Veškeré vnější vztahy, které nabývají podobu peněžních, finančních nebo zbožových toků mezi domácí ekonomikou a vnějším světem procházejí platební bilancí. Platební bilance má vazbu s ostatními makroekonomickými veličinami, vzájemně a zpětně se ovlivňují.
Vývoj platební bilance
- umožňuje krátkodobě predikovat kapacitu trhu země (při deficitu obchodní bilance nebude zájem podporovat dovoz)
- je indikátorem vývoje měnového kurzu (spojené nádoby – duální úlohy)
- dlouhodobý deficit může signalizovat zavedení devizové kontroly (například u rozvojových zemí – ale obecně to není dnes časté)
- nelze ignorovat při tvorbě makroekonomických prognóz a je důležitý pro vývozně či dovozně orientované podniky
- Platební bilance zachycuje ekonomické transakce se zahraničím (tj. mezi rezidenty a nerezidenty) za určité časové období. Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet a změnu devizových rezerv.
- Platební bilance je systematický účetní výkaz, který souhrnně zachycuje veškeré ekonomické transakce mezi rezidenty domácí země a rezidenty ostatních zemí, které se uskutečnily za určité období (zachycuje toky, nikoliv stavy).
- Ve většině případů se jedná o příliv a odliv deviz (výjimka je například věcný dar)
- spojení s devizovým kurzem:
- Příliv deviz jsou kreditní položky (plus; například export zboží)
- Odliv deviz jsou debetní položky (minus; například import zboží)
- Z účetního hlediska je platební bilance výrazem zdrojů a užití mezinárodních aktiv
- musí být účetně vyrovnaná (podvojnost zápisů)
- spojení s devizovým kurzem:
Struktura platební bilance
| Původní struktura | Podle IMF (1993) – platnost od roku 1995 |
| Běžný účet | Běžný účet |
| obchodní bilance | obchodní bilance |
| bilance služeb | bilance služeb |
| bilance výnosů | bilance výnosů |
| jednostranné převody | běžné převody |
| Kapitálový účet | |
| Kapitálový účet | Finanční účet |
| přímé investice | přímé investice |
| portfoliové investice | portfoliové investice |
| ostatní investice | ostatní investice |
| Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly | Chyby a opomenutí, kurzové rozdíly |
| Změna devizových rezerv | Změna devizových rezerv |
- Obchodní bilance + bilance služeb = čisté exporty NX = výkonová bilance
- Bilance výnosů = čistý příjem z majetku v zahraničí NPI
- Nově byl definován Kapitálový účet – z jednostranných převodů se vyčlenily transfery kapitálové povahy (transfery související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k základním prostředkům, převody nevýrobních nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv – patenty a licence)
- Dřívější Kapitálový účet přejmenován na Finanční účet
- Chyby a Změna devizových rezerv jsou vyrovnávací položky
- Devizové rezervy = mezinárodní likvidita oficiálních měnových institucí, tj. likvidní devizová aktiva v podobě zásob zlata, volně směnitelných měn (devizy, valuty), státní cenné papíry zahraničních vlád, popřípadě jiná likvidní devizová aktiva = reálné devizové rezervy
- Potenciální devizové rezervy = možnost čerpání dodatečných zdrojů ve formě úvěrů od zahraničních centrálních bank nebo mezinárodních měnových a finančních institucí (například Mezinárodní měnový fond – IMF)
ČNB zveřejňuje mnoho údajů, analýz a prognóz – snaha o posílení transparentnosti a kredibility vyplývající z režimu inflačního cílování.
Dílčí a kumulativní salda platební bilance
- Pro potřeby ekonomické teorie:
- Položky nad čarou (určují saldo)
- Položky pod čarou (vyrovnávají, financují saldo)
| Dílčí saldo | Kumulativní saldo | |
| Běžný účet | Obchodní bilance (zboží) | |
| Bilance služeb | Výkonová bilance | |
| Bilance výnosů | ||
| Běžné převody | Běžná bilance | |
| Kapitálový účet | ||
| Finanční účet | Přímé investice | Saldo nedluhového financování |
| Portfolio investice | ||
| Ostatní investice | ||
| Chyby a opomenutí | Saldo celkové bilance (0=pouze krátkodobá rovnováha) |
|
| Změna devizových rezerv | Zde musí být 0 vždy |
Platební bilance a devizová poptávka a nabídka
| Kreditní strana | Debetní strana |
| Export zboží a služeb | Import zboží a služeb |
| Import důchodů | Export důchodů |
| Import transferů | Export transferů |
| Import kapitálu | Export kapitálu |
| Snížení devizových rezerv | Zvýšení devizových rezerv |
| Σ=nabídka deviz (množství nabízených deviz) – ex post | Σ=poptávka po devizách (množství poptávaných deviz) – ex post |
- Devizová nabídka = vztah mezi množstvím deviz, kterých se subjekty „chtějí zbavit“ a cenou deviz (tj. měnovým kurzem) – ex ante
- Devizová poptávka (ex ante) analogicky jako devizová nabídka.
- Čím bude kurz (cena vyjádřená v korunách) vyšší, tím bude větší zájem o devizy, protože roste export do devizové oblasti a za export získáme devizy, a také prodáváme drahá (tj. zhodnocený) zahraniční finanční aktiva => nabídka deviz roste
- Čím bude kurz nižší, tím bude větší zájem o devizy jak z titulu poptávky po zahraničním levném zboží (myšleno v domácí měně), tak z titulu poptávky po zahraničních levných finančních aktivech => poptávka po devizách klesá
- Poznámka:
- Okamžitá (statická) rovnováha na devizovém trhu nic neříká o udržitelnosti rovnováhy platební bilance.
Zobrazování množství v modelu nabídky a poptávky
Zobrazení množství v modelu nabídky a potávky
- Na grafu nabídky a poptávky jsou zobrazovány:
- nabídka zamýšlená (ex ante)
- poptávka zamýšlená (ex ante)
- nabídka realizovaná (ex post)
- poptávka realizovaná (ex post)
- Všechny tyto veličiny jsou tokové veličiny.
- V případě ceny nad úrovní rovnovážné ceny se zamýšlená poptávka (ex ante) rovná realizované poptávce (ex ante) a to se rovná realizované nabídce (ex post), ovšem nerovná se zamýšlená nabídka (ex ante).
- V případě ceny pod úrovní rovnovážné ceny se zamýšlená nabídka (ex ante) rovná realizované nabídce (ex post), a to se rovná realizované poptávce (ex post), ale nerovná se zamýšlené poptávce (ex ante).
- V případě ceny rovnovážné se zamýšlená i realizovaná nabídka i poptávka rovnají.
Posuny křivek na devizovém trhu
- Růst exportu zboží a služeb z tuzemska do zahraničí:
Posun křivek na devizovém trhu
Tuzemská měna (CZK) v tomto případě posiluje (apreciuje).
- Růst importu zboží a služeb ze zahraničí do tuzemska:
Posun křivek na devizovém trhu
Tuzemská měna (CZK) v tomto případě oslabuje (depreciuje).
Růst exportu důchodů/kapitálu z tuzemska do zahraničí vyvolává růst poptávky po EUR.
Růst importu důchodů/kapitálu do tuzemska ze zahraničí vyvolává růst nabídky EUR.
Komparativní statika přizpůsobení devizového trhu
- Východisko: zvýšení exportu kapitálu z tuzemské ekonomiky do zahraničí.
Přizpůsobení devizového trhu
Dojde k depreciaci tuzemské měny (CZK) a obnovení rovnováhy platební bilance.
Vliv spekulací na devizový trh (významné od 70. let 20. století)
Například spekulace na zhodnocení CZK:
Vliv spekulací na devizový trh
- zvyšuje se poptávka po CZK, neboť spekulanti věří ve zhodnocení CZK
- spekulanti věřící ve zhodnocení CZK nakupují CZK a CZK skutečně zhodnocuje
- očekávání se samo naplní
- realizace zisků a zpětná konverze měn však bude působit opačně
- Například spekulace na růst domácí úrokové míry:
- zvýší se poptávka po domácí měně, která přináší očekávané vyšší zhodnocení
Devizové intervence centrálních bank
- Podle režimu měnového kurzu jsou povinné nebo volitelné (dobrovolné).
- Intervence mění devizovou poptávku a nabídku
- Přímé intervence = nákup nebo prodej deviz
- Nepřímé intervence = na měnový kurz působí centrální banka přes změnu úrokových sazeb, vláda může přes cla, daně, nákupy (ale vlády mají obvykle jiné starosti)
- Působení intervencí (přímých):
- okamžitý dopad na měnový kurz se označuje jako primární
- dopad na peněžní zásobu, úrokové sazby, reálnou produkci, očekávání ekonomických subjektů se označuje jako sekundární
