Vedení lidí a motivace

0

Vedení lidí spočívá v motivování a ovlivňování aktivit podřízených pracovníků.

Hlavní myšlenka vedení

  • Vedoucí, který chce dosáhnout cíle, musí nejdříve přimět podřízené k vyvinutí náležitého úsilí a jejich úsilí usměrňovat -> k tomu slouží teorie motivace

Styl vedení

  • Způsob, jakým vedoucí přistupuje k ovlivňování aktivit podřízených
  • Chování vedoucího, které může být pro pracovníky stimulující nebo nikoli

Teorie motivace

  • Vysvětlují, jak jsou uspokojovány potřeby lidí a co se v lidech děje před zahájením práce a během činnosti v průběhu motivování
  • Poskytuje nám důvody, proč práci dělat
  • Podřízení musí pracovat co nejlépe, ochotně a rádi
  • Říkají nám, jak pracovat s podřízenými

1. Motiv

  • Motivy rozhodnutí nebo aktivity
  • Motivy odchodu od firmy motivy pronásledování podřízeného pracovníka (= šikana)
  • Motivy práce mimo pracovní dobu atd.
  • = pohnutka (důvod) k jednání

Motivy mají dvě složky

  • Energizující – dodávají sílu a energii jednání (např. dostat se na vyšší pozici)
  • Řídící – dávají směr jednání -> lidé se rozhodnou pro určitou věc a vybírají způsob a postup, jak této věci dosáhnout

Motivy a emoce

  • Leadeři mohou ostatní přesvědčovat pomocí logiky -> motivovat pomocí emocí
  • „Motivation“ „emotion „ -> z latinského slova „pohyb“ => k pohybu motivujeme lidi přes jejich emoce
  • Vzbudit emoce je snadné -> ne však emoce, které motivují (= umění motivace)
  • Základní emoce – radost, strach, zlost, smutek
  • Nejčastější způsob motivování – vystrašení (není správné!)

Motivace a stimulace

  • Motivace – iniciování vnitřních podnětů k práci
  • Stimulace – používání vnějších stimulů působících aktivačně na motivaci (např. vyšší plat)

2. Potřeby

  • = stavy nedostatku -> v případě jejich uspokojení je vyvolána aktivita jedince
  • Mezi termíny „motiv“ a „potřeba“ je jen malý rozdíl

Potřeby a motivy

  • Motiv = příčina určitého jednání nebo rozhodnutí
  • Potřeba = sledujeme určitý stav a uvažujeme o jeho následcích v kvalitě člověka
  • Motiv je více konkrétní, potřeba spíše obecná

3. Frustrace

  • Aktivita způsobená potřebou vede k uspokojení potřeby -> při uspokojování se vyskytují překážky, které člověku brání dosáhnout cíle => frustrace
  • Frustrace vniká neuspokojením potřeby
  • Motivační energie zůstává nashromážděna a nevybita

Reakce lidí na frustraci

  • Energizace – zesílení úsilí, aby překážku překonali
  • Únik – vzdají se svého záměru
  • Agrese – vybijí potlačenou energii násilím (zabití)
  • Sublimace – hledají náhradní cíl
  • Racionalizace – sami sebe přesvědčují o tom, že stanovený cíl nestojí za to => je dobře, že ho nedosáhli
  • Regrese – vracejí se k vývojově nižším způsobům uspokojení potřeb (např. sladké)
  • Narkotizace

Základní idea

  • Chování člověka je ovlivňováno jeho neuspokojenými potřebami

Průběh motivace, motivování

Otázky které si klademe při zkoumání motivování

  • Jak probíhá proces motivace pracovní činnosti?
  • Jakým mechanismem lze dosáhnout toho, aby člověk zvýšil své úsilí?
  • Jak vzniká nezájem o práci?

Teorie zabývající se touto problematikou

  • Maslowova teorie hierarchie (pyramida) hodnot (potřeb)
  • Herzbergova teorie motivační hygieny
  • Teorie expektance (Victor Vroom)
  • Modifikace organizačního chování (B. F. Skinner)
  • Teorie spravedlnosti (J. Stacy Adams)

Všechny aplikované styly vedení mají své zázemí v moci a autoritě.

Moc

  • Schopnost jedince A ovlivňovat chování jedince B tak, aby vykazoval chování požadované jedincem A

Autorita

  • Dobrovolné a spontánní uznání legitimity chování a jednání ovlivňující osoby osobou ovlivňovanou:
    • Poziční – dána pozicí (čím vyšší pozice, tím vyšší autorita)
    • Odborná – opírá se o odbornou způsobilost vedoucího (o kvalifikaci – školení, vzdělání, praxe)
    • Osobnostní – kombinace charakteristik individua (charisma)
  • Charakteristiky
    • Habitus – celkové vzezření (např. výška)
    • Mimika – výrazy obličeje
    • Gestika – upravené pohyby rukou, hlavy…
    • Haptika – bezprostřední kontakt (podání ruky)
    • Proxemika – práce s prostorem (kam si stoupneme)
    • Kinezika – bezděčné pohyby hlavou, rukou…
    • Posturika – sdělování postojem (jak stojíme)
    • Verbální komunikace – slovní zásoba, tempo řeči barva hlasu…

Maslowova teorie – hierarchie / pyramida potřeb

Maslowova teorie potřeb - pyramida

  • Jako první utřídil, vysvětlil a seřadil potřeby Maslow ve své pyramide potřeb neboli hodnot
  • Každý člověk uspokojuje potřeby od zdola pyramidy nahoru -> pokud nějakou fázi přeskočíme, musíme se vrátit
  • Jednotlivci mají určité potřeby -> jejich uspokojování má vždy a pro všechny standardní hierarchii
  • Když je hierarchicky nižší potřeba uspokojena, stává se dominantní vyšší potřeba
  • Maslow (sociolog) uvádí výše zobrazenou stupnici motivačních faktorů v pyramidě

Fyziologické potřeby

  • Základna lidských potřeb
  • Pro přežití je nutné uspokojovat potřebu kyslíku, tekutin, potravy, spánku a odpočinku
  • Forma uspokojení těchto potřeb je vázána na kulturní zvyklosti
  • Základní fyziologické potřeby na úrovni organizace – plat a mzdová politika podniku

Potřeba ochrany, bezpečí a jistoty

  • Jsou v popředí v případě ohrožení existence člověka – jeho domova, pozice, povolán, příjmů
  • Strádání či sociální, ekonomické nebo zdravotní ohrožení
  • Na úrovni organizace – sociální jistoty pracovníků (BOZP – manažer musí dohlédnout na její dodržování, nemocenské poj., soc. a důchodové zabezpečení)

Potřeby sounáležitosti a lásky

  • Být kladně přijímán druhými lidmi, milován, sociálně zakotven či být členem určitých soc. skupin
  • Partner -> přítel -> ostatní
  • Na úrovni organizace – podniková kultura, kvalitní soc. komunikace a info. toky, rozvíjení týmové práce, dobrá organizace práce

Potřeby uznání

  • Potřeba sebeúcty a úcty druhých
  • Člověk touží být obdivován, mít dobré společenské postavení, být úspěšný a mít prestiž
  • Na úrovni podniku – kvalitní hodnocení pracovníků a výsledků jejich práce, poskytování věcné i osobní zpětné vazby (kvalitní systém hodnocení pracovníků a peněžních i nepeněžních odměn)
    • Pochvala – před co nejvíce lidmi, kárání – mezi čtyřma očima

Potřeby osobního rozvoje

  • Potřeba člověka realizovat sebe sama, smysl a poslání svého života, své zájmy, záměry a cíle
  • Na úrovni organizace – programy prohlubování a rozšiřování kvalifikace pracovníků, tréninku specifických dovedností a řízení pracovní kariéry konkrétních pracovníků

2. Herzbergova motivačně hygienická teorie

  • Autor – Fridrich Herzberg
  • Na základě odpovědí od stovek pracovníků stanovil Herzberg dvě skupiny faktorů ovlivňující chování lidí
  • Motivuje člověka k výkonu

Skupiny faktorů

  • Motivátory
    • Faktory působící na uspokojení lidských potřeb
    • Při jejich uplatnění nastane aktivace zájmu a zvýšeného úsilí pracovníků (výkon, uznání, práce samotná, odpovědnost, postup)
  • Hygienické vlivy
    • Faktory spojené pracovními podmínkami a pracovním zařazením (vybavení pracoviště, pracovní podmínky, mzdy stanovené předem, bezpečnost práce, vztahy k nadřízeným a spolupracovníkům)

Herzbergrova motivačně hygienická teorie

3. Teorie expektance

  • Autorem teorie expektance je Victor Vroom
  • K tomu, aby pracovník vyvinul úsilí je třeba splnit tři podmínky:
    • Úsilí musí být následováno přiměřeným výsledkem
    • Výsledek jeho činnosti musí být následován odměnou
    • Odměna musí mít pro pracovníka význam
  • Sílu motivace lze přesně vypočítat
  • Základní pojmy teorie:
    • Výkon – výstup prvního řádu
      • Výsledek, kterým je úsilí následováno (např. počet prodaných aut obchodníka s auty)
    • Expektance (E) – očekávání (představa pracovníka o jeho úsilí)
      • Vztah mezi úsilím a výkonem (představa prodejce aut o úspěšnosti prodeje)
      • Má charakter pravděpodobnosti -> nabývá hodnot 0 – 1 (úsilí nemá vliv či má vliv na výsledek práce)
    • Odměna – výstup druhého řádu
      • Následuje výkon
      • Finanční odměna, pochvala, uznání spolupracovníků, povýšení…
    • Instrumentalita (I) – představa pracovníka o vztahu mezi výsledkem a odměnou
      • Pokud prodejce aut dostane za každý prodaný kus určitý obnos, bude instrumentalita vysoká
      • Pravděpodobnost, že výkon bude následován odměnou (0 – 1)
    • Valence (V) – vyjadřuj subjektivní význam odměny pro pracovníka
      • Jednotlivé typy odměn mají pro každého pracovníka různou váhu
      • Nabývá hodnot -1 – 1 (1 – pracovník o odměnu velmi stojí, 0 – na odměně mu nezáleží, -1 – odměnu si nepřeje)
    • Úsilí – závislé na všech předešlých pojmech

Výpočet úsilí

Výpočet úsilí teorie expektance

  • = ocenění efektu (míra individuální hodnoty, kterou člověk připisuje cíly, ke kterému je motivován) x ocenění očekávání (odhad subjektivního ocenění, že úsilí povede k předpokládanému cíly a odměně slíbené za jeho dosažení)
  • Když člověk nevěří tomu, co má dělat, nemůže být motivován
  • Teorie expektance umožňuje vysvětlit průběh motivačního procesu a sílu motivace k určité aktivitě

4. Modifikace organizačního chování

  • Teorie postavena na názorech B. F. Skinnera a behavioristů (zajímají se především o chování – ne o to, co se děje uvnitř člověka)
  • Založena na myšlence, že chování člověka je závislé na jeho důsledcích => organizace může ovlivňovat chování svých pracovníků manipulací s důsledky tohoto chování
  • Systémem vhodně zvolených a termínovaných odměn lze efektivně formovat jednání a výkonnost pracovníků
  • Člověk do budoucna ví, co ho čeká
  • Základní pojmy teorie:
    • Operační podmiňování – pokud jsou následky určitého chování pro pracovníka pozitivní, bude toto chování posíleno a opakováno
    • Reakce – každé chování, které může být zpevňováno (kvantita a kvalita práce, přístup)
    • Pozitivní zpevnění – reakce podmíněná odstraněním něčeho nepříjemného
    • Negativní zpevnění – reakce podmíněná vytvořením něčeho nepříjemného
    • Trestání – spočívá v podmíněné prezentaci něčeho nepříjemného nebo v odstranění něčeho pozitivního
    • Opomíjení – ignorování nebo neposilování chování
  • Čtyři typy vztahů mezi jednáním a odměnou:
    • Pevný interval – odměny v pravidelných časových intervalech
    • Pevný poměr – odměna je funkcí pevného počtu odpovědí
    • Proměnlivý interval – odměňování v nestálých časových intervalech
    • Proměnlivý poměr – odměňování je postaveno na výsledcích činností -> poměr mezi počtem správných odpovědí a odměnou není stálý

Pravidla pro využití technik odměňování v organizaci

  • Nedávej všem stejnou odměnu
  • Nereagování na chování také zpevňuje
  • Řekni každému, jaké chování je zpevňováno
  • Řekni každému, co dělá špatně
  • Netrestej před ostatními
  • Nechť jsou důsledky adekvátní chování pracovníků

Modifikace chování

  • Založena na skutečnosti, že chování lidí lze pomocí pozitivního a negativního zpevňování manipulovat tak, aby odpovídalo zájmům firmy
  • Firma se snaží formovat si svého člověka
  • Nemusí jít jen o finanční odměňování či postih ->
  • Výrazně působí méně nápadné normy a vlivy silné organizační kultury
  • Lidé s vnitřním místem kontroly raději sami kontrolují svůj výkon a stanovují své cíle -> vadí jim příliš manipulativní odměňovací chování

Tvarování (shaping)

  • Modifikace chování lidí na základě negativního a pozitivního zpevňování tak, aby to odpovídalo zájmům firmy
  • Nástroje – finanční odměna, postih, norma a vlivy silné organizační struktury

5. Teorie spravedlnosti

  • Autorem teorie spravedlnosti je J. Stacy Adams
  • Spravedlnost při odměňování pracovníků motivuje k pracovnímu úsilí -> nespravedlnost má demotivační účinek
  • Spravedlnost prakticky neexistuje
  • Lidé jednají tak, aby dosáhli spravedlnosti z těchto důvodů:
    • V situaci , kterou prožívají jako nespravedlivou, zakouší nepříjemný pocit napětí -> napětí odstraní vyřešení nespravedlnosti
    • Někteří lidé se snaží být spravedliví ve víře, že to ostatní ocení
    • Vlastní spravedlivé jednání zvyšuje sebeocenění osoby
    • Je příjemné věřit, že život je spravedlivý

Hlavní myšlenka

  • Spravedlivé oceňování v teorii spravedlnosti je posuzováno srovnáváním vlastních vstupů do práce a výstupů z činnosti se vstupy a výstupy ostatních (ať už se jedná o jednotlivce či skupinu lidí)

Teorie spravedlnosti Stacy Adams

Nerovnováha může mít dvě formy

  • Negativní nespravedlnost – poměr mezi výstupem a vstupem druhého je vyšší než můj poměr (nedoplacení)
  • Pozitivní nespravedlnost – ponechává nás oproti druhému v výhodě (přeplacení)

Negativní nespravedlnost a rovnováha

Jak se člověk snaží vyrovnat s negativní nespravedlností a jak může dosáhnout rovnováhy?

  • Pokouší se maximalizovat vstupy (pracuje usilovněji, aby na sebe upozornil)
  • Omezí vstupy (poleví v práci – dělá za tolik, za kolik je placený)
  • Pokusí se zvýšit výstupy (dožaduje se vyšší mzdy  lepšího místa)
  • Pokusí se snížit výstupy druhého (komplikuje práci druhého – intriky)
  • Snaží se psychologicky vyrovnat s nespravedlností (přesvědčí sám sebe, že druhý pracovník je lepší => odměňování je spravedlivé)
  • Začne se srovnávat s pracovníkem, který je na tom hůře
  • Unikne ze situace (výpověď)

Teorie (ne) spravedlnosti

  • Poukazuje na důležitost spravedlivého odměňování pro motivování (rovnováha mezi vstupy a výstupy)
  • Pozitivní nespravedlnost se snadno vyřeší na psychologické úrovni -> pracovník sám sebe přesvědčí, že má větší zásluhy

Kauzální atribuce

  • Motivy vědomé a nevědomé
  • Silný vliv nevědomé motivace na chování lidí (Sigmund Freud)
  • Připisování různých příčin chování vlastnímu i chování jiných lidí
  • Otázkou je, čemu lidé připisují své pracovní výsledky (úspěchy, neúspěchy)
  • Lidé s vnitřním místem kontrolu připisují svůj úspěch či neúspěch svým osobním předpokladům -> lidé s vnějším místem kontroly hledají příčiny ve svém okolí
  • Dalším činitelem je stabilita prostředí

Vznik různých atribucí

Kauzální atribuce

Úspěch a neúspěch

  • Bývá odlišně percipován pracovníkem na jedné straně a jeho kolegy či nadřízeným na straně druhé
  • Pracovník vnímá svůj úspěch jako důsledek svých osobních kvalit -> ostatní připisují jeho úspěch situaci (např. lepší materiál)
  • Příčinu neúspěchu shledává pracovník v situačních podmínkách ->  ostatní připisují neúspěch přímo jemu

Percepce úspěchu a neúspěchu

Percepce úspěchu a neúspěchu

 

Comments are closed.