Pojem tvořivost
Tvořivost (kreativita) je aktivita přinášející dosud neznámé a společensky hodnotné výtvory. Tvůrčí proces není determinovaný, člověk předem nezná prostupy; obsahuje prvky nejistoty.
- tvořivost nižšího stupně – vytváření nových spojení, kombinací prvků, které již existují, rozkládání zásad, pojmů, které jsou již vytvořené, aplikace v nových oblastech atd.
- tvořivost vyššího stupně – vytváření nových, cenných prvků, které jsou základem vnitřní tvořivosti (teorie relativity)
Tvořivost ve vědě i v praxi
Psychologické zkoumání tvůrčího myšlení je psychologická analýza osobnosti tvůrce a její postavení v tvůrčím procesu.
Tvůrčí činnost ve vědě a umění
Tvořivá činnost se tradičně dělí na uměleckou a vědecko-technickou. Je chápána jako schopnost tvořit, jako přístup k řešení problémů. Je dána stupnice podle hloubky a rozsahu tvůrčí potence:
- expresivní kreativita – nejjednodušší, u dětí
- produktivní kreativita – řemeslná tvořivost
- invenční kreativita – originální nápad v technických projektech, hudbě
- inovační kreativita – nové postupy ve vědě, technice i umění
- emergetivní kreativita – zcela nové ideje, objevy na nejvyšší vědecké a umělecké úrovni
Uplatňuje se i v oblasti sociální komunikace a lidského chování (při řízení vědeckých týmů, pracovních skupin, při manažerské činnosti).
Kreativita závisí na schopnostech, které nazýváme
- divergentní myšlení – plynulost, pružnost a originalita myšlení. Neomezuje se na zafixované a tradiční stereotypy, dojde k různým řešením téhož úkolu.
- konvergentní myšlení– je spojeno s tradičním procesem učení – osvojení si nových poznatků shromážděných předchozími generacemi.
Základní schopnosti podmiňující tvořivosti
- problémová senzitivita – schopnost poznávat problémy a akceptovat netradiční přístupy k jejich řešení
- flexibilita – schopnost pružně měnit způsoby a východiska myšlení
- fluence – schopnost vytvářet větší množství hypotéz, idejí, myšlenek a koncepcí
- originalita – schopnost formulovat novou, netradiční myšlenku, řešení či rozhodnutí
- elaborace – schopnost vypracovat detaily plánu, uplatňovat proporce a vyváženost
- redefinice – schopnost měnit strukturu dat a uplatnit i extrémní řešení, výjimečné
Existují i neintelektové faktory tvořivosti (fantazie, citlivost, nekonformita). Ty přispívají k vyšší kreativitě.
Lidé s tvořivými schopnostmi se odpoutávají od stereotypů, preferují riziko a nejistotu v zájmu nových poznatků a zkušeností. Moderní psychologické teorie zahrnují tvořivost do definice inteligence.
Iracionální formy tvůrčího myšlení jsou založeny na nedostatku a nejasnosti informací – intuice (schopnost předvídat, vycítit problémy) a tvořivá fantazie (užitečná při vědecké a technické práci)
Tvůrčí činnost v hospodářské praxi
Je nutná flexibilita a pružnost při rozhodování podle nepřesných a neúplných informací. Manažeři musí mít tvůrčí potenci, intuici a silnou vůli. Musí také vytvářet vhodné podmínky pro tvořivou činnost:
- nevynucování tvořivé činnosti, nestresování tvůrce
- uplatnění „námětového vedení“ pro tvůrčí pracovníky
- podpora tvůrčích aktivit (podnik si jich váží, jejich výsledky jsou pro podnik důležité)
- vedoucí pracovníci musí respektovat samostatnost a nezávislost tvůrčích pracovníků
- tvůrčí činnost a její rozvoj je součástí podnikové kultury
- náležité ohodnocení tvořivých jedinců
Bariéry tvůrčí činnosti
Vliv předchozích zkušeností pracovníka – podpoří tvořivosti, nebo povedou ke vzniku bariér:
- chybná identifikace problému (nedovede pochopit problém, neumí ho přesně vyjádřit)
- příliš úzké vymezení problémové oblasti (nevidí vazby ovlivňující celou oblast problémů)
- neschopnost vidět problém z různých hledisek (setrvává jen v jedné poloze řešení)
- percepční stereotypie (jednostranné vnímání)
- nedostatek pojmové nebo vizuální saturace
- omezené využívání smyslů
Dále existují kulturní bariéry (přílišné preferování racionálního myšlení) a emocionální bariéry (strach z chyb a riskování).
Osobnost tvůrce a styl řízení v organizaci
Tvůrčí činnost závisí i na osobnosti jedince. Základem tvůrčí činnosti je:
- sebedůvěra, samostatnost a nezávislost
- schopnost naslouchat druhým, zajímat se o jejich nápady, ocenění druhých,
- zvídavost, nonkonformní chování
- hluboké zaujetí prací, mimořádné pracovní úsilí, vysoká výkonnostní kvalita, spontánní zájem o zvolený obor
Styl řízení v organizaci
| TVŮRČÍ | NETVŮRČÍ | TVŮRČÍ | NETVŮRČÍ |
| důraz na cíle | důraz na procesy, činnosti, prostředky | podporuje tvořivé lidi | omezuje tvořivé lidi |
| vyhledávání podnětů | omezování a regulování podnětů | důvěra | nedůvěra |
| využívání cílů lidí | vnucování úkolů | vyžaduje kritičnost | vyžaduje oddanost |
| anticipování příležitostí | reagování na problémy současné | stimulace | omezování |
| decentralizace | centralizace | orientace na náročnost | orientace na průměrnost |
| neformálnost | formalizace | citlivost, přizpůsobivost | stereotyp, předpisy |
| samostatnost | závislost | otevřenost | uzavřenost |
| spolupráce | plnění úkolů | uvolnění, impulsivnost | sebekontrola |
| novost | šablona | volnost | kontrola jednání |
| ochota přijímat riziko | alibismus | samostatnost | poslušnost |
| odvaha | jistota | nonkonformismus | konformismus |
| vývoj | stagnace | skromnost | převaha |
| změna | rutina | nepřímý vliv | direktivní ukládání |
| odborná autorita | administrativní autorita | orientace na vnitřní satisfakci | orientace na vnější odměny |
| kontakty | uzavřenost | pozitivní stimulace | negativní stimuly |
| věcnost | formálnost | důvěra | nedůvěřivost |
| horizontální vazby | vertikální vazby | ofenzivní | defenzivní |
| rozšiřování a přijímání | regulování omezování informací | aktivní | pasivní |
| obklopování se velkými lidmi | vybírá se vykonavatele | hodnocení dle výsledků | detailní kontrola postupu |
