– Účetní direktivy Evropské unie („Bilanční direktivy EU“)
– Mezinárodní standardy finančního výkaznictví (IAS/IFRS)
– Americké obecně uznávané účetní standardy (US GAAP)
Účetní direktivy EU
– vznik je datován do 70. let 20. století
– nebyly novelizovány, proto jsou dnes prakticky nevyhovující (neupravují účtování derivátů…)
– cílem bylo harmonizovat účetnictví EU pro nastolení ekonomické spolupráce
– kodex účetní legislativy:
– direktiva číslo 4 o účetní závěrce
– direktiva číslo 7 o konsolidaci
– direktiva číslo 8 o auditu
Systém českého účetnictví je inspirován direktivou číslo 4, je považován za mix německého a francouzského systému.
– direktivy obsahovaly „právo volby“ z důvodu různých právních systémů v EU (konkrétní případ může být řešen více alternativními způsoby)
Direktivy například zmiňují dva typy rozvah (horizontální /zobrazuje rovnost aktiv a pasiv/ a vertikální /zobrazuje čistý pracovní kapitál/) a čtyři typy výsledovek (horizontální a vertikální, v účelovém členění a v druhovém členění). O typu účetních výkazů rozhodne buď účetní jednotka či právní stát dané země (jako v České republice – pouze horizontální typ rozvahy a vertikální typ výsledovky).
– Evropská komise se zavázala novelizovat účetní direktivy EU jen do té míry, aby tyto direktivy nebyly v rozporu s IAS/IFRS (Evropská komise chce, aby veškeré podniky v EU přešly na systém účetnictví podle IAS/IFRS)
Mezinárodní standardy finančního výkaznictví
– v roce 1973 byl založen „Výbor pro tvorbu standardů“ (profesní sdružení podniků)
– cílem bylo vytvořit jeden celosvětově použitelný a akceptovatelný systém účetního výkaznictví
– systém IAS/IFRS obsahuje:
– jednotlivé standardy
– IASC (International Accounting Standards Comitee – Výbor pro mezinárodní účetní standardy) do roku 2001 vydával standardy IAS
– od roku 2001 existuje IASB (International Accounting Standards Board – Rada pro mezinárodní účetní standardy), která jako nadace („foundation“) vydává standardy IFRS
– koncepční rámec obsahuje obecné vize mezinárodního účetnictví, základní definice, základní principy, cíl výkazů, uživatele, oceňovací základny…
– jednotlivé standardy vychází z koncepčního rámce, řeší konkrétní problematiky
– účetní systém podle IAS/IFRS je čistě účetní výkaznictví (bez vazby na daně)
– mezinárodní účetní standardy jsou sestaveny podle obecně sdíleného názoru účetních profesionálů; obecně nejsou povinné, ale výkazy podle IAS/IFRS vyžadují například bursy cenných papírů a Evropská unie
– daňové a manažerské účetnictví je odděleno od finančního účetnictví
– poslední standard IAS má číslo 41, poslední standard IFRS 8
– rozdíly mezinárodních účetních standardů od účetnictví dle českých právních norem:
– důraz kladen na poctivý a věrný obraz skutečnosti (systém není provázán s daněmi)
– ekonomický dopad operací (v českém systém se bere ohled především na právní dopad operací – viz finanční leasing)
– problémem v České republice je zejména nevhodný zákon o daních z příjmu
Americké všeobecně uznávané účetní standardy
– US GAAP vznikly po roce 1929 (krach na burse v New Yorku)
– tyto standardy vydává výbor pro vydávání standardů
– jedná se o účetní systém založený na zvykovém právu
– povinný je tento systém pouze pro akciové společnosti obchodující své akcie na burse, ale US GAAP jsou všeobecně používané (vznikla také „light verze“)
– US GAAP jsou v konstrukci textu podobné IAS/IFRS:
– fundementální postuláty (obdoba koncepčního rámce)
– vyhlášky (účetní standardy)
– stejně jako IAS/IFRS, tak i US GAAP jsou zaměřeny na čistě účetní řešení (bez návaznosti na daňový systém)
– nevýhodou mohou být oddělené daňové účetnictví a tendence nadhodnocovat výnosy
Proces konvergence IAS/IFRS a US GAAP
= sjednocování účetních systémů tak, aby celosvětově existoval jeden účetní systém nebo aby všechny účetní systémy byly založeny na stejných principech
– zásadní rozdíly mezi IAS/IFRS a US GAAP dnes prakticky neexistují
– došlo k personálnímu propojení obou organizací
