Člověk a organizace
Toto téma řeší roli organizačního chování ve výkonnosti jedince, skupiny a organizace.
Organizační chování (organisational behaviour) je věda, která se zabývá chováním lidí v organizacích. Rozvíjet se začala v 60. a 70. letech minulého století, ale první práce se objevovaly už dříve (W. Chyte – Organization man – 1956).
- Proč se lidé v té či oné organizaci chovají určitým způsobem?
- Proč jsou někteří lidé úspěšní a jiní ne?
- Proč se někteří lidé snaží dělat věci, na které nestačí?
- Proč někteří spolupracovníci jednají těžko pochopitelným způsobem?
- Proč někteří lidé tvrdě pracují a jiní práci odbývají?
- Proč došlo ke konfliktům, proč k němu došlo právě v určitou chvíli, jak bylo možné mu předejít?
- Jaké důsledky bude mít styl vedení, který uplatňuje určitý manažer?
Praktické návody
Podniková kultura se snaží dávat návody, otázkou je, jak povrchní nebo jak podložené jsou.
- Jak motivovat?
- Jak využívat schopnosti a dovednosti lidí?
- Na internetu hledat “Talent management”
- Jak zvládat krizové stavy na pracovišti?
- Jak organizovat práci?
- Jak zlepšovat komunikaci se zákazníky?
Témata organizačního chování
- Vliv organizace a organizační filozofie na chování lidí
- Individuální rozdíly mezi lidmi v organizaci
- Dosahování organizačních cílů prostřednictvím lidí
- Vztah lidí a organizační struktury
- Organizační kultura
- Systém rolí a moci v organizaci, organizační politika
- Konflikty a vztahy mezi lidmi
- Motivace lidského chování, motivování spolupracovníků
- Vztahy na pracovištích a fungování pracovních skupin
- Vedení lidí
- Komunikace v rámci organizace
- Kariéra pracovníků
- Rozvoj organizace a rozvoj potenciálu jejich členů.
Organizační chování a jiné vědy
Organizační chování je vědou syntetickou, která se snaží vysvětlit problém ze širší perspektivy, než by to dokázaly dílčí disciplíny.
Management: prvotním posláním manažera je udržování žádoucího stavu prostředí, tvorba podmínek pro výkon práce jednotlivců tak, aby jejich úsilí mohlo být optimálně zaměřeno na dosažení skupinového cíle dané organizace aby využití synergického efektu bylo maximální, ovšem v rámci omezujících podmínek daných v místě působení dané organizace.
Lidé se sdružují v organizace, protože je tam větší šance dosažení společného cíle.
Přístupy k organizačnímu chování a řízení jsou rozebrány na následující stránce.
Vývoj názorů na organizaci
- Mechanistický přístup (teorie byrokracie, klasické řízení – Fayol, vědecké řízení)
- Škola lidských vztahů
- Humanistický přístup
- Moderní názory (obecná teorie systémů, teorie kontingence, populační ekologie, kybernetické principy, teorie „Z“)
- Postmoderní přístup (chaos – Peters, racionalita, jazyk, moc – Lyotard, organizační metafory – Morgan – stroj, organismus, inteligence, kultura, politické systémy, psychické vězení, změna a transformace, nástroj ovládání)
- Postmoderní organizace: Clegg
