EKONOMICKÉ SYSTÉMY
Ekonomika = hospodářství
Každá ekonomika funguje jako určitý mechanismus, který musí neustále při uspokojování potřeb svých obyvatel odpovídat na tři základní ekonomické otázky
TŘI ZÁKLADNÍ EKONOMICKÉ OTÁZKY:
1. Co vyrábět?
2. Jak vyrábět?
3. Pro koho vyrábět?
Výrobní faktory jsou omezené
Typy ekonomických systémů:
1. ZVYKOVÝ
- nejstarší
- na otázky: Co? Jak? Pro koho? – se odpovídá podle tradice
2. PŘÍKAZOVÝ
- v ČR 1948 – 1989 centrálně stanoveny ceny
3. TRŽNÍ
- ve vyspělých státech funguje zákon nabídky a poptávky a ceny určuje trh
V ČR a ve většině států funguje SMÍŠENÝ ekonomický systém = podstatou je fungování tržní ekonomiky se státními zásahy (regulace cen, daně, zákony, …)
ZÁKLADNÍ POJMY TRŽNÍ EKONOMIKY
– Výrobek = produkt lidské práce
- Pro vlastní spotřebu
- Pro směnu
– Zboží = výrobek určený ke směně
- užitné vlastnosti – uspokojování potřeb
- směnné vlastnosti – dané cenou (hodnota)
– Peníze = prostředek směny
PENÍZE
Historie peněz = dříve prostá (naturální) výměna zboží za zboží, postupně se zboží začalo směňovat pomocí tzv. všeobecného ekvivalentu (plátno, kmín, drahé kovy, peníze), v Číně pak první papírové peníze
Funkce peněz:
- vyjadřují hodnotu zboží
- platební prostředek
- akumulační funkce (shromažďování peněz)
Kupní síla peněz = množství zboží a služeb, které lze za dané peníze koupit
Formy peněz:
- hotovostní – mince, bankovky (používají spíš spotřebitelé při nákupu v maloobchodě)
- depozitní – vklady na účet v bankách (spotřebitelé) – k placení slouží platební karty, šeky, směnky, stravenky
- příkazy k zúčtování – (podnikatelé)
Další pojmy:
- valuty = bankovky a mince v zahraničních měnách
- devizy = peníze v bezhotovostní formě cizí měny
- devalvace = oficiální snížení kurzu (z cizí měnu zaplatíme více domácí měny)
- měna = peněžní soustava určitého státu, základní měnová jednotka v ČR – Kč (CZK), mince: 1, 2, 5, 10, 20, 50 a bankovky: 50, 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000
- měnový kurz = cena měnové jednotky jedné země vyjádřená v peněžní jednotce jiné země
- kurzovní lístek = soupis kurzů k určitému datu
POPTÁVKA NA TRHU ZBOŽÍ
Poptávka definice určité množství zboží (služeb), které jsou ochotni si kupující koupit za určitou cenu
Graf poptávky – závislost množství zboží na ceně
– zákazníci si chtějí koupit co největší množství zboží za co nejnižší ceny
DRUHY POPTÁVEK
- individuální poptávka je poptávka 1 kupujícího po určitém zboží (službách)
- dílčí poptávka je poptávka kupujících po určitém zboží (službách)
- agregátní poptávka je poptávka všech kupujících po veškerém zboží (službách)
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ POPTÁVKU
- cena – čím nižší cena, tím vyšší poptávka
- demografické změny = změny v počtu a charakteristikách kupujících
- změny velikosti důchodů (příjmů) – vyšší příjem = vyšší poptávka
- změny v preferencích = móda, zvyky, změny potřeb atd.
- změny cen jiného zboží
- substitutu = substitut je zboží, které nahrazuje sledovaný druh zboží
- komplementu = komplement je něco, co potřebujeme k jinému statku, službě (auto-benzin)
NABÍDKA NA TRHU ZBOŽÍ
Nabídka definice množství zboží, které výrobci dobrovolně dodají na trh při určité ceně
Graf nabídky
– výrobci chtějí prodat co největší množství zboží za co největší ceny
DRUHY NABÍDEK
- individuální nabídka je nabídka 1 výrobce 1 druhu zboží
- dílčí nabídka je nabídka všech výrobců na určitém místě 1 druhu zboží
- agregátní nabídka je nabídka všech výrobců všech druhů zboží ve státě
FAKTORY OVLIVŇUJÍCÍ NABÍDKU
- cena = čím vyšší cena na trhu, tím vyšší nabídka
- náklady výroby a obchodu = čím levnější výrobní faktory, tím vyšší nabídka
- změny vnějších podmínek podnikání = organizace trhu, počasí pro zemědělce atd.
- změny kapitálové výnosnosti – dražší kapitál = nabídka klesá
TRH ZBOŽÍ
Trh zboží je trh ekonomiky, ve kterém dochází ke směně zboží a služeb mezi jednotlivými ekonomickými subjekty
Trh chápeme ze dvou hledisek:
a) funkčně – vzájemné působení nabídky a poptávky
b) místně – místo, kde se setkává kupující a prodávající (obchody, tržnice)
EKONOMICKÉ SUBJEKTY:
Mezi ekonomické subjekty patří domácnosti, podniky, stát
ROZDĚLENÍ TRHU:
1) z územního hlediska: místní (obchody v urč.místě), národní (v ČR), světový (mezi státy)
2) z věcného hlediska: se spotřebním zbožím, výrobní faktory
3) z hlediska počtu zboží: dílčí, agregátní (celkový)
Graf trhu:
– kupující a prodávající se v rovnovážném stavu shodli na určitém množství zboží za určitou cenu, je to okamžik prodeje a koupě
PŘEBYTEČNÁ NABÍDKA
Na trhu je více zboží, než si chtějí kupující koupit za dané ceny
Prodávající musí začít snižovat ceny, aby došlo k rovnovážnému stavu na trhu
NEDOSTATEČNÁ NABÍDKA
Na trhu je méně zboží, než si chtějí kupující koupit za dané ceny
Prodávající mohou začít zvyšovat ceny, přicházejí noví prodejci
TRŽNÍ MECHANISMUS
Tržní mechanismus jako další z ekonomických pojmů je množství vyráběného a spotřebovávaného zboží a služeb v celém národním hospodářství ČR, určuje ho trh, ale ten nemůže zajistit úplnou rovnováhu v celém hospodářství, proto stát toto reguluje vhodnými zásahy
Stát používá k regulaci ekonomiky tyto nástroje:
1) přímé = zákony
2) nepřímé = DPH, výdaje ze státního rozpočtu …
Se svojí sociální a hospodářskou politikou se STÁT SNAŽÍ ZEJMÉNA O:
a) udržování rovnoměrného rozvoje ekonomiky
b) udržování tržního prostředí (antimonopolní zákon)
c) ochrana životního prostředí
d) poskytování obecně prospěšných statků a služeb (vzdělání, zdravotnictví)
e) péče o sociálně potřebné skupiny obyvatelstva (důchodci, postižení)
PODMÍNKY ZA KTERÝCH OBCHOD PROBÍHÁ:
– všichni by měli mít stejné podmínky (dokonalá konkurence) – nelze
– výsadní postavení na trhu (nedokonalá konkurence)
– oligopol = dva nebo tři velké podniky, např. mobilní operátoři
– monopolistická konkurence = větší a menší podniky si konkurují (monopol ČEZ)
MONOPOLY MOHOU VZNIKAT JAKO:
- kartel = dohoda o ceně mezi podniky stejného zaměření
- sindikát = dohoda o společném nákupu nebo prodeji ( např. obchodní řetězce COOP)
- trust = prodejny by bez druhého zkrachovaly, propojení konkurenčních firem (AHOLD)
Koncern = nejvyšší forma monopolu, samostatné firmy na sebe závislé (automobilky), podniky ztrácí právní subjektivitu a dochází k fúzím (spojení dvou rovnocenných partnerů) a akvizicím (větší podnik koupí menší)