Psychická zátěž a stres v pracovním procesu
Zátěž je vztah mezi požadavky na činnost člověka a souborem vlastností, jimiž je člověk pro zvládnutí těchto požadavků vybaven. Vztahuje se k jakékoli činnosti i funkčním vztahů organismu.
Stres je zvláštní formou zátěže kvalitativně i kvantitativně vystupňovanou. Dochází k nepoměru mezi požadavky a vlastnostmi jedince a organismus pak reaguje mobilizací rezervních zdrojů energie.
Psychické zatížení vyvolávají faktory fyzikální, biologické i psychosociální.
Reakce na psychické zatížení je subjektivní. Každý jedince má určitou potenci pro vyrovnání se se zátěžovou situací. Ta je dána vrozenými předpoklady i naučenými schématy chování.
Hlavní problematiky:
Zátěž mentálního charakteru – zdroje zátěže z psychické oblasti, popis, jak omezit nebo eliminovat tuto zátěž
Psychické důsledky či následky zátěže jakéhokoli druhu, psychický stres a jeho vliv na výkonnost člověka,…
Psychické zatížení vyvolané pracovní činností se nejčastěji objevuje v rizikových profesích a u vedoucích pracovníků.
Účinky pracovního stresu:
a) fyziologické poruchy – změny krevního tlaku, zvýšení srdečního tepu, obtíže s dýcháním, svalové napětí, gastrointestinální poruchy, diabetes mellitus
b) emocionální poruchy – úzkost, deprese, agresivita, nižší sebejistota, špatné intelektuální funkce
c) poruchy chování – snížení výkonnosti, pracovní absentismus, úrazy, vyšší úroveň fluktuace, požívání alkoholu a jiných návykových drog, impulzivní chování, obtíže v komunikaci
Stres a distres
Stres je odpověď na činnost nebo situaci, která klade speciální požadavky na osobnost.
Negativní stres (distres) – vzniká při dlouhodobém zatížení, zhoršuje pracovní výkonnost, ztrácí se pocit jistoty, organismus je silně přetížen (poruchy vnímání a koncentrace pozornosti, zpomalení motorické činnosti, procesů myšlení a rozhodování, oslabení paměti).
Pozitivní stres – eustres je slabší nebo krátkodobý stres, u odolnějších jedinců zvyšuje pracovní výkon a uspokojení z práce, rozvoj profesní kariéry, motivující faktor k dosahování maximálních výkonů, představuje radost ze života a dosaženého cíle, z efektivního života, z úspěšné práce
Stresory v praxi
Stresory jsou podněty, které vyvolávají stres, můžou být chápány jako podmínky nebo vlivy, které negativné působí na člověka.
Člověk prožívá stresové situace v závislosti na dřívější zkušenosti. Výcvik, praxe nebo úspěch v určitých situacích úroveň stresu snižuje. Trest nebo selhání ji zvyšuje.
Sociální podpora – přítomnost důvěřujícího kolegy nás podpoří při překonávání stresu. Přítomnost přítele můře vytvářet úzkost, snižuje schopnost překonávat stres.
Individuální rozdíly mezi lidmi způsobují, že stejnou situaci prožívají někteří pracovníci jako vysoce stresovou, jiní ji jen stěží postřehnou.
Stresory dělíme na:
- fyzikální stresory – alkohol, nikotin kofein, radiace, nízký obsah kyslíku ve vzduchu, vibrace, hluk, změny ročních období, meteorologické vlivy, změny tlaku vzduchu, přírodní katastrofy, nehody, úrazy, znásilnění apod.
- emocionální stresory – úzkostnost, zármutek, obavy a strach, nenávist, nepřátelství, zloba apod.
- ministresory – mírné okolnosti nebo podmínky vyvolávající stres (např. dlouhodobé napětí v partnerském vztahu)
- makrostresory – děsivě působící vlivy, které mohou být krátkodobé, ale mají závažné důsledky
Nejčastější stresory v pracovním prostředí:
- pracovní přetížení,
- mimořádná zodpovědnost,
- konflikty a nejistota,
- profesní kariéra,
- organizační změny,
- interpersonální vztahy v organizaci,
- konflikt rolí.
Stres a výkonnost
Stres ovlivňuje výkonnost pracovníků (napříč profesemi) i studium, sportovní zápasy, … Hůře ho snáší úzkostní, neurotičtí a silně ctižádostiví jedinci.
Výkonnost člověka ovlivňují:
- subjektivní předpoklady jedince
- vlastnosti a schopnosti člověka uplatňované při práci
- kvalifikační předpoklady člověka (znalosti a dovednosti)
- volní vlastnosti člověka – vytrvalost, odolnost vůči dlouhodobé zátěži
- objektivní předpoklady k pracovnímu výkonu
- objektivní zajištění práce, technologie a technické vybavení
- organizace a řízení pracovního procesu
- způsoby hodnocení a odměny za práci
- vnější pracovní podmínky
- sociální podmínky
- neobvyklé situační vlivy (úrazy, havárie, požáry, výpadky proudu)
Křivka biologického denního rytmu
Křivka biologického denního rytmu ukazuje, jak výkonnost roste a klesá (vertikální osa) v průběhu času (horizontální osa).
Typická křivka denní pracovní doby
Křivka denní pracovní doby ukazuje, jak výkonnost roste a klesá (vertikální osa) v průběhu pracovní doby (horizontální osa).
