Vedení lidí spočívá v motivování a ovlivňování aktivit podřízených pracovníků.
Hlavní myšlenka vedení
- Vedoucí, který chce dosáhnout cíle, musí nejdříve přimět podřízené k vyvinutí náležitého úsilí a jejich úsilí usměrňovat -> k tomu slouží teorie motivace
Styl vedení
- Způsob, jakým vedoucí přistupuje k ovlivňování aktivit podřízených
- Chování vedoucího, které může být pro pracovníky stimulující nebo nikoli
Teorie motivace
- Vysvětlují, jak jsou uspokojovány potřeby lidí a co se v lidech děje před zahájením práce a během činnosti v průběhu motivování
- Poskytuje nám důvody, proč práci dělat
- Podřízení musí pracovat co nejlépe, ochotně a rádi
- Říkají nám, jak pracovat s podřízenými
1. Motiv
- Motivy rozhodnutí nebo aktivity
- Motivy odchodu od firmy motivy pronásledování podřízeného pracovníka (= šikana)
- Motivy práce mimo pracovní dobu atd.
- = pohnutka (důvod) k jednání
Motivy mají dvě složky
- Energizující – dodávají sílu a energii jednání (např. dostat se na vyšší pozici)
- Řídící – dávají směr jednání -> lidé se rozhodnou pro určitou věc a vybírají způsob a postup, jak této věci dosáhnout
Motivy a emoce
- Leadeři mohou ostatní přesvědčovat pomocí logiky -> motivovat pomocí emocí
- „Motivation“ „emotion „ -> z latinského slova „pohyb“ => k pohybu motivujeme lidi přes jejich emoce
- Vzbudit emoce je snadné -> ne však emoce, které motivují (= umění motivace)
- Základní emoce – radost, strach, zlost, smutek
- Nejčastější způsob motivování – vystrašení (není správné!)
Motivace a stimulace
- Motivace – iniciování vnitřních podnětů k práci
- Stimulace – používání vnějších stimulů působících aktivačně na motivaci (např. vyšší plat)
2. Potřeby
- = stavy nedostatku -> v případě jejich uspokojení je vyvolána aktivita jedince
- Mezi termíny „motiv“ a „potřeba“ je jen malý rozdíl
Potřeby a motivy
- Motiv = příčina určitého jednání nebo rozhodnutí
- Potřeba = sledujeme určitý stav a uvažujeme o jeho následcích v kvalitě člověka
- Motiv je více konkrétní, potřeba spíše obecná
3. Frustrace
- Aktivita způsobená potřebou vede k uspokojení potřeby -> při uspokojování se vyskytují překážky, které člověku brání dosáhnout cíle => frustrace
- Frustrace vniká neuspokojením potřeby
- Motivační energie zůstává nashromážděna a nevybita
Reakce lidí na frustraci
- Energizace – zesílení úsilí, aby překážku překonali
- Únik – vzdají se svého záměru
- Agrese – vybijí potlačenou energii násilím (zabití)
- Sublimace – hledají náhradní cíl
- Racionalizace – sami sebe přesvědčují o tom, že stanovený cíl nestojí za to => je dobře, že ho nedosáhli
- Regrese – vracejí se k vývojově nižším způsobům uspokojení potřeb (např. sladké)
- Narkotizace
Základní idea
- Chování člověka je ovlivňováno jeho neuspokojenými potřebami
Průběh motivace, motivování
Otázky které si klademe při zkoumání motivování
- Jak probíhá proces motivace pracovní činnosti?
- Jakým mechanismem lze dosáhnout toho, aby člověk zvýšil své úsilí?
- Jak vzniká nezájem o práci?
Teorie zabývající se touto problematikou
- Maslowova teorie hierarchie (pyramida) hodnot (potřeb)
- Herzbergova teorie motivační hygieny
- Teorie expektance (Victor Vroom)
- Modifikace organizačního chování (B. F. Skinner)
- Teorie spravedlnosti (J. Stacy Adams)
Všechny aplikované styly vedení mají své zázemí v moci a autoritě.
Moc
- Schopnost jedince A ovlivňovat chování jedince B tak, aby vykazoval chování požadované jedincem A
Autorita
- Dobrovolné a spontánní uznání legitimity chování a jednání ovlivňující osoby osobou ovlivňovanou:
- Poziční – dána pozicí (čím vyšší pozice, tím vyšší autorita)
- Odborná – opírá se o odbornou způsobilost vedoucího (o kvalifikaci – školení, vzdělání, praxe)
- Osobnostní – kombinace charakteristik individua (charisma)
- Charakteristiky
- Habitus – celkové vzezření (např. výška)
- Mimika – výrazy obličeje
- Gestika – upravené pohyby rukou, hlavy…
- Haptika – bezprostřední kontakt (podání ruky)
- Proxemika – práce s prostorem (kam si stoupneme)
- Kinezika – bezděčné pohyby hlavou, rukou…
- Posturika – sdělování postojem (jak stojíme)
- Verbální komunikace – slovní zásoba, tempo řeči barva hlasu…
Maslowova teorie – hierarchie / pyramida potřeb
- Jako první utřídil, vysvětlil a seřadil potřeby Maslow ve své pyramide potřeb neboli hodnot
- Každý člověk uspokojuje potřeby od zdola pyramidy nahoru -> pokud nějakou fázi přeskočíme, musíme se vrátit
- Jednotlivci mají určité potřeby -> jejich uspokojování má vždy a pro všechny standardní hierarchii
- Když je hierarchicky nižší potřeba uspokojena, stává se dominantní vyšší potřeba
- Maslow (sociolog) uvádí výše zobrazenou stupnici motivačních faktorů v pyramidě
Fyziologické potřeby
- Základna lidských potřeb
- Pro přežití je nutné uspokojovat potřebu kyslíku, tekutin, potravy, spánku a odpočinku
- Forma uspokojení těchto potřeb je vázána na kulturní zvyklosti
- Základní fyziologické potřeby na úrovni organizace – plat a mzdová politika podniku
Potřeba ochrany, bezpečí a jistoty
- Jsou v popředí v případě ohrožení existence člověka – jeho domova, pozice, povolán, příjmů
- Strádání či sociální, ekonomické nebo zdravotní ohrožení
- Na úrovni organizace – sociální jistoty pracovníků (BOZP – manažer musí dohlédnout na její dodržování, nemocenské poj., soc. a důchodové zabezpečení)
Potřeby sounáležitosti a lásky
- Být kladně přijímán druhými lidmi, milován, sociálně zakotven či být členem určitých soc. skupin
- Partner -> přítel -> ostatní
- Na úrovni organizace – podniková kultura, kvalitní soc. komunikace a info. toky, rozvíjení týmové práce, dobrá organizace práce
Potřeby uznání
- Potřeba sebeúcty a úcty druhých
- Člověk touží být obdivován, mít dobré společenské postavení, být úspěšný a mít prestiž
- Na úrovni podniku – kvalitní hodnocení pracovníků a výsledků jejich práce, poskytování věcné i osobní zpětné vazby (kvalitní systém hodnocení pracovníků a peněžních i nepeněžních odměn)
- Pochvala – před co nejvíce lidmi, kárání – mezi čtyřma očima
Potřeby osobního rozvoje
- Potřeba člověka realizovat sebe sama, smysl a poslání svého života, své zájmy, záměry a cíle
- Na úrovni organizace – programy prohlubování a rozšiřování kvalifikace pracovníků, tréninku specifických dovedností a řízení pracovní kariéry konkrétních pracovníků
2. Herzbergova motivačně hygienická teorie
- Autor – Fridrich Herzberg
- Na základě odpovědí od stovek pracovníků stanovil Herzberg dvě skupiny faktorů ovlivňující chování lidí
- Motivuje člověka k výkonu
Skupiny faktorů
- Motivátory
- Faktory působící na uspokojení lidských potřeb
- Při jejich uplatnění nastane aktivace zájmu a zvýšeného úsilí pracovníků (výkon, uznání, práce samotná, odpovědnost, postup)
- Hygienické vlivy
- Faktory spojené pracovními podmínkami a pracovním zařazením (vybavení pracoviště, pracovní podmínky, mzdy stanovené předem, bezpečnost práce, vztahy k nadřízeným a spolupracovníkům)
3. Teorie expektance
- Autorem teorie expektance je Victor Vroom
- K tomu, aby pracovník vyvinul úsilí je třeba splnit tři podmínky:
- Úsilí musí být následováno přiměřeným výsledkem
- Výsledek jeho činnosti musí být následován odměnou
- Odměna musí mít pro pracovníka význam
- Sílu motivace lze přesně vypočítat
- Základní pojmy teorie:
- Výkon – výstup prvního řádu
- Výsledek, kterým je úsilí následováno (např. počet prodaných aut obchodníka s auty)
- Expektance (E) – očekávání (představa pracovníka o jeho úsilí)
- Vztah mezi úsilím a výkonem (představa prodejce aut o úspěšnosti prodeje)
- Má charakter pravděpodobnosti -> nabývá hodnot 0 – 1 (úsilí nemá vliv či má vliv na výsledek práce)
- Odměna – výstup druhého řádu
- Následuje výkon
- Finanční odměna, pochvala, uznání spolupracovníků, povýšení…
- Instrumentalita (I) – představa pracovníka o vztahu mezi výsledkem a odměnou
- Pokud prodejce aut dostane za každý prodaný kus určitý obnos, bude instrumentalita vysoká
- Pravděpodobnost, že výkon bude následován odměnou (0 – 1)
- Valence (V) – vyjadřuj subjektivní význam odměny pro pracovníka
- Jednotlivé typy odměn mají pro každého pracovníka různou váhu
- Nabývá hodnot -1 – 1 (1 – pracovník o odměnu velmi stojí, 0 – na odměně mu nezáleží, -1 – odměnu si nepřeje)
- Úsilí – závislé na všech předešlých pojmech
Výpočet úsilí
- = ocenění efektu (míra individuální hodnoty, kterou člověk připisuje cíly, ke kterému je motivován) x ocenění očekávání (odhad subjektivního ocenění, že úsilí povede k předpokládanému cíly a odměně slíbené za jeho dosažení)
- Když člověk nevěří tomu, co má dělat, nemůže být motivován
- Teorie expektance umožňuje vysvětlit průběh motivačního procesu a sílu motivace k určité aktivitě
4. Modifikace organizačního chování
- Teorie postavena na názorech B. F. Skinnera a behavioristů (zajímají se především o chování – ne o to, co se děje uvnitř člověka)
- Založena na myšlence, že chování člověka je závislé na jeho důsledcích => organizace může ovlivňovat chování svých pracovníků manipulací s důsledky tohoto chování
- Systémem vhodně zvolených a termínovaných odměn lze efektivně formovat jednání a výkonnost pracovníků
- Člověk do budoucna ví, co ho čeká
- Základní pojmy teorie:
- Operační podmiňování – pokud jsou následky určitého chování pro pracovníka pozitivní, bude toto chování posíleno a opakováno
- Reakce – každé chování, které může být zpevňováno (kvantita a kvalita práce, přístup)
- Pozitivní zpevnění – reakce podmíněná odstraněním něčeho nepříjemného
- Negativní zpevnění – reakce podmíněná vytvořením něčeho nepříjemného
- Trestání – spočívá v podmíněné prezentaci něčeho nepříjemného nebo v odstranění něčeho pozitivního
- Opomíjení – ignorování nebo neposilování chování
- Čtyři typy vztahů mezi jednáním a odměnou:
- Pevný interval – odměny v pravidelných časových intervalech
- Pevný poměr – odměna je funkcí pevného počtu odpovědí
- Proměnlivý interval – odměňování v nestálých časových intervalech
- Proměnlivý poměr – odměňování je postaveno na výsledcích činností -> poměr mezi počtem správných odpovědí a odměnou není stálý
Pravidla pro využití technik odměňování v organizaci
- Nedávej všem stejnou odměnu
- Nereagování na chování také zpevňuje
- Řekni každému, jaké chování je zpevňováno
- Řekni každému, co dělá špatně
- Netrestej před ostatními
- Nechť jsou důsledky adekvátní chování pracovníků
Modifikace chování
- Založena na skutečnosti, že chování lidí lze pomocí pozitivního a negativního zpevňování manipulovat tak, aby odpovídalo zájmům firmy
- Firma se snaží formovat si svého člověka
- Nemusí jít jen o finanční odměňování či postih ->
- Výrazně působí méně nápadné normy a vlivy silné organizační kultury
- Lidé s vnitřním místem kontroly raději sami kontrolují svůj výkon a stanovují své cíle -> vadí jim příliš manipulativní odměňovací chování
Tvarování (shaping)
- Modifikace chování lidí na základě negativního a pozitivního zpevňování tak, aby to odpovídalo zájmům firmy
- Nástroje – finanční odměna, postih, norma a vlivy silné organizační struktury
5. Teorie spravedlnosti
- Autorem teorie spravedlnosti je J. Stacy Adams
- Spravedlnost při odměňování pracovníků motivuje k pracovnímu úsilí -> nespravedlnost má demotivační účinek
- Spravedlnost prakticky neexistuje
- Lidé jednají tak, aby dosáhli spravedlnosti z těchto důvodů:
- V situaci , kterou prožívají jako nespravedlivou, zakouší nepříjemný pocit napětí -> napětí odstraní vyřešení nespravedlnosti
- Někteří lidé se snaží být spravedliví ve víře, že to ostatní ocení
- Vlastní spravedlivé jednání zvyšuje sebeocenění osoby
- Je příjemné věřit, že život je spravedlivý
Hlavní myšlenka
- Spravedlivé oceňování v teorii spravedlnosti je posuzováno srovnáváním vlastních vstupů do práce a výstupů z činnosti se vstupy a výstupy ostatních (ať už se jedná o jednotlivce či skupinu lidí)
Nerovnováha může mít dvě formy
- Negativní nespravedlnost – poměr mezi výstupem a vstupem druhého je vyšší než můj poměr (nedoplacení)
- Pozitivní nespravedlnost – ponechává nás oproti druhému v výhodě (přeplacení)
Negativní nespravedlnost a rovnováha
Jak se člověk snaží vyrovnat s negativní nespravedlností a jak může dosáhnout rovnováhy?
- Pokouší se maximalizovat vstupy (pracuje usilovněji, aby na sebe upozornil)
- Omezí vstupy (poleví v práci – dělá za tolik, za kolik je placený)
- Pokusí se zvýšit výstupy (dožaduje se vyšší mzdy lepšího místa)
- Pokusí se snížit výstupy druhého (komplikuje práci druhého – intriky)
- Snaží se psychologicky vyrovnat s nespravedlností (přesvědčí sám sebe, že druhý pracovník je lepší => odměňování je spravedlivé)
- Začne se srovnávat s pracovníkem, který je na tom hůře
- Unikne ze situace (výpověď)
Teorie (ne) spravedlnosti
- Poukazuje na důležitost spravedlivého odměňování pro motivování (rovnováha mezi vstupy a výstupy)
- Pozitivní nespravedlnost se snadno vyřeší na psychologické úrovni -> pracovník sám sebe přesvědčí, že má větší zásluhy
Kauzální atribuce
- Motivy vědomé a nevědomé
- Silný vliv nevědomé motivace na chování lidí (Sigmund Freud)
- Připisování různých příčin chování vlastnímu i chování jiných lidí
- Otázkou je, čemu lidé připisují své pracovní výsledky (úspěchy, neúspěchy)
- Lidé s vnitřním místem kontrolu připisují svůj úspěch či neúspěch svým osobním předpokladům -> lidé s vnějším místem kontroly hledají příčiny ve svém okolí
- Dalším činitelem je stabilita prostředí
Vznik různých atribucí
Úspěch a neúspěch
- Bývá odlišně percipován pracovníkem na jedné straně a jeho kolegy či nadřízeným na straně druhé
- Pracovník vnímá svůj úspěch jako důsledek svých osobních kvalit -> ostatní připisují jeho úspěch situaci (např. lepší materiál)
- Příčinu neúspěchu shledává pracovník v situačních podmínkách -> ostatní připisují neúspěch přímo jemu
Percepce úspěchu a neúspěchu