Pracovní poměr - druh, vznik a skončení

Druhy pracovního poměru

podle doby trvání pracovního poměru:

podle vzájemného vztahu pracovních poměrů:

hlavní pracovní poměr – uzavřený na stanovenou týdenní pracovní dobu (max40 hodin)
vedlejší pracovní poměr – sjednán za souběžného trvání hlavního pracovního poměru

podle způsobu vzniku:

nejčastěji právní skutečností zakládající pracovní poměr
pracovní smlouva je souhlasný projev vůle zaměstnance a zaměstnavatele směřující ke vzniku pracovního poměru
platí zásada smluvní svobody
obsah pracovní smlouvy:

druh práce – okruh pracovních úkolů, k jejichž výkonu se zaměstnanec zavazuje
místo výkonu práce – prostorové vymezení pracovního závazku
den nástupu do práce – tímto dnem vzniká pracovní poměr, nejčastěji první den v měsíci
doplňkové náležitosti pracovní smlouvy: doba trvání pracovního poměru, sjednání zkušební doby, výše mzdy,…

jednostranný právní úkon zaměstnavatele zakládající pracovní poměr pouze u vedoucích zaměstnanců

skončení pracovního poměru je upraveno v zákoníku práce – zásady:
- zajištění stability pracovního poměru a s ní související právní záruka práva na zaměstnání
- zvýšená ochrana ekonomicky slabší strany, tj. zaměstnance
- zásada jednostranného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele jen na základě taxativně vymezených důvodů v zákoníku práce
- nemožnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v tzv. ochranné době
- možnost zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem jen pokud ho nemůže převést na jinou práci nebo pokud zaměstnanec není ochoten na tuto práci přejít
- zánik většiny práv a povinností tvořících obsah pracovního poměru s jeho skončením
- zánik pracovního poměru jen do budoucna (výpověď předem)
různé způsoby (právní rozdíly)- na základě:
jednostranného právního úkonu
- výpověď z pracovního poměru
- okamžité zrušení pracovního poměru
- zrušení pracovního poměru ve zkušební době
dvoustranného právního úkonu = dohoda o rozvázání pracovního poměru
právní události
- uplynutím doby
- smrtí zaměstnance
úředního rozhodnutí – týká se jen osob bez státní příslušnosti a cizinců

jednostranný právní úkon
projev vůle, který může vyjádřit kterýkoli z účastníků pracovního poměru
zaměstnavatel – pouze z taxativně vymezených důvodů v zákoníku práce
zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu, popř. bez udání důvodu
náležitosti:
- písemná forma
- doručení subjektu pracovního poměru = doručení je rozhodující pro běh výpovědní lhůty
- výpovědní doba obecně 2měsíční , u vedlejšího pracovního poměru 15 dní
výpověď daná zaměstnancem – písemná forma, doručení zaměstnavateli
výpověď daná zaměstnavatelem – důvody v zákonu:

organizační důvody
dlouhodobé zdravotní důvody na straně zaměstnance
nesplnění stanovených předpokladů pro výkon práce ze strany zaměstnance
důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nebo závažné či dlouhodobé méně závažné porušování pracovní kázně

jednostranný právní úkon, kterým může skončit pracovní poměr jak zaměstnavatel tak zaměstnanec, ale oba pouze z taxativně uvedených důvodů
pracovní poměr končí doručením písemného vyhotovení druhému účastníku pracovního poměru
- zaměstnanec jestliže:
  - podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci
  - zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů o uplynutí její splatnosti
  - ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se o důvodu k OZPP dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl
- zaměstnavatel jestliže:
  - byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl- li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trest odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců
  - porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem