Význam pracovní činnosti pro rozvoj člověka
Práce je forma vztahu mezi člověkem a přírodou. Dochází při ní k
- přetváření biologického a společenského prostředí
- výrobě pracovních nástrojů
- plánování a k uvědomělému řízení činnosti
Funkce práce
- existenční (zachování existence jako druhu)
- dějinotvorná (základem pro rozvoj lidské společnosti a měřítkem lidského pokroku)
- hodnotvorná (hodnoty materiální, duchovní a kulturní)
- homonisační (působila při utváření člověka jakožto biologického druhu)
- sociální (umožňuje sociální kontakt)
Cíle pracovní činnosti
- uspokojování potřeb člověka (materiálních i duchovních)
- vytváření hodnot nutných pro existenci a rozvoj společnosti
Pracovní činnost formuje osobnost
- rozvoj schopností, profesionálních zájmů, postojů, životních názorů, charakterových i fyzických vlastností
- je spojena s plněním povinností – vlivy na utváření volních vlastností
- její výsledky mají vliv na aspirační úroveň a sebevědomí člověka, to pak dále na motivaci.
Společenské postavení lidí je odvozeno z jejich rolí v pracovním procesu. Ztráta zaměstnání znamená
- snížení životní úrovně,
- nedostatek finančních prostředků,
- snížení sociálního statutu,
- deprivace základních potřeb,
- zúžení sociálních kontaktů.
Pracovní podmínky
Pracovní podmínky ovlivňují výkon pracovníka. Musí mít přiměřené prostředí (osvětlení, teplota, …). Existují normativní předpisy, které stanoví přesné žádoucí parametry.
Teorie k pracovním podmínkám
- experimentální zjišťování – přesné pracovní podmínky v konkrétních oblastech pracovního prostředí
- ergonomická analýza – přesné uspořádání sdělovačů a ovládačů, komplexní řešení systému člověk – stroj; člověk – stroj – prostředí
Praxe pracovních podmínek
V praxi je závažnou oblastí bezpečnost práce (viz dále).
Důležitou složkou pracovních podmínek jsou pracovní směny. Osmi hodinová pracovní doba je podle psychologů a lékařů maximum. Prodloužení způsobí:
- pokles výkonu
- zvýšení úrazovosti
- zhoršení kvality práce
- absence a poškozování zdraví (zejména u starších pracovníků)
Vliv technického rozvoje na změny v charakteru pracovní činnosti a v nárocích na psychiku pracovníka
Zdokonalení techniky v průmyslu a dopravě (automatizovaná výroba) způsobilo změny v charakteru pracovní činnosti:
- zdokonalení pracovního procesu (snížení fyzické námahy)
- psychologické a sociologické problémy:
- vyšší nároky na psychomotorické tempo pracovníků (překonávání stereotypní práce)
- vyšší nároky na schopnosti a kvalifikaci pracovníků (specializace)
- změny v dělbě práce (těžiště práce je v přípravných fázích výroby, výrobu samotnou provádějí stroje)
- vyšší nároky na organizaci a řízení
- uvolnění pracovní síly, mobilita, pohyb pracovníků
- změny v pracovní motivaci (dělník se podílí jen na části výrobního procesu, pracovní neuspokojení v důsledku ztráty tvůrčích prvků v činnosti)
Větší psychické zatížení pracovníků z nových druhů činností – psychologické problémy:
- stanovení optimálního informačního toku (informační kapacita lidského operátora je omezená)
- udržení pozornosti – obtížné v automatizovaných provozech
- monitorování a sledování nepřetržitých dějů
- rozhodovací procesy (racionální rozhodování, statistické rozhodování – podle pravděpodobnosti výsledku, ve skutečnosti rozhodování dynamické či postupné)
- analýza systému člověk – stroj (inženýrská psychologie)
- pravděpodobnost uvažování a předvídání (Důsledky některých zásahů je možno korigovat na základě zpětných informací)
Změny v pracovních podmínkách v automatizovaných provozech
- izolace jednotlivých pracovníků
- týmová spolupráce osob prostorově vzdálených (obtížné vytváření x větší soudržnost)
- závislost výroby na komunikačních spojích (více kanálů zvýší spolehlivost informací)
- oddělení pracovníků od vlastní výroby (na základě informací, ne vlastních zkušeností)
- zvyšování společenské závažnosti pracovní činnosti (zvýšená odpovědnost – větší nároky na odolnost – zvýšená sebekritičnost, horší soustředění, neurotické obtíže – řešením je snižování bezprostřední odpovědnosti pomocí kontrolních systémů)
- práce v časové tísni a stresu (rozpor mezi rychlostí a přesností – stres, havárie)
- bezpečnost pracovního prostředí (dále od přímého zdroje nebezpečí x nové druhy ohrožení – hluk, otřesy, záření, chemické škodliviny, …)
- vznik nových profesí (programátoři, seřizovači, opraváři, organizační a kontrolní složky)
Změny v profesní přípravě
Výcvik a školení
- racionální metody – správné osvojení obsahu při zácviku dovedností (ne dril)
- nové výcvikové prostředky a techniky
- nacvičování havarijních situací
- systematické zvyšování kvalifikace
- zastarávání poznatků vlivem rychlého rozvoje techniky – přeškolování, nové způsoby výcviku pro starší pracovníky
Výběr a rozmisťování pracovníků musí probíhat na základě psychologických poznatků – důkladná znalost požadavků nových profesí, aplikace diagnostických metod, obsazení některých funkcí dvojmo (směny)
1 komentář
DEKUJI ZA TO ZE UXISTUJE TATO STRÁNKA!! :)