Ekonomická devizová expozice | Univerzita-Online.cz

Tato devizová expozice zahrnuje celkové cash-flow firmy (přepočtené na domácí měnu)

Cash-flow plyne z domácího trhu v CZK, ale může být ovlivněno měnovým kurzem (například apreciace domácí měny povede ke stimulaci importu, což zostří konkurenci na domácím trhu, a proto cash-flow z domácího trhu klesá)
Cash-flow plyne ze zahraničního trhu v CZK (měnový kurz ovlivňuje nikoliv korunovou cenu, ale ovlivňuje sumu, kterou zaplatí zahraniční odběratelé – tj. kolik oni platí v devizách)
Změna cash-flow (CF) je závislá na změně měnového kurzu:

Za předpokladu dokonalé racionality akciových trhů a veřejné obchodovatelnosti podnikových akcií, by měla cena akcií odrážet očekávanou budoucí diskontovanou hodnotu cash-flow (dlouhodobě je cash-flow rovno zisku).

Pokud bude cash-flow v každém roce stejné, pak po jeho vydělením „diskontním faktorem“ dostáváme CF/diskontní faktor = V_F, což je hodnota firmy.
Pokud by tato hodnota firmy rostla určitým procentem

Pak by tato hodnota rostla dlouhodobě v proporci růstu ceny akcií .

Odhad budoucího cash-flow

Cash-flow rozdělíme na skupiny:
- prodej domácích výrobků na domácím trhu
- prodej domácích výrobků na zahraničním trhu
- nákup vstupů na domácím trhu
- nákup vstupů na zahraničním trhu

Pro jednotlivé složky cash-flow odhadneme budoucí cash-flow (pro jednotlivé měnové kurzy). Předpokládáme, že se chyby v odhadech pro jednotlivé složky cash-flow vzájemně vykrátí a výsledný odhad bude tedy přesnější, než pokud by byl odhad proveden pro celkové cash-flow firmy.

Hedging – možnosti

Reálná oblast ekonomiky firmy (přizpůsobení reálných smluv firem tak, aby bylo cash-flow v jednotlivých firmách vyrovnané)
Finanční oblast ekonomiky firmy (restrukturalizace zadlužení a pohledávek firmy tak, aby se eliminovala devizová expozice)

Translační (účetní) devizová expozice

Otázky změn rozvahy a výsledky při změně devizového kurzu

Rozvaha

Běžná metoda (přeceňování prostřednictvím běžného kurzu)
- nevýhodou je, že může dojít ke zkreslení (vlivem kurzových výkyvů)
Monetární a nemonetární metoda
- reálná aktiva se ocení historickým kurzem
- ostatní aktiva se ocení běžným kurzem
Časová metoda
- dlouhodobá aktiva (stálá aktiva) se ocení historickým kurzem
- krátkodobá aktiva (spojená s provozní činností) se ocení běžným kurzem
Další možností je přeceňovat reálná aktiva ještě podle inflace v dané zemi…

Výsledovka

Pokud domácí měna apreciuje, zisk ze zahraniční dceřiné společnosti (i případná ztráta) bude menší (po přepočtu na domácí měnu)
Pokud domácí měna depreciuje, zisk ze zahraniční dceřiné společnosti (i případná ztráta) bude větší (po přepočtu na domácí měnu)
Výsledovka může být dosti rozkolísaná v závislosti na měnovém kurzu
Pro stabilizaci výsledovky lze případné kursové zisky účtovat do rezerv (pro krytí případných kursových ztrát) nebo jako mimořádnou položku

Přímé zahraniční investice

Přímé zahraniční investice jsou z pohledu ekonomické teorie alternativou prostého exportu (lze tedy vyrábět zboží přímo na místo – v zemi odbytiště).

Přímou zahraniční investicí se rozumí majetkové akvizice s majetkovou účastí alespoň 10 % na kapitálu či hlasovacích právech společnostech.
Přímé zahraniční investice jsou financovány zpravidla z reinvestic zisků.
Druhy přímých zahraničních investic:
- na zelené louce (green field) – například stavba nové továrny…
- na hnědé louce (brown field) – například nákup stávající továrny…
Přímé zahraniční investice způsobili to, že vznikly „transnacionální korporace“ (tj. nadnárodní společnosti disponující pobočkami a dceřinými společnostmi po celém světě).
Alternativou k přímým zahraničním investicím je prodej licence osobám v dané zemi. Výhodou jsou nulové náklady (prakticky nulové náklady na prodej licence). Rizikem však je, že daná osoba odmítne licenci nakoupit znovu…
Další alternativou k přímým zahraničním investicím je joint venture (partnerství se firmou v místě, kde měla být původně realizována přímá zahraniční investice) nebo franchising.

Co hraje roli při úvahách o realizaci přímé zahraniční investice:

levnější výrobní faktory (pracovní síla, hmotné vstupy…)
nejsou náklady na mezinárodní obchod (úspora nákladů na dopravu, clo…)
nižší daňové zatížení a jednodušší daňový systém, pobídky
mírnější normy (zdravotní, technické, ekologické…)
snížení devizového rizika
mezinárodní diverzifikace
následování obchodních partnerů (banky, auditorské a poradenské společnosti…)

Produkční cyklus přímých zahraničních investic

výrobek vzniká (výzkum, vývoj, výroba), prodej na domácím trhu
export (domácí trh je již saturován)
přímé zahraniční investice (výroba výrobků v zahraničí, konkurence je velká, je nutno zlevňovat)

Přímé zahraniční investice lze členit na:
- vertikální investování
  - od primární sektoru (těžba, zemědělství), přes sekundární (průmysl) až po prodej a služby
  - například v domácí ekonomice těžím suroviny a v zemi, kde jsem realizoval přímé zahraniční investice, tyto suroviny přetvářím na výrobky…
- horizontální investování
  - například v domácí ekonomice vyrábím určitý druh výrobků a v zemi, kde jsem realizoval přímé zahraniční investice, vyrábím stejný druh výrobků

Propočet efektivnosti přímé zahraniční investice

Efektivnost investice se nejčastěji vyjadřuje její čistou současnou hodnotou.

Čistá současná hodnota přímé zahraniční investice:
Náklady investice

-(SR₀.C₀)

SR₀ = spotový kurz v čase 0; C₀ = náklady investice v čase 0

Očekávané diskontované cash-flow po zdanění

SR = očekávaný spotový kurz v čase „t“; CF = očekávané cash-flow v čase „t“ v cizí měně; T_F = daňová sazba v zahraničí; DR = subjektivní diskontní sazba; D_t = odpisy v čase „t“ (v zahraniční měně); IR⁶_F = očekávaná úroková míra (zahraniční); NP_t = nesplacená jistina úvěru v čase „t“

První část zahrnuje očekávané cash-flow diskontované zdaněné celé, druhá část představuje zvýšení první části vzorce z titulu toho, že se cash-flow nedaní celé (nedaní se odpisy a úroky z úvěrů).

Očekávaná zbytková hodnota investice (zůstatková hodnota na konci doby životnosti)

Celý vzorec má tedy tuto podobu:

Specifika přímé zahraniční investice
Například aktivizované nedobytné pohledávky, podíl na privatizačním projektu, pobídky…

AA = jednorázová investiční pobídka, která snižovala náklady invsetice; LS⁶_F = částka, kterou se sníží výnosy ostatních investic (například mateřského podniku) v důsledku realizace přímé zahraniční investice; S_t = každoroční subvence ze zahraničí; A_t = částka v domácí měně, o kterou je například snížena daňová povinnost podniku v tuzemské ekonomice

Vzorec například neuvažuje způsob financování přímé zahraniční investice:
- upsání základního akciového kapitálu
- úvěr od mateřské společnosti
- úvěr od banky v zemi, kde je přímá zahraniční investice realizována
  (tento způsob financování je výhodný v politicky nestabilních zemí)

Daňové aspekty přímých zahraničních investic

Sledovat samotnou daňovou sazbu je mnohdy nedostačující – důležité je i uvažovat základ daně, tedy částku, ze které je samotná daň vypočítávána

Jedním ze způsobů zdanění je zdanění probíhá na základě (tj. zdaňován je konsolidovaný hospodářský výsledek mateřské společnosti – daně zaplacené v zahraničí jsou započítávány na tuzemskou daňovou povinnost) – to způsobuje, že není možné uspořit daně přemístěním dceřiných společností do daňových rájů…
Dalším ze způsobů zdanění je zdanění na územním základě (tj. je subjekty jsou zdaňovány bez ohledu na to, jaké mezi sebou mají vazby).

Riziko země a rating

Politické riziko
- cash-flow z dané země je citlivé na politické události (znárodnění, blokace plateb do zahraničí, hospodářsko-politická opatření nepříznivá pro cash-flow…)
- odráží ochotou platit zahraniční dluh
Ekonomické riziko
- vývoj ekonomiky může být nepříznivý pro cash-flow (inflace…)
- odráží schopnost platit zahraniční dluh
Měřením těchto rizik se zabývají „ratingové agentury“ (Moody´s, Standards and Poors, Fitch).
Pro rating platí pravidlo, že závazky nenominované v zahraniční měně by měly mít horší rating než rating závazků nenominovaných v tuzemské měně (existuje totiž měnové riziko).
Rating určitého ekonomického subjekty by neměl být lepší než rating zemi, ve které se daný subjekt nachází.
Ratingové agentury stanovují rating například na základě průzkumu u významných světových bank (jak jsou ochotné tyto banky investovat v dané zemi, které je hodnocena…)

Využití ratingu

Horší rating znamená vyšší pravděpodobnost, že se investor neobdrží své peníze zpět.

Předpokládejme, že nominální úroková míra státních pokladničních poukázek v zemi s nejvyšším ratingem, je „bezriziková úroková míra“ (tj. „i_N“, tj. nominální). Bezriziková reálná úroková míra je pak rozdílem bezrizikové nominální úrokové míry a míry inflace (tj. i_R = i_N – Π ).

Reálná úroková míra v určité zemi je dána rozdílem nominální úrokové míry ze státních pokladničních poukázek v dané zemi a míry inflace.
Riziková prémie dané země je pak rozdílem mezi reálnou úrokovou mírou inflace a bezrizikovou reálnou úrokovou mírou.

Obrana proti politickému a ekonomickému riziku

Úvěrovat přímou zahraniční investici úvěrem od banky v dané zemi
Nevyrábět v politicky nestabilních zemí strategické výrobky (klíčové výrobní postupy ponechávat v bezpečných zemí)
Spojit se s domácími subjekty v dané zemi (vytvoření „joint venture“)
Emitovat část akcií v dané zemi