloučení společníka:

• z vůle společnosti – soudní i mimosoudní, pokud porušuje svoje povinnosti (hl. vkladovou nebo příplatkovou – pokud tyto dvě tak VH může rozhodnout o jeho přímém vyloučení); pokud jiné porušení už soud; Valná hromada musí vyzvat společníka k plnění povinnosti, upozornit na nápravu; písemně ho upozornit o vyloučení
• z vůle společníka – pokud neporušuje práva a povinnosti, musí žádat soud o zrušení jeho účasti ve společnosti – nemůže sám odejít ze společnosti, pokud to navrhne společník, musí proběhnout nějaké řízení, musím prokázat: pokud nelze po společníkovi spravedlivě žádat aby ve společnosti zůstal
• dohodou o ukončení účasti – všichni společníci se dohodnou, že jeden společník odejde, dohodou přenechá svůj obchodní podíl jiným společníkům (rozdělí se mezi ně)

Změny základního kapitálu (§142-145):

• zvýšení ZK – pouze pokud jsou zcela splaceny dosavadní peněžité vklady

– jednatelé musí ihned podat návrh na zápis zvýšení ZK do OR

a) novými vklady – pokud přistoupí nový společník

– stávající společníci mají přednostní právo ke zvýšení ZK (zvyšují své vklady a roste jejich obchodní podíl)

b) z vlastních zdrojů – z vykázaného zisku společnosti za účetní období

• snížení ZK – z rozhodnutí Valné hromady – nesmí ale přesáhnout zákonnou minimální mez – toto rozhodnutí se zveřejňuje 2x po 30 dnech, aby věřitelé mohli přihlásit své případné pohledávky

a) rovnoměrně – u každého společníka se sníží hodnota jeho vkladu stejně jako u ostatních

b) nerovnoměrně – pokud nějaký společník odejde, jeho vklad ubude – se souhlasem všech společníků

organizační struktura:

Valná hromada (§125-130)

– nejvyšší orgán společnosti, který je tvořen všemi společníky, mají právo se jí účastnit, mají právo požadovat informace, jsou to práva

– řeší nejpodstatnější otázky a zasedá 1x ročně do půl roku po skončení závěrky, schválit účetní závěrku, daňové přiznání

– vymezuje úkoly dalším orgánům společnosti

– může mít ve své působnosti i činnosti jiných orgánů (§125 odst.3)

– svolává se pozvánkou zasílanou všem společníkům (podle OR nebo seznamu) – datum konání, místo, hodina, úplný a pravdivý program jednání, podle kterého se společník rozhodne, zda se vůbec účastní (pokud by program na pozvánce nebyl, bylo by zneváženo celé jednání VH)

– eviduje se zápis z jednání VH

– jednání řídí předseda, který podepisuje zápis (důkaz o konání a rozhodování VH) a provádí sčítání hlasů

– je schopná usnášení, pokud jsou zde společníci s polovinou všech hlasů (čím důležitější rozhodnutí, tím je třeba větší většina – podle spol. smlouvy)

– každý společník má 1 hlas na 1000 Kč vkladu

– rozhodnutí je přijato nadpoloviční většinou všech přítomných společníků

– společníci mohou rozhodovat i mimo VH (§130) – jednatel připraví obsah jednání (rozhodnutí, vytvoří usnesení které se bude projednávat), pošle návrh společníkům a v určité lhůtě čeká písemné odpovědi společníků (pokud se společník nevyjádří, platí, že nesouhlasí) – následuje zhodnocení a oznámení výsledku; možné jen u s.r.o.

Jednatelé (§133-136)

– statutární orgán společnosti, jedná jménem společnosti navenek (vůči 3. osobám)

– má v kompetenci obchodní vedení (např. zápisy z VH, správnost uce,smlouvy se zaměstnanci, svolávání VH) = jednání v rámci společnosti

– může být i jeden

– omezit jednání jednatelů může pouze spol. smlouva, VH nebo stanovy společnosti

– jmenováni Valnou hromadou buď z řady společníků, nebo ostatních fyzických osob mimo podnik

– FO – starší 18 let, způsobilá k právním úkonům, bezúhonná ve smyslu Živnostenského zákona

– platí zde zákaz konkurence – jednatel nesmí podnikat ve stejném oboru podnikání jako společnost, ani se takového podnikání účastnit nebo vykonávat statutární orgán v jiné PO se stejným předmětem podnikání

Dozorčí rada (§137-140)

– zřizuje se, pokud to stanoví spol. smlouva (není povinná – vzniká pouze při dohodě mezi společníky)

– dohlíží na činnost jednatelů

– kontroluje účetnictví  a účetní závěrky

– podává Valné hromadě zprávy (1x ročně)

– členové jsou volení Valnou hromadou – minimálně 3 členové (smí se účastnit VH)

– členem nemůže být jednatel společnosti

– na členy se také vztahuje zákaz konkurence

A.S.

– zkratky: akc. spol., a. s.

– ryze kapitálová společnost, (každý akcionář je povinen podílet se vkladem, a nemá povinnost účastnit se obchodní společnosti, ale má právo chodit na valnou hromada ale není to povinnost) jejíž kapitál je rozdělen na určitý počet akcií o jmenovité hodnotě (důležitý je majetkový přínos – vklad akcionáře, ne jeho samotná osoba)

– společnost ručí za porušení svých závazků celým svým majetkem (akcionáři neručí vůbec)

akcie – cenný papír – právo podílet se na řízení společnosti, na zisku a likvidačním zůstatku

– kvantitativní stránka – podíl na společnosti, právo na dividendu

– kvalitativní stránka – účast na VH a hlasování

– povinnost splatit alespoň 30% hodnoty akcie

údaje:

– firma + sídlo společnosti, označení formy, jmenovitá hodnota, výše ZK, počet akcií – celkový, datum emise

– hodnota kupní se nerovná jmenovité hodnotě (hodnota uvedená na akcii) – součet jmenovitých hodnot je výše ZK

– emisní kurz > jmenovitá hodnota – prosperující společnost do budoucna (investice)

– emisní ážio = emisní kurz – jmenovitá hodnota

– splatit můžu jen určitou část, nejméně však emisní ážio( můžu splatit 10 nebo 30% z jmenovité hodnoty ze zákona)

– kurs akcie = hodnota, za kterou se obchoduje na burze

– emisní kurz = aktuální hodnota – jen při vydání 1. majitele – dále už nepoužívám

práva a povinnosti akcionářů:

základní právo = výplata dividend – nebo podílu na likvidačním zůstatku

základní majetková pov. = splatit emisní kurz

nemajetkové právo = účast a hlasování na valné hromadě, požadovat info, návrhy + podněty

akciová minorita

ZK >100 mil.Kč – sdružení akcionářů < 3% ZK

ZK < 100.mil Kč – sdružení akcionářů > 5% Zk

– práva : svolat VH za výjimečných okolností, navrhnout VH další bod jednání, žádat nárok na škodu

členění podle:

druhu: kmenové(95%) – žádná zvláštní práva a povinnosti

pro zaměstnance – výhody ze společnosti, nemusí splatit celou hodnotu , zbytek platí společnost

prioritní – výhodná a přednostní – majitelé mají přednostní právo na vplácení dividendy (výnos z akcie)

zlatá – neomezená moc nad společností – vetovat rozhodnutí společnosti, stačí jen 1, pouze Fond národního majetku(stát)

převod zlaté akcie – běžná akcie

podoby: zaknihované – zachyceny jako elektronický záznam v počítači, který vede Středisko cenných papírů

listinné – napsané přímo na papíře, číselné označení, podpis člena představenstva

formy:   na majitele – společnost jmenovitě nezná své akcionáře, pošle akcie svým upisovatelům (lehce

převoditelné na jiného majitele),práva a povinnosti se týkají toho, kdo jí má

na jméno – jméno majitele je uvedeno na akcii a v seznamu akcionářů, stížená převoditelnost, práva a povinnost spadají jen na osobu, která je uvedena na akcii

emise= když získá 1. majitel

vydání = vyhotovení akcie, faktický vznik listiny

převoditelná práva = přednostní výplata dividend, úpis nových akcií, dluhopisů ( prioritní, vyměnitelné)

opční list = 3. osoba není akcionářem, ale může vykonávat právo – evidováno

rozhodný den = institut, který chrání společnost

– převod akcií na jméno – nutno oznámit společnosti – pozvání na VH 7. kalendářní den před okamžikem, kdy má k něčemu dojít

dluhopisy = cp, se kterým je spojeno právo

• prioritní – přednostní upisování akcií
• vyměnitelné – výměna dluhopisu za akcii

založení společnosti: – naplnění kapitálu, zakladatelské dokumenty a Ustavující VH

– může založit 1 PO nebo 2 FO

a) bez veřejného úpisu akcií – sejde se skupina zakladatelů, určí se ZK (min.2 mil. Kč) a rozvrhnou se akcie, které zakladatelé kupují; nekoná se Ustavující valná hromada (dopředu je znám ZK, členové orgánů,. . . . .)

b) s veřejnou nabídkou akcií (sukcesivní založení) – okruh akcionářů se zvětšuje, ZK min.20 mil. Kč

– je třeba nechat schválit prospekt cenného papíru u Komise cenných papírů (určuje práva, hodnotu akcie),návrh stanov , zveřejnit informace o akciích

– vyhotovení seznamu upisovatelů (mohou upsat tolik akcií, kolik chtějí) + další formální povinnosti společnosti i akcionářů (splatit hodnotu akcie – může být vyšší než ta nominální = emisní kurz – hodnota, za jakou je akcie nabízena)

– pokud není splněna lhůta pro úpis akcií, majetek se vrací

přijdou zájemci – nemám pro ně akcie

– odmítnu je

– nechám je upisovat, společnost musí určit výši  ZK, původní kapitál se zvýší – zapsat do OR – zvýším hodnotu

– pokud splácím, nutno zaplatit emisní ážio + 10% jmenovité hodnoty

Ustavující valná hromada (§171) – není ještě „valnou hromadou“,

Po uběhnutí lhůty po upsání – lhůta 60 dní – svolat ustavující VH – zakladatelé + upisovatelé, celé emisní ážio + dohromady 30%j.h..

– rozhoduje o založení společnosti (potvrzuje vůli upisovatelů), schvaluje stanovy, volí orgány, které jsou funkční až od zápisu do OR, potvrzuje výši kapitálu (ta může být vyšší, než ze zákona, pokud se objeví větší zájem o úpis akcií např. do30 mil. Kč)

– návrh zapsání do OR(podepisuje představenstvo) – musím dokázat, že proběhla ustanovující VH (notářský zápis)

– doložit: zakladatelskou smlouvu, stanovy, ustavující VH, listinu upisovatelů

zakladatelské dokumenty:

• zakladatelská smlouva/listina (§163) – informuje zájemce (akcionáře) o právech a povinnostech, jinak po zapsání do OR ztrácí význam a podstatné jsou stanovy – změny se uvádí do stanov

– v případě 2 osob – listina, více osob – smlouva – notářsky ověřená

• stanovy (§173)

– určují práva a povinnosti a rozhodnou o působnosti orgánů společnosti

– náležitosti : a) nutné = obligatorní – pokud ve smlouvě chybí, nebo nějaká část odporuje zákonu, dokument je neplatný

b) fakultativní – pokud chybí, nic se neděje (nejsou povinné), pokud nějaká část odporuje zákonu, neplatná je pouze odporující náležitost smlouvy, ne smlouva celá (§17

 vznik společnosti (§175)

– musí se prokázat konání Ustavující VH, upsání výše ZK a splacení alespoň 30% hodnoty akcií, schválení stanov

– návrh do OR podává Představenstvo (podpis všech jeho členů)

– přikládá se zakladatelský dokument, veřejná nabídka akcií, prospekt cenného papíru schválený Komisí

zatímní list (§176) – vydává společnost při nesplacení celého emisního kurzu akcie před zápisem do OR

– nahrazuje všechny upsané, ale nesplacené akcie – stejná práva jako u akcií

– určuje, na kolik akcií mám právo a kolik jich je nesplaceno

– každá splátka = nový zatimní list s novou částkou – zaplacení – akcie

rezervní fond – nemusí být splacen ihned, min. 20% ZK v nějakém časovém období

Organizační struktura:

Valná hromada (§184)

– nejvyšší orgán společnosti, zasedá 1x ročně (podle stanov)

– 4 oblasti, ve kterých rozhoduje: změny stanov, org.struktura, právní postavení akcionářů, majetková stránka

– svolávání pozvánkou (při akciích na jméno) nebo oznámením (při akciích na majitele)

– pokud je nový bod programu, musí být 100% účast

– oznámení musí mít určitou kvalitu, publikováno ve známém deníku, který určují stanovy (např. Hospodářské noviny)

– schvaluje účetní závěrku, prověřuje činnost orgánů + zadává nové pokyny

– členové:

– akcionáři

– zvolený předseda – na 1 jednání, organizace činnosti, nemusí to být akcionář

– zapisovatel – zápis

– ověřovatelé ,verifikátoři – min. 2, kontrolují zápis, zda odpovídá skutečnosti a zda se hlasovalo, tak jak mělo

– sčitatelé = skrutátoři ,min. 2, sčítají hlasy, dohlížejí na to, aby byl dostatečný počet akcionářů přítomen

– někdy nutné přizvat notáře – změna ZK

– schopnost usnášení se, pokud jsou přítomní akcionáři se jmenovitou hodnotou větší než 30% ZK

– pokud je tato hodnota menší, svolává se náhradní VH, která smí jednat jen o stejném programu, jako měla mít ta původní – schopna usnášení bez ohledu na to, kolik akcionářů se dostaví ,ale musí se zachovat program

– jen VH rozhoduje o změně základního kapitálu (musí schválit kvalifikovaná většina; pak ještě existuje prostá většina, zjistit co to je); změná základního kapitálu efektivní (je to skutečná změna v majetku společnosti) a nominální (pouze účetní operace, kdy se z jednoho účtu převede na jiný účet, který je vede n jako ZK)

Představenstvo (§191)

– statutární orgán společnosti – jako jednatelé u s. r. o.

– 2 roviny působnosti – navenek (statutární), uvnitř (obchodní),

– působnost: jednat jménem společnosti navenek, povinnost zajistit řádné vedení účetnictví,

– jinak náleží všechno další, co nepatří do působnosti jiného orgánu

– členem jen FO, na každého člena 3 požadavky – 18 let, plná způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost,

– překážky výkonu fce – např. případ, kdy FO už byla členem nějakého jiného orgánu a nepracovala stoprocentně;

– složeno z profesionálů, většinou to nejsou akcionáři, nějací odborníci

– min. 3 členové voleni max. na 5 let Valnou hromadou, splňující podmínky §194 odst.7

– usnášeníschopná 1/2

– volí si svého předsedu,

– unipersonální společnost (jen jeden akcionář) – neplatí pravidlo min. 3 členové; může být i pouze jeden člen a většinou to je ten jeden akcionář

– právo člena: na odměnu = tantiema(ze zisku) , být seznámen s info

– platí zde zákaz konkurence – člen nemůže spolupracovat s někým jiným

– svolává Valnou hromadu; pokud se celek nedohodne, může jeden člen představenstva ji svolat, má na to výsadní právo,

– člen představenstva má s tou společností obchodně právní vztah (mandátní smlouva),

– povinnosti členů: nemůžeme očekávat odbornost, ale pojem péče řádného hospodáře; je povinen za organizování, odpovídá např. za to,že účetní uzávěrky, bude vykonávat odborník, je odpovědný za to že to bude uděláno správně;

– pečlivost při výkonu

– další je mlčenlivost o všem co by mohl společnosti způsobit škodu

– dále loajalita – upřednostnit vždy zájem společnosti před svým vlastním zájmem nebo někoho jiného z jiné společnosti;

– jako celek nese odpovědnost, pokud se jednotlivý člen toho představenstva té odpovědnosti nezbaví, (vedou se různé protokoly z jednáních představenstva; a když jeden s něčím nesouhlasí a ti ostatní ho přehlasují tak on za to neodpovídá)

– valná hromada volí členy představenstva, ale dá se to změnit že bude volit dozorčí rada, ale většinou VH

způsoby ukončení fce:

– odvoláním nebo dohodu společnosti a toho člena; dále pak výpovědí člena (odstoupení – písemně, je povinen vypracovat rezignační doznání, doručuje se většinou jak VH tak představenstvu); projednání VH stačí k tomu aby člen mohl odstoupit; VH pokud nechce dovolit aby člen odstoupil může dojít k tomu že se to nebude vůbec projednávat a nebo se VH vůbec nesejde, ale i přesto to členství zaniká, protože VH měla možnost to projednat

– pokud podá rezignaci  po zasedání VH, má VH povinnost se do 2 měsíců sejít

Dozorčí rada (§197)

– kontrolní funkce – kontrola účetnictví a činnosti představenstva, hospodaření společnosti

– povinný orgán každé a.s.

– je také jako představenstvo oprávněno svolat VH

– VH volí představenstvo než stanovy určí,že představenstvo volí dozorčí rada

– První funkční období rady je jeden rok, pak už max. 5

– min. 3 členové (bez horního limitu, ale jejich počet musí být dělitelný 3 – pokud má společnost více než 50 zaměstnanců – dvě třetiny volí VH a třetinu zaměstnanci) na max. 5 let Valnou hromadou

– člen – 18 let, plná způsobilost, bezúhonnost

Rezervní fond – 20% ze základního kapitálu; nesmíme je použít až do situace než zjistíme ztrátu, která je potřeba uhradit

Změny ZK: – zvýšení nebo snížení, ale nikdy ne pod zákonnou min. hranici

Rozhoduje VH – prostou většinou hlasů, určení způsobu, částky a důvodu

a) nominální změna = číselná účetní operace – firma nezískala/neztratila žádné finanční prostředky, jde pouze o „přelévání peněz“ – nemá žádný dopad na majitele akcií

b) efektivní změna = zvýšení/snížení finančních prostředků

Zvýšení ZK:

• upsáním nových akcií (§203) = efektivní změna formou nepeněžitých vkladů nebo peněžitých vkladů (to je ale přípustné, pokud jsou dosavadní akcie splaceny)

– přednostní právo mají stávající akcionáři, teprve poté upisují 3. osoby

• podmíněné zvýšení (§207) – vydávání dluhopisů, které mohou být prioritní (právo přednostně uplatnit výplatu zisku) a vyměnitelné (možnost budoucí výměny za akcie)

– hodnota zvýšení kapitálu je podmíněna tím, kolik majitelů dluhopisů chce výměnu za akcie

– musí být povoleno ve stanovách

• ze zvláštních zdrojů společnosti (§208) – např. ze zisku „přelití“ peněz do ZK

a) vydáním nových akcií a bezplatným rozdělením mezi stávající akcionáře

b) zvýšením jmenovité hodnoty stávajících akcií

• kombinovaně (§209a)
• rozhodnutím představenstva (§210) – Valná hromada pověří Představenstvo, aby rozhodlo o zvýšení ZK, nejvýše však o 1/3 dosavadního ZK v součtu za max. 5 let

– pověření: určení jmenovité hodnoty, druhu, formy a podoby akcií

– OR zkoumá další požadavky, pověření se zakládá do Sbírky listin

– zápisem do OR je zvýšení účinné vůči 3. osobám

Snížení ZK:

– rozhoduje se o něm 2x a také se 2x zapisuje do OR – poprvé jako varování věřitelů o chystaném snížení ZK, ti mohou podat žádosti o zajištění své pohledávky – podruhé je to již účinné vůči 3. osobám

– rozhoduje o něm VH – důvod snížení, rozsah snížení, způsob provedení

• Ø snížení jmenovité hodnoty akcií a zatímních listů (§213a)– snižuje se poměrně u všech akcií
• Ø vzetí akcií z oběhu na základě losování (§213b) – náhodně vylosovaný akcionář, kterému se sníží hodnota akcií – má právo na částečné protiplnění (finanční náhrada)
• Ø vzetí akcií z oběhu – na základě návrhu (§213c)– společnost nabídne určitou částku vyrovnání a akcionáři se domluví, kdo z nich toto vyrovnání dobrovolně přijme a sníží si tak hodnotu svých akcií
• Ø vzetí akcií z oběhu na základě losování– na akcii je číslo
• Ø upuštění od vydání akcií (§213d) – pokud se porušuje splátková povinnost, společnost může upustit od vydání akcií, pokud nejsou řádně zaplaceny (fakticky nebudou existovat žádné cenné papíry), zatímní list

Družstvo§260

– je to PO ale není to obchodní společnost

– zvláštní forma právnické osoby, která je povinná zapsat se do OR (považuje se za podnikatele, bez ohledu na předmět činnosti), ale není obchodní společností; výsledek musí sloužit ku prospěchu členů družstva

– členem můžou být FO i PO

– za porušení závazků odpovídá celým svým majetkem, členové družstva neručí

– společenství neuzavřeného počtu osob (min. 5 FO nebo min. 2 PO)

– název = kmen + dodatek (družstvo – nejsou přípustné zkratky), družstvo musí v názvu být

– členové neručí za závazky družstva – stanovy ale mohou určit výši tzv. uhrazovací povinnosti ke krytí ztrát, která přesahuje členský vklad (§222)

– existuje základní členský vklad (2 části) – vstupní vklad a zbývající část

základní kapitál = souhrn členských vkladů – pokud stanovy neurčují jinak, činí min. 50 000 Kč( před založením splacena polovina)

– nepeněžité vklady se mohou ocenit způsobem, na kterém se členové dohodnou

založení (§224): smlouva

• za účelem podnikání – není časté
• za účelem uspokojení potřeb svých členů
• bytové družstvo – nejčastější
• družstevní záložny – (ztratily význam) – pověstné kampeličky, které měly sdružovat majetek svých členů

– vyžaduje se konání ustavující členská schůze družstva – určuje název, určuje zapisovaný kapitál družstva, schvaluje stanovy (§ 226), volí představenstvo a kontrolní komisi – poté se změní na normální členskou schůzi

– převzetí závazků k členským vkladům

– vyhotovuje se osvědčující notářský zápis (o průběhu ustav. schůze – kolik přišlo lidí, jak stanovit ZK, jak se hlasovalo, volení členů – prostý popis průběhu) a notářský zápis o rozhodnutí (= text schválených stanov, obdoba spol. smlouvy u s. r. o. nebo stanov u a. s.)

– oprávnění k hlasování mají osoby, které podaly přihlášku do družstva – pokud nesouhlasí se schválenými stanovami, mohou buď zůstat (jako členové) nebo vzít svou přihlášku zpět (nestát se členy)

vznik (§225): – zápisem do OR, návrh na zápis podává představenstvo

– k návrhu se přikládá notářský zápis o ustav. schůzi, rozhodnutí z ustav. schůze, doklad o splacení části zapisovaného kapitálu (nebo alespoň poloviny)

členství (§227) – ti co byli na ustavující členské schůzi; člen družstva má členský podíl na družstvu

– vzniká buď podáním přihlášky, hlasováním a účastí na ustav. schůzi nebo podáním písemné přihlášky již za trvání družstva( originální členství), nebo převodem členství, dědění (derivativní členství)

převod členství (§229,230) – pouze pokud to nevylučují stanovy

– pokud převádíme na stávajícího člena – volný  převod podílů libovolně podle stanov

– pokud převádíme na cizí osobu – pouze se souhlasem představenstva

– u bytového družstva nepodléhá převod souhlasu orgánů družstva

– na základě smlouvy se převádí povinnosti a práva; je lepší tu smlouvu tajit, aby nikdo nevěděl za kolik jsem ten svůj podíl koupil

– družstvo vede seznam svých členů (§228) – ti do něj mohou nahlížet libovolně, jinak 3. osoby musí prokázat právní důvod k nahlédnutí do seznamu

zánik členství (§231, odst. 1) – smrtí, dohodou (např. o převedení členského podílu na někoho jiného), zánik PO, spáchá trestný čin proti dalšímu členovi

– odst. 3 – vystoupením = písemně oznámené představenstvu – z vůle člena

– odst. 4 – vyloučením = z vůle družstva – člen musí opětovně a podstatně porušovat svá práva a povinnosti a další úkoly ve stanovách (nebo např. úmyslný trestný čin) – musí být písemně upozorněn představenstvem a vyzván k nápravě, upozorněn na vyloučení – pokud po stanovené lhůtě k nápravě nedošlo, může být vyloučen

– člen se proti vyloučení může odvolat ke kontrolní komisi a dále k soudu

– člen má nárok na vypořádací podíl, který vychází z majetku družstva ( § 233), záleží také jak dlouho sem tam byl:

výše podílu =   splacený členský vklad člena * jeho roky členství

splacené vklady všech členů * jejich roky členství

– nedělitelný fond (§ 235) = obdoba rezervního fondu u kapitálových společností – doplňován postupně, min. polovina zapisovaného základního kapitálu (25 000 Kč)

orgány (§237): – obdoba jako u kapitálových společností – schopnost usnášet se, pokud je přítomna alespoň 1/2 členů

Členská schůze – jako valná hromada –nejvyšší orgán družstva, schází se min. 1x ročně, všichni členové

– v působnosti má věci v §239 odst. 4 + další, které povolují stanovy;

– svolává většinou představenstvo, nebo kontrolní komise; určují stanovy;

– pokud jedna třetina členů požádá jeden z ostatních orgánů svolat, tak to musí ten orgán udělat

– atrakce = schůze sama rozhodne, o čem bude rozhodovat (mimo zákon a stanovy) – §239 odst. 5

– pokud má velký počet členů – může se konat:

a) formou dílčích schůzí – rozdělení členů  na skupiny (např. podle bydliště), jednají o stejných otázkách

b) formou shromáždění delegátů – každá skupina (přibližně stejného počtu) vyšle svého delegáta, který prosazuje společné zájmy

– o každé schůzi se pořizuje zápis… (§241 odst. 4)

– řádná členská schůze; může dojít že se ale např. nedostaví nadpoloviční většina, je třeba svolat náhradní členskou schůzi; musí jí svolat představenstvo do tří týdnů, musí mít shodný program, tato náhradní je schopna rozhodovat nezávisle na tom kolik se dostaví členů

– představenstvo musí zabezpečit aby byl vytvořen zápis ze schůze; musí obsahovat řadu příloh: např. seznam osob kteří se dostavili, dále pozvánka, podklady které se projednávaly,

– institut  – neplatnosti usnesení členské schůze; §242 ; nějaká námitka na členské schůzi, pokud schůze nebude reagovat ne tuto námitku a nenapraví svoji chybu v porušení stanov nebo zákona, jde to k soudu

Představenstvo – je statutárním orgánem družstva, řídí činnost družstva, jedná navenek, je to výkonný orgán družstva

– dělá vše, co nepatří do působnosti ostatních orgánů (hl. členské schůze)

– musí reagovat na svolání kontrolní komisí do 10 dnů,

– odpovídá za svou činnost Členské schůzi, kterou je voleno,

– zvolí si svého předsedu, pokud stanovy neurčí, že je volen Členskou schůzí

– předseda jedná navenek,

– každý člen má pouze jeden hlas, ; jednání jsou veřejná, pouze pokud stanovy určí u některých otázek tajnou schůzi; u otázek  – obchodní tajemství apod.

Kontrolní komise – kontrolní orgán – povinně; kontroluje činnost družstva, projednává stížnosti členů, kontroluje účto;

– odpovídá Členské schůzi

– je naprosto nezávislá na pokynech ostatních orgánů

– má min. 3 členy

– schází se min. 1x za 3 měsíce

– volí ze svých členů předsedu a místopředsedu (jako u představenstva)

– pokud zjistí nedostatky, většinou směřují k představenstvu a musí vyžadovat nápravu;

– stanovy můžou určit, aby byly založeny i jiné orgány

Orgány malého družstva (§245) – mohou mít strukturu jednodušší

– pokud má méně než 50 členů (FO) – může vše vést Členská schůze – musí být

– statutárním orgánem je předseda družstva

– pokud má méně než 5 členů (PO) – způsob rozhodování určují stanovy – nejsou vázáni zákonem

Společná ustanovení o členech orgánů (§246)

– funkci mohou členové plnit max. 5 let, ale členové 1. orgánů pouze 3 roky, jelikož byli zvoleni na ustav. schůzi a zatím družstvo nemá ponětí, zda jsou spolehliví = zkrácení funkčního období

– členové mohou být voleni opětovně

– člen představenstva nesmí být současně členem kontrolní komise (neslučitelnost funkcí=kompatibilita)

– musí být členem družstva aby se mohl stát členem orgánu;

– členem některého orgánu může být PO (např. s.r.o.) – fyzicky to bude vykonávat např. jednatel, nebo ten může za sebe zvolit zástupce

– zákaz konkurence také platí – nesmí být statutárním nebo obdobným orgánem jiné společnosti s obdobným zaměřením

– členové se volí

Odstoupení z funkce (§248)

– člen může z funkce odstoupit – písemně oznámí orgánu, který ho zvolil, podle stanov to může ale také oznámit orgánu, kterého je členem; oznámí to orgánu, jehož je členem

– jeho funkce končí když to projedná určitý orgán; zase to může zmařit, že se vůbec nesejde, nebo to nebude chtít vůbec projednávat; ale po třech měsících ta funkce končí definitivně

– odst. 2 – náhradník – pokud člen nemá předpoklady zůstat na celé funkční období, volí družstvo náhradníky spolu se členy – mají přesně určené pořadí náhrady za člena – dokončuje funkční období předchozího člena; má stejná práva a povinnosti

– odst. 3 – zastupující člen – pokud není zvolen náhradník, je volen po odchodu člena, supluje za něj nejkratší období, než členská schůze zvolí na své zasedání nového řádného člena – nedokončuje funkční období předchozího člena; nevolí členská schůze, ale ten orgán kde ten člen chybí; má menší práva a povinnosti; a vykoná svou funkci do té doby než členská schůze zvolí toho chybějícího člena

– může být odvolán

§260 – pokud nějaké otázky neřeší ustanovení o družstvu, použije se obecné ustanovení § 56-75b    !!!

Zrušení a zánik:

– na základě rozhodnutí členské schůze

– vyhlášení konkurzu na majetek

– může být zrušeno  i rozhodnutím soudu

– pokud je založeno na dobu určitou, tak po uplynutí jednoduše zanikne, nejdřív se ale zruší