Cíle a nástroje v makroekonomii
Hospodářská politika je souhrn cílů, nástrojů, rozhodovacích procesů a opatření státu v jednotlivých oblastech ekonomické reality. Úspěšnost hospodářské politiky lze měřit například magickým čtyřúhelníkem, viz dále.
Nositelem hospodářské politiky jsou vláda, parlament, soudy, centrální banka, velké podniky, politické strany, odbory, hospodářská komora, Organizace spojených národů (OSN), Mezinárodní měnový fond (MMF/IMF), Světová banka (WB), orgány Evropské unie…
Mezi obecné cíle hospodářské politiky patří nastolení a udržení svobody a demokracie (pouze svobodná společnost může svobodně zvolit daný ekonomický systém).
Mezi tradiční cíle hospodářské politiky (ekonomické funkce státu) patří efektivnost, spravedlnost a stabilita.
Efektivnost
Výrobní efektivnosti je dosaženo tehdy, jestliže společnost nemůže zvýšit výstup jednoho statku, aniž sníží výstup jiného (dochází k efektivní alokaci zdrojů).
Mezi zdroje neefektivnosti patří tržní selhání, právní rámec dané ekonomiky…
Spravedlnost
Státní orgány ovlivňují rozdělení důchodů a bohatství, neboť důchodové nerovnosti mohou být někdy eticky či politicky nepřijatelné. Nerovnosti v důchodech zobrazují „Lorenzovy křivky“. Důležitou roli v této oblasti hrají veřejné finance (mikroekonomické a makroekonomické aspekty).
Rozdělování důchodů je subjektivní, za komunistické vlády došlo k nivelizaci příjmů (dodnes pozůstatek – důchody starobní).
Stabilita
Stát se snaží o stabilní rozvoj národního hospodářství – o překonání národohospodářských poruch a výkyvů, reaguje na nabídkové a poptávkové šoky.
Makroekonomická stabilizační politika a její cíle
Současné moderní státy v oblasti hospodářské stabilizační politiky (cílem je stabilita) sledují současně dva cíle:
– hospodářský růst (vzestup hospodářského potenciálu země)
– hospodářská rovnováha (nízká míra nezaměstnanosti, nízká míra inflace, vnější ekonomická rovnováha)
Mezi základní makroekonomické cíle tedy patří:
– produkt
– vysoká úroveň (zejména výše HDP – ekonomická síla)
– rychlé tempo růstu
– zaměstnanost
– vysoká úroveň zaměstnanosti
– nízká míra nedobrovolné nezaměstnanosti
Vysoká úroveň zaměstnanosti není totéž co nízká míra nezaměstnanosti. Přesunem obyvatelstva do ekonomicky neaktivního klesne míra nezaměstnanosti, ale úroveň zaměstnanosti se nezmění.
– cenová hladina
– stabilní ceny na volných trzích
– vnější vztahy
– rovnováha vývozů a dovozů
– stabilita měnového kursu
Magický čtyřúhelník
Magický čtyřúhelník zobrazuje úspěchy státu ve stabilizační politice. Čím větší je plocha čtyřúhelníku, tím vláda naplňuje lépe makroekonomickou stabilizační politiku.
Všechny cíle jsou si rovnocenné (nikoliv však v rovině politické) a vzájemně konfliktní.
G = ekonomický růst (tempo růstu HDP v %) – severní osa
B = platební bilance (saldo běžných obchodních transakcí v % HDP) – východní osa
P = cenová hladina (míra inflace v %) – jižní osa
U = nezaměstnanost (míra nezaměstnanosti v %) – západní osa
Pomocí čtyřúhelníků lze porovnat země mezi sebou. Pokud si vezmeme například magický čtyřúhelník České republiky a porovnáme jej s USA, zjistíme, která země si vede lépe nehledě na její velikost.
Nástroje makroekonomické stabilizační politiky
Fiskální (rozpočtová) politika
Fiskální politika ovlivňuje agregátní poptávku a nabídku prostřednictvím příjmové a výdajové stránky veřejných rozpočtů. Je kladen důraz nejen na velikost příjmů a výdajů státního rozpočtu, ale také na strukturu (například výdaje na vysoké školy představují v České republice cca 0,6 % HDP, průměr zemí OECD je 1,8 %, ve Švýcarsku cca 2,5 %).
Nositelem fiskální politiky je vláda.
Monetární (měnová) politika
Monetární politika zahrnuje kontrolu a regulaci množství peněz v ekonomice, úrokových měr a podmínek úvěrů. Nositelem monetární politiky je centrální banka.
Důchodová politika
Důchodová politika zahrnuje analýzu a eliminaci nerovností v rozdělování důchodů. Mezi nástroje důchodové politiky patří cenová regulace, mzdová regulace (doporučení, apely…).
Vnější obchodní a měnová politika
Součástí vnější obchodní a měnové politiky je proexportní politika, protekcionistická opatření, regulace devizových kursů…