Postavení makroekonomie v rámci obecné ekonomické teorie
„Ekonomie zkoumá, jak různé společnosti využívají svých vzácných zdrojů k výrobě užitečných komodit a jak je rozdělují.“ Samuelson, Nordhaus: Ekonomie
„Ekonomie se zabývá zkoumáním alokace vzácných zdrojů mezi různá alternativní užití tak, aby byly uspokojeny základní lidské potřeby.“ Soukupová, Hořejší, Macáková, Soukup: Mikroekonomie
Mikroekonomie
Mikroekonomie zahrnuje analýzu chování dílčích ekonomických subjektů (domácností, firem…). Mezi typické otázky mikroekonomie patří například:
– Jakým způsobem se důchodový efekt podílí na tvaru křivky poptávky?
– Jak se utváří cena na trhu mléka?
– Jak se zvýšení světových cen ropy projeví na trhu osobních automobilů?
– Jakým způsobem lze omezit monopolů a oligopolů?
Makroekonomie
Makroekonomie zkoumá ekonomiku jako celek. Makroekonomie zkoumá rozhodující tendence ve vývoji národního hospodářství, historický vývoj dané ekonomiky a možnosti ovlivnění hospodářského cyklu. Mezi typické otázky makroekonomie patří:
– Jaké jsou důsledky hyperinflace?
– Jaké metody se používají pro výpočet hrubého domácího produktu?
– Jaké jsou negativní dopady deficitu veřejných financí?
– Jak lze vysvětlit období vysoké a trvalé nezaměstnanosti?
Proč studovat makroekonomii?
– makroekonomická analýza hospodářského vývoje země
– tvorba ekonomické politiky vlády
– makroekonomický výzkum
– makroekonomické prognózování
Makroekonomická analýza hospodářského vývoje země
Makroekonomie v rámci makroekonomické analýzy sleduje hospodářský vývoj země, interpretuje hospodářský vývoj na základě ekonomické teorie určuje možné důsledky a dopady Makroekonomická analýza zahrnuje analýzu ekonomických tendencí a jejich vlivu na hospodaření ekonomických subjektů, rozbor národohospodářského prostředí a makroekonomické rozbory.
Tvorba ekonomické politiky vlády
Tvorba ekonomické politiky vlády zahrnuje tvorbu hospodářsko-politických programů, hodnocení důsledků a dopadů plynoucích z případné realizace příslušných návrhů. Makroekonomické doporučení pro hospodářskou praxi jsou zprostředkována ekonomickou politikou.
Makroekonomický výzkum
Makroekonomický výzkum zahrnuje systematické pozorování a analyzování národní i světové ekonomiky.
V rámci makroekonomického výzkumu se odpovídá na některé následující otázky:
– Jak je vysvětlováno období vysoké a trvalé nezaměstnanosti?
– Jak je vysvětlována inflace? Co určuje ekonomický růst?
Makroekonomické prognózování
Budoucnost v sobě obsahuje vždy velké množství nejistot – viz velké množství neznámých proměnných, a proto je makroekonomické prognózování velmi složité.
Makroekonomické prognózování zahrnuje optimistické a pesimistické scénáře dalšího vývoje. V rámci makroekonomického prognózování nelze provádět experimenty – ověření ex post.
Pozitivní a normativní analýza makroekonomické politiky
Pozitivní analýza se soustřeďuje na ekonomické důsledky určitých opatření, nikoliv na posouzení toho, zda jsou tyto důsledky žádoucí (objektivita, vědeckost).
Normativní analýza zahrnuje doporučení, zda se má určitá forma politiky provádět či nikoliv (subjektivnost).
Metody a chyby při zkoumání
Mezi metody zkoumání patří pozorování, analýza, statistická analýza a experimenty.
Mezi chyby při zkoumání patří ceteris paribus (chyba „za jinak stejných podmínek“), záměna příčin a následků (kauzální nexus), nesprávné usuzování z chování jednotlivce na chování celku, subjektivnost a nejistota v ekonomickém životě.
„Umění ekonomie spočívá ve zkoumání nejen bezprostředních, ale i dlouhodobých důsledků daného činu nebo opatření; a spočívá ve sledování dopadů tohoto opatření nejen na jednu skupinu, ale také na všechny ostatní skupiny.“ Henry Hazlitt: Ekonomie v jedné lekci
Avšak lidé zpravidla upřednostňují bezprostřední dopady před dlouhodobými a chyby vznikají také v důsledku existence nejrůznějších lobbyistických skupin.
