Dědické právo, dědění

Právní úprava dědického práva

Smrt je právní skutečnost; stejný právní účinek má prohlášení za mrtvého. Zemřelý = zůstavitel.

Dědické právo se co do osoby zůstavitele vztahuje jen na fyzické osoby, jeho právním nástupcem ale mohou být i právnické osoby. Smrtí zaniká právní subjektivita, některá práva a povinnosti zanikají, jiná přecházejí na další subjekty – právní nástupce.

Dědic je nabyvatel práv a povinností v rámci dědického řízení. Může být fyzickou i právnickou osobou. Dědictví je pouze ten majetek, který nabyl dědic v rámci dědickém řízení. Pozůstalost je veškerý majetek, který zanechal zůstavitel v okamžiku smrti.

Zásada testovací svobody – každý může pořídit volně dle své libosti kromě zákonných omezení. Zásada univerzální dědické sukcese – dědic vstupuje do zůstavitelových práv ale i povinností. Zásada, že dědictví se nabývá okamžikem smrti zůstavitele

Dědické právní nástupnictví (sukcese)

• univerzální – dědic je povolán k pozůstalosti jako k celku (u nás)
• singulární – 1 dědic nabude jen aktiv a 2. jen pasiv

Dědické právo

• ve smyslu objektivním je souhrn všech právních norem upravujících přechod práv povinností ze zůstavitele na právního nástupce
• ve smyslu subjektivním je souhrn práv a povinností svědčících určité osobě, které tato přibudou podle objektivního dědického práva

Předpoklady dědění

1. smrt fyzické osoby (prohlášení za mrtvého) – důkaz je matriční doklad
2. existence pozůstalosti (dědictví) je soubor práv a povinností, které jsou předmětem dědického řízení (aktiva i pasiva)
3. existence dědice a jeho způsobilosti
1. způsobilost absolutní – dědicem může být jen ten, kdo je v době zůstavitelovi smrti naživu (neřeší se způsobilost k právním úkonů)
2. způsobilost relativní – subjektivní aspekty; důvody dědické nezpůsobilosti:
1. úmyslný trestní čin proti zůstaviteli, jeho manželovi, dětem nebo rodičům za života zůstavitele
2. zavrženíhodné jednání proti poslední vůli zůstavitele = s cílem zničit nebo znehodnotit projev poslední vůle (závěť)
3. pokud se uvedeného jednání dopustí po smrti zůstavitele, nebo vede k jeho smrti, je z dědictví vyloučen

4. právní důvod dědění je zákon, závěť nebo oba současně
1. závěť je sepsání poslední vůle (přednost před zákonem)
2. zákon – bez zanechání poslední vůle jsou určeni dědicové na základě zákonné posloupnosti
3. z obou důvodů – pokud zůstavitel ve své závěti neobsáhl veškerý svůj majetek
5. přijetí dědictví – dědic pozbývá možnost dědictví odmítnout, pro to je třeba výslovný projev vůle učiněný ústně u soudu. Nesmí vzít své rozhodnutí zpět.

Dědění ze závěti

Závěť je jednostranný projev vůle zůstavitele, kterým rozhoduje o nakládání s vlastním majetkem pro případ smrti; pouze forma písemná.

Druhy závěti

• Závěť vlastnoruční – vlastní rukou zůstavitele, vlastnoruční podpis, uvedení data sepsání
• Závěť psaná jinak než vlastní rukou zůstavitele – na počítači nebo psacím stroji, vlastnoruční podpis, datum sepsání, podpisy dvou svědků
• Závěť osoby, která neumí nebo nemůže číst a psát – projev poslední vůle před 3 současně přítomnými svědky, skutečnost neschopnosti psát nebo číst musí být uvedena v závěti
• Závěť formou notářského zápisu

Svědek závěti:

• osoba zletilá a plně způsobilá k právním úkonům
• ne osoba, která nezná jazyk, ve kterém je vůle projevena a osoby, které mají dědit

Zůstavitel může závěť zrušit jejím odvoláním nebo sepsáním nové závěti, nebo ji může zničit (ne notářský zápis).

Dědění ze zákona

Intestátní dědická posloupnost

• 4 skupiny dědiců
• postupuje se od první ke druhé atd.
• první dědická skupina
• potomci a manžel dědí rovným dílem, pokud dítě nedědí, pak dědí jeho děti
• potomek může být jediný dědic v této skupině, ale manžel ne
• druhá dědická skupina
• neměl potomka, pak dědí manžel, rodiče a ti, kteří se zůstavitelem žili min 1 rok před smrtí ve společné domácnosti
• manžel nejméně polovinu, ostatní rovným dílem
• jediným dědicem může být manžel nebo rodič
• třetí dědická skupina
• ne manžel ani děti, pak rovným dílem sourozenci a ti, kteří se zůstavitelem žili min 1 rok před smrtí ve společné domácnosti
• kterýkoliv může dědit samostatně
• pokud nedědí sourozenec, pak jeho děti
• čtvrtá dědická skupina
• nikdo ze třetí skupiny, pak rovným dílem prarodiče, pokud ne pak jejich děti (strýc, teta)
• pokud se nenašel žádný dědic v jedné ze čtyř výše uvedených skupin, připadá dědictví státu = odúmrť

Neopomenutelný dědic

• zvýšená ochrana potomků ze zákona
• neopomenutelnost v případě, že jsou způsobilý nabýt dědictví, a přesto by měli být na svém dědickém podílu zkráceni (v závěti)
• nejvyšší ochrana nezletilých potomků (dědický podíl ze zákona)
• zletilý potomek – 1/2 dědického podílu ze zákona
• může namítnout neplatnost závěti, pokud to neučiní, tak je platná v původním znění

Vydědění

Důvody vydědění:

• potomek v rozporu s dobrými mravy neposkytl zůstaviteli pomoc v nemoci, ve stáří nebo v jiných závažných případech
• potomek o zůstavitele trvale neprojevuje opravdový zájem, který by jako potomek projevovat měl
• potomek byl odsouzen pro úmyslný trestný čin k trestu odnětí svobody v trvání nejméně jednoho roku
• potomek trvale vede nezřízený život
• v listině o vydědění musí být uveden důvod vydědění