Úloha koncepčního rámce
– ucelený a vnitřně provázaný teoretický základ finančního účetnictví a výkaznictví
– dle USGAAP jde o „Teoretický ucelený základ“
– koncepční rámec i teoretický ucelený základ jsou teoretickým východiskem regulace, standardizace a harmonizace účetnictví
Struktura koncepčního rámce
– úvodní vymezení účelu, působnosti, výčet uživatelů účetní závěrky a jejich informační potřeby
– cíl účetních výkazů
– základní principy a předpoklady
– kvalitativní vlastnosti účetních výkazů
– základní prvky účetních výkazů a podmínky jejich uznání
– oceňovací základny
– pojetí kapitálu a jeho uchování
Uživatelé výstupů finančního účetnictví
– interní: manažeři, vlastníci
– externí: investoři a potenciální investoři, věřitelé, dodavatelé a jiní obchodní věřitelé, zaměstnanci, zákazníci, vláda a státní orgány, veřejnost, konkurence
Cíl a účel finančního účetnictví
– poskytovat širokému okruhu uživatelů prostřednictvím účetní závěrky informace:
– o finanční pozici (rozvaha)
– o výkonnosti (výsledovka)
– o změnách ve finanční pozici (cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu)
Základní principy a předpoklady
Nejvyšší zásada: true and fair view – princip věrného a pravdivého zobrazení, jedná se o požadavek věrně a pravdivě zobrazovat ekonomickou situaci podniku.
Pokud aplikace standardu je v rozporu, účetní jednotka nemusí dle standardu postupovat (musí to však uvést v komentáři k účetním výkazům).
Dle českého účetnictví (§ 7 Zákona o účetnictví) má být účetnictví vedeno „věrně a poctivě“, čehož je docíleno tehdy, že budou dodržovány právní předpisy – to je v rozporu s IAS/IFRS.
Mezi další zásady patří: akruání princip, předpoklad trvání podniku, princip opatrnosti, přednost obsahu před formou… Další zásady a předpoklady jsou zapracovány do systému, který tvoří základ pro charakterizování kvalitativních charakteristik účetních informací.
Přínos informace uživatele nesmí převyšovat náklady na zjištění informace.
Kvalitativní charakteristiky
– srozumitelnost
– relevantnost (umožňuje abstrahovat informace z určitých položek…)
– porovnatelnost (v čase, v prostoru /tj. i mezi podniky různé velikosti/)
– spolehlivost
– objektivnost
– nestrannost
Kritéria uznávání prvků účetních výkazů
V IAS/IFRS stejně jako v US GAAP je Koncepčním rámcem vymezen značný prostor pro rozhodování, jehož cílem je na základě daných kritérií určit, zda zobrazit (resp. zaúčtovat a vykázat) jednotlivé události (hospodářské operace v účetnictví)
IV. Direktiva a česká účetní legislativa se tímto nezabývá.
Pro zařazení položky do výkazu je nutné (dle IAS/IFRS)
a) vyhovět základní definici položky
b) splňovat další kritéria uznání
Koncepční rámec obsahuje pět základních definic, které zajišťují provázanost koncepčního rámce s jednotlivými standardy.
Základní definice
Aktivum = je formou majetku, jehož existence je výsledkem minulých událostí a přinese v budoucnosti ekonomický prospěch (a to přímo /nákup za účelem dalšího prodeje/ i nepřímo /nákup pro transformaci ve výrobky/).
Dluh = současný závazek podniku, který vznikl na základě minulých událostí a při jehož vypořádání se očekává v budoucnosti snížení celkového ekonomického prospěchu.
Vlastní kapitál = zbytková hodnota aktiv po odečtení dluhů.
Výnos = přírůstek ekonomického prospěchu vyvolaný aktivitou podniku v daném období, který se projeví zvýšením stavu aktiv či snížením dluhů (resp. způsobí nárůst vlastního kapitálu).
Dvě skupiny výnosů dle IAS/IFRS
Tržby a ostatní výnosy (revenues)
– váží se k primární činnosti podniku, mají nepřetržitě a opakující se podobu
– jsou převážně pod kontrolou podniku
Zisky (gains)
– týkají se vedlejších, nahodilých činností, dochází k ním nepravidelně
– nebývají plně pod kontrolou podniku
– vykazují se snížené o související ztráty (tj. je povolena kompenzace – například kursové zisky lze kompenzovat s kursovými ztrátami)
Náklad = úbytek ekonomického prospěchu vyvolaný aktivitou podniku v daném období, který se projevuje snížením stavu aktiv či zvýšením dluhů (resp. pokles vlastního kapitálu)
Dvě skupiny nákladů dle IAS/IFRS
Náklady (expenses)
– náklady primární činnosti,opakující se povahy
Ztráty (losses)
– náklady nahodilých, nepravidelných činností…
– je povolena kompenzace
Další kritéria uznání dle IAS/IFRS
– spolehlivé ocenění – položku lze ocenit náklady pořízení nebo jinou hodnotou, kterou lze spolehlivě měřit (jiný pohled na odhady hodnoty)
– pravděpodobnost, že budoucí ekonomický prospěch spojený s položkou bude plynout do podniku či z podniku (stupeň nejistoty je zkoumán při účetní závěrce)
– pokud je to pravděpodobné více než nepravděpodobné
– významnost = přínos > náklady na zjištění
Uznání v účetnictví dle US GAAP
– vyhláška SFAS 6 stanoví definice pro 10 položek účetních výkazů:
Aktivum = pravděpodobná budoucí ekonomická výhoda obdržená či kontrolovaná účetní entitou, která je výsledkem minulých transakcí či událostí
Dluh (závazek) = pravděpodobná ekonomická oběť, vyplývající ze současné povinnosti účetní entity převést v budoucnu majetek či poskytnou služby jiným účetním entitám a je výsledem minulých transakcí či událostí
Vlastní kapitál = zbytková hodnota aktiv po odečtení dluhů
Tržby (revenues) = zvýšení aktiv či snížení závazků, jejichž příčinou je provozování primární činnosti podniku:
a) běžné (za výrobky, zboží, služby)
b) ostatní (přijaté úroky, nájemné, dividendy)
Zisky (gains) = přírůstky vlastního kapitálu vyvolané okrajovými či nahodilými transakcemi, které podnik nemá plně pod kontrolou.
Náklady (expenses) = snížení aktiv či zvýšení závazků při primární činnosti (vynaložení zdrojů při výrobě poskytování služeb…)
Ztráty (losses) = úbytky vlastního kapitálu vyvolané okrajovými transakcemi, které nejsou plně pod kontrolou podniku
Úplný výsledek hospodaření = BVH+OVH
BVH = (výnosy – náklady)+(realizované zisky-realizované ztráty) = běžný výsledek hospodaření
OVH = (nerealizované zisky – nerealizované ztráty) = ostatní výsledek hospodaření
Realizované = prověřené trhem; nerealizované = neprověřené trhem
Náklady:
– náklady (například spotřeba ,ateriálu)
– realizované ztráty (například zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku)
– nerealizované ztráty (například snížení hodnoty přeceňovaných cenných papírů)
Výnosy:
– tržby (například tržby z prodeje výrobků)
– realizované zisky (například plnění od pojišťovny za živelnou pohromu)
– nerealizované zisky (například změny kursu cizí měny)
Investice od vlastníků = peněžité i nepeněžité vklady vlastníků do společnosti
Vyplacené podíly na zisku vlastníkům
Kritéria uznání prvků dle US GAAP:
– nutnost splnění definice základního prvku
– nutnost spolehlivého ocenění
– mít vliv na rozhodování uživatele
– nést spolehlivou, ověřitelnou informaci
– mít očekávaný přínos vyšší vynaložené náklady
Oceňování aktiv a závazků
– oceňování je základní problém každého finančního účetnictví
– má vliv na vypovídací schopnost všech finančních veličin – prostřednictvím ocenění aktiv a závazků je ovlivněna výše vlastního kapitálu, dále pak výše nákladů a výnosů resp. výsledku hospodaření a v neposlední řadě je ovlivněna výše ukazatelů finanční analýzy
Oceňování dle koncepčního rámce IAS/IFRS:
– historická cena
– běžná reprodukční cena
– běžná realizační cena
– současná hodnota
Dále v jednotlivých standardech:
– tržní cena
– reálná hodnota
Historická cena
– základní oceňovací báze ve všech účetních systémech
a) pořizovací cena (= cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady)
b) vynaložené vlastní náklady
Běžná reprodukční cena
– u aktiv – peněžní částka, kterou by bylo nutné vynaložit na pořízení v současnosti
– u závazků – peněžní částka, která by byla nutná na vypořádání závazku v současnosti
– v českém účetnictví – „reprodukční pořizovací cena“; používá se u účtování darů, inventarizačních přebytků a nepeněžních vkladů u účetních jednotek s výjimkou akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným (u nich je nutný odhad znalcem)
Běžná realizační cena
– u aktiva – částka, kterou by bylo možno v současnosti získat prodejem aktiva za standardních podmínek
– u závazku – částka, kterou by bylo nutné vynaložit na uspokojení dluhu za normálních podmínek
– v českém účetnictví – „čistá prodejní cena“, používá se u zásob na konci účetního období, kdy má být účetní hodnota zásob srovnána s čistou prodejní cenou a případně se má tvoři opravná položka
Současná hodnota
– u aktiva – současná diskontovaná hodnota budoucích peněžních příjmů
– u závazku – současná diskontovaná hodnota budoucích peněžních výdajů
– v českém účetnictví neexistuje
Tržní cena
– částka, kterou lze obdržet na aktivním trhu
Reálná hodnota
– částka, za kterou by mohlo být v transakcích mezi znalými a ochotnými stranami za obvyklých podmínek směněno aktivum či vyrovnán závazek
– jde o širší pojem než tržní cena (pokud neexistuje aktivní trh, je možné použít
– v českém účetnictví je to buď tržní cena, cena dle odhadu znalce či cena určená na základě zvláštních právních předpisů (vyhlášky o oceňování)
Ocenění dle IV. Direktivy EU
– oceňování je založeno na principu oceňování v historických cenách
– členské státy mají možnost odchýlení se od historických cen těmito způsoby:
a) reprodukční cenou – u aktiv s krátkou dobou životnosti
b) jinou hodnotou, která bere v úvahu vliv inflace (současná hodnota, reálná hodnota)
c) cenou stanovenou na základě odhadu
Pojetí kapitálu a jeho uchování
– finanční účetnictví má velký vliv na uchování kapitálu podniku