Hospodářská politika státu

Hospodářská politika státu

= souhrn cílů, nástrojů, procesů a opatření státu v mikro i makro ekonomice

– za realizaci hospodářské politiky v praxi nese politickou odpovědnost vláda, její rozhodování je vždy kompromisní

Cíle hospodářské politiky

– hlavní cíl je uspokojování potřeb obyvatelstva – k tomu vedou dílčí cíle:

• stabilita ekonomiky:
  • vnitřní stabilita = nízká míra nezaměstnanosti a nízká míra inflace
  • vnější stabilita = když je vyrovnaná obchodní bilance
• růst ekonomiky: pozná se ve zvyšování HDP (= množství statků a služeb, které vyprodukovalo NH za jeden rok)
• uvedené nástroje zabezpečují plnění cílů hospodářské politiky státu za působení vnějších faktorů

Nástroje hospodářské politiky

1. nástroje fiskální politiky (nástroje fiskální politiky se týkají státního rozpočtu), stát řeší příjmy a výdaje do státního rozpočtu (např. investice)
2. nástroje měnové politiky (nástroje měnové politiky se týkají minimálních rezerv, diskontní sazby, operacemi na volném trhu, ostatní nástroje), ovlivňování množství peněz v ekonomice pomocí ČNB
3. nástroje důchodové politiky, např. stanovení minimální mzdy, výše důchodů
4. nástroje sociální politiky (nástroje sociální politiky se týkají školství, zdravotnictví, sociálních dávek, nemocenské, podpory v nezaměstnanosti)
5. nástroje zahraniční politiky

Magický čtyřúhelník

• čím je větší obsah magického čtyřúhelníku, tím je hospodářská politika státu úspěšnější
• magický čtyřúhleník tvoří:
  • tempo růstu HDP (o kolik se změnil HDP v % za rok)
  • míra inflace (projevuje se zdražováním, úroky u bank klesají)
  • míra nezaměstnanosti
  • podíl salda obchodní bilance na vytvářeném HDP (kolik v % z HDP se vyvezlo)

Inflace

Inflace definice je znehodnocení peněz

• peníze ztrácejí svojí hodnotu – zdražují se služby a zboží (pohonné hmoty, nemovitosti)
• měřítkem ceny směny zboží jsou peníze, které vyjadřují hodnotu, ale ta není stálá
• příčiny:
  • inflace tažená nabídkou – dochází ke zvyšování cen vstupů do výroby (př. ropa, zvyšování cen výrobních faktorů, přírodní bohatství, práce a kapitál)
  • inflace tažená poptávkou – lidé dostávají více peněz za stejnou práci (zvyšování mezd) nebo stát vydává více peněz ze státního rozpočtu – zvyšuje se poptávka při stejné úrovní nabídky – nedostatečná nabídka – zvyšují se ceny nabídky
• ukazatel znehodnocení peněz = míra inflace
•  indexy k vyjádření vývoje cenové hladiny:
  • index spotřebitelských cen – je tvořen pomocí spotřebního koše
  • index cen výrobců
  • deflátor HDP
• druhy inflace:
  • inflace mírná – do 9 % – lidé nepřestávají věřit penězům, ekonomika běžně funguje
  • inflace pádivá – do 99 % – lidé přestávají věřit domácí měně, preferují stabilnější cizí měny, zlato, nemovitosti…, chod ekonomiky je narušován
  • hyperinflace – hyperinflace je 999 %
  • desinflace – desinflace je zpomalení růstu cenové hladiny (inflace), inflace roste, ale pomaleji než v předcházejících obdobích
  • deflace – deflace je záporná míra inflace = zhodnocení peněz (zlevňuje se, ale může to vést ke krizi ekonomiky)
  • devalvace – devalvace je znehodnocení peněz (měny) – snižuje se kurz té měny k jiným měnám
  • revalvace – revalvace je opak devalvace = zhodnocení měny – zvyšuje se kurz té měny k jiným měnám

Nezaměstnanost

Nezaměstnanost definice: existuje práce schopné obyvatelstvo, které nabízí svojí pracovní sílu, ale nenachází uplatnění

• nezaměstnanost dobrovolná = lidé mají pracovní sílu, ale nechtějí jí vynakládat – např. zdědili peníze a sami nemají potřebu pracovat, preferují volný čas
• nezaměstnanost nedobrovolná = lidé chtějí a potřebují pracovat, aby si zajistili obživu, ale nemohou odpovídající práci sehnat

Příčiny nezaměstnanosti:

• frikční nezaměstnanost: frikční nezaměstnanost znamená, že lidé běžně mění svou práci,  jedná se o přirozený, krátkodobý jev pro tržní hospodářství je pozitivní
• strukturální nezaměstnanost: strukturální nezaměstnanost znamená, že některé odvětví se dostává do útlumu
• cyklická nezaměstnanost : cyklická nezaměstnanost je v období krize dochází k nárůstu nezaměstnanosti, a snižování objemu mezd

Měření nedobrovolné nezaměstnanosti – měří se ukazatelem míra nezaměstnanosti

Základní zájem společnosti je minimalizovat nezaměstnanost

Nezaměstnaným stát poskytuje sociální pomoc, která musí být dostatečná, ale zároveň ne až tak vysoká, aby nesváděla k jejímu zneužívání, a také nesmí neúměrně zatížit pracující část populace

Sociální pomoc zajišťuje úřad práce (pomáhá jim hledat práci)

• na základě písemné žádosti zprostředkovává uchazečům o zaměstnání vhodné zaměstnání
• není-li práce do 7 pracovních dnů zprostředkována, vyplácí úřad práce hmotnou podporu nezaměstnanosti
• na podporu mají nárok ti, kdo v předcházejících 3 letech odpracovali minimálně 12 kalendářních měsíců

Výše podpory v nezaměstnanosti

• 1. – 2. měsíc – 65% z ČM
• 3. – 4. měsíc – 50% z ČM
• dále do 11. měsíce – 45% z ČM

Délka vyplácení podpory

• do 50 let – 5 měsíců
• 50 – 55 let – 8 měsíců
• nad 55 let – 11 měsíců

Maximální podpora činní 2,5 násobek životního minima. V době rekvalifikace je podpora 60% z předcházejícího čistého výdělku po celou dobu rekvalifikace, maximálně však 2,8 násobek životního minima