„Znalosti a informace jsou dnes jediným smysluplným zdrojem. Tradiční výrobní faktory – půda, práce a kapitál nezmizely, ale staly se druhořadými. Hlavním producentem bohatství jsou informace a znalosti.“ P. F. Drucker
Datamonitor (GB): „Energetické firmy investují do IS/IT cca 35 % celkového objemu ročních investičních prostředků. Rychlý růst technologické úrovně vývoje a výroby. => Dynamika trhů a produkčních cyklů.“
Trh s výpočetní technikou:
Nový produkt se na trhu udrží 12 až 18 měsíců. Nepřijde-li výrobce potom s inovovaným výrobkem, je jeho pozice na trhu ohrožena. Vývoj nového produktu trvá 3 až 4 roky.
Globalizace trhu
– internacionalizace (vývoj, prodej, řízení)
– vzájemná závislost (paměti-požár, káva-neúroda)
– volný a rychlý přístup zákazníka k informacím
– koordinace rozsáhlých logistických řetězců
– holistický přístup = jednotná celopodniková kultura
– obtížná předvídatelnost vývoje, obtíže v rozhodovacích procesech
– potřeba informací o okolí, o vnitropodnikových procesech
– přechod od hierarchických organizačních struktur k plochým
– informace jako lukrativní komodita
– obsluha každého zákazníka dle jeho specifických potřeb
Došlo také ke změně stylu výroby. Při existenci rukodělné výroby se vyrábělo mnoho variant výrobku, s nástupem hromadné výroby se množství variant omezuje. Výroba zaměřená pro individuálního zákazníka navyšuje opět množství variant výrobku.
Nejdůležitější součásti státního informačního systému
- armádní, policejní a zpravodajské informační systémy
- centrální registr obyvatelstva
- obchodní rejstřík
- daňový informační systém, celní IS, IS sociálního zabezpečení
- trestní rejstřík
Rozsah a provázanost těchto informačních systémů je v řadě zemí omezena zákony na ochranu osobnosti – registry nelze navzájem propojit (například Švédsko).
Trendy IS/IT globálního ekonomicko-společenského významu
Rozvoj komunikací
– DSVD (digital simultaneous voice data)…přenos hlasu a dat
– ISDN (integrated services digital network)…telefonní linka
– optické kabely, bezdrátové pozemní a družicové spoje, LAN, MAN, WAN
– HW a SW prostředky pro přenos textů, obrazů, audia, videa…
Internet
– celosvětová počítačová síť
– elektronická pošta
Informační dálnice
Elektronický obchod
Elektronický obchod
– WWW (world wide web) technologie poskytovateli umožňuje:
– zabezpečit přímý přístup milionů potenciálních zákazníků z celého světa (cca800 mil.)
– redukovat náklady, minimální kapitálové investice s vysokou rentabilitou
– nepřetržitou odezvu na objednávky
– očekávané dopady:
– zvýšení konkurenčního prostředí a splývání dosud oddělených odvětví
– změny forem komunikace a prodeje výrobků a služeb, bezhotovostní platby
– změna stylu práce (virtuální týmy a podniky)
– efektivnější spojení státních institucí s občany a podniky
Trendy IS/IT v ekonomice, řízení a organizaci
Podpora obchodní činnosti
– čárový kód, elektronické etikety (doprava, montáž…)
– zákaznické karty, sledování toků zákazníků prodejnou…
Změny v organizačních strukturách
– nezávislé flexibilní organizační struktury s dynamickými týmy
– distribuované a mobilní zpracování dat a informací
– BPR (business process re-engineering) – cílem je optimální reakce podniku na externí události při minimální potřebě zdrojů
– určící se organizace a koncepce „skladu dat“ (data Warehouse)
– EIS (executive information systém) – strategické řízení s OLAP
– řízení kvality, metoda PULL (táhni) a PUSH (tlač) v logistice)
Investice do IS
Rozdílná morální životnost:
HW (komunikace, periferie, výpočetní systémy) – 2 až 3 roky
Základní software (ZSW – operační a databázové systémy, kancelářské balíky) – 4 až 7 let
Aplikační software (ASW – řízení výroby, ekonomiky, MIS, EIS) – 10 až 15 let
Trendy IS/IT v HW a SW
– trvalé snižování poměru cena/výkon
– standardizace a kombinování technických prostředků různých výrobců
– standardizace funkcí uživatelského rozhraní operačního systému
– rozvoj distribuovaných systémů a internetworkingu
– prudký rozvoj komunikačního softwaru a služeb
TESW – technologicky orientovaný aplikační SW (OIS – office information systém; workflow- toky dokumentů s nadefinovanou odpovědností)
TASW – typový aplikační SW (R3/SAP, Baan, Oracle Financials, Diamac, ProFis…)
Životní cyklus informačního systému
– životní cyklus IS je podobný životnímu cyklu SW stejně jako životnímu cyklu použité IT
– životní cyklus jsou za sebou jdoucí období
– pro každé období je stanoven určitý cíl a k jeho dosažení jsou v tomto období nasměrovány veškeré činnosti (od vzniku potřeby po zánik či celkovou rekonstrukci systému)
Hlavní etapy životního cyklu se různí dle autorů
– jednoduchý: plánování, návrh, zavádění, provoz a údržba
– jemnější: identifikace problémů, možností a cílů; definování informačních potřeb; analýza systémových potřeb; návrh doporučeného systému; vývoj a dokumentace software; testování a zavádění systému; údržba a hodnocení systému
„Vodopádový“ životní cyklus IS (historicky):
Specifikace požadavků
=> hrubý návrh
=> detailní návrh
=> programování a ladění
=> testování a zavádění
=> provoz a údržba
– zpětná vazba funguje pouze o krok zpět
Za největší nedostatek „vodopádového životního cyklu IS“ (byl standardem v 70. letech) je považována dlouhá doba jeho realizace (dokonce se až v průběhu tvorby změnilo původní zadání). V 80. letech se začalo a dodnes se pokračuje v zavádění IS s využitím prototypů, nebo přímým nákupem hotového balíku programů.
Prototypový životní cyklus
Prototyp je částečnou implementací produktu (nebo jeho části) v logické či fyzické formě, která prezentuje všechna vnější rozhraní.
Spirálový model životního cyklu IS
– tento model byl vytvořen v roce 1988, je kombinací prototypování a analýz rizik
– čtyři základní kroky se při vývoji systému stále opakují a při zopakování jsou již na vyšší (kvalitnější) úrovni:
– určení předmětu řešení, alternativ a omezení
– vyhodnocení alternativ, identifikace a řešení rizik
– vývoj produktu pro danou úroveň
– plánování příští fáze
Výhody spirálového modelu:
– již v časných fázích je pozornost věnována použití SW
– chyby a nevyhovující postupy jsou odhaleny co nejdříve
– analýza rizik může být použita i pro výběr hardware – tedy celého budoucího IS
– při vývoji software a následujícím vylepšování jsou použity shodné postupy
Nevýhody spirálového modelu:
– nevyhovuje při vývoji SW na zakázku (spirálový model poskytuje dosti velkou volnost a obtížněji se pak nechají dodržet smluvně stanovené termíny a ceny vývoje)
– je dosti závislý na rizikové analýze (ta musí být prováděna na vysoké odborné úrovni tak, aby nedošlo k opomenutí (přehlédnutí) komponent s vyšší mírou rizika)
– potřeba podrobnějšího členění spirálového modelu (spirálový model je vhodnější pro zkušenější pracovníky a projekty menšího rozsahu. Pro nezkušené manažery a velké projekty je potřebné model členit na podrobnější kroky a určit kontrolované výstupy.)
Ekonomika IS
Efektivnost IS je stanovena jako poměr přínosy ku nákladům
Náklady jsou většinou snadno měřitelné (náklady spojené s úvodní studií, s provedením analýzy a vytvoření projektu, náklady spojené s implementací HW a SW, náklady spojené se zavedením, řízením a údržbou IS a IT).
Přínosy jsou již hůře exaktně vyjádřitelné, ve většině případů dojde k jejich samozřejmému akceptování a dále se nepřipomínají (úspora pracovních sil, úspora materiálových a režijních nákladů, zkrácení průběžných dodacích dob, zvýšení produktivity…).
