Obchodní společnosti se rozumí právnická osoba založená za účelem podnikání.
Společníci jsou osoby podílející se na podnikání formou obchodní společnosti.
Obchodní společnosti se člení podle účasti společníků na podnikání obchodní společnosti, ruční společnosti, oddělitelnosti majetku obchodní společnosti.
Osobní obchodní společnosti (veřejná obchodní společnost)
Pro osobní společnosti je typická osobní forma účasti společníků na podnikání společnosti. Charakteristické je ručení společníků za závazky společnosti celým svým majetkem. Případnou pohledávku za společností lze uspokojit i ze společného jmění manželů.
Kapitálové obchodní společnosti (společnost s ručením omezeným, akciová společnost)
Charakteristická pro kapitálové společnosti je majetková účast společníků na podnikání společnosti. Společníci jsou povinni vložit do společnosti kapitálový vklad, neručí tedy za závazky společnosti celým svým majetkem. Podnikatelské riziko společníci nesou pouze do výše svého i nesplaceného podnikatelského vkladu. Společníci se mohou podílet na podnikání nepřímo (účastí v orgánech společnosti) či jako zaměstnanci společnosti.
Smíšené obchodní společnosti (komanditní společnost)
Komplementáři se účastní na podnikání společnosti osobně a ručí za závazky neomezeně (celým svým majetkem). Komanditisté vkládají do společnosti kapitálový vklad, nesou riziko z podnikatelské činnosti do výše vkladu (osobně se neúčastní na podnikatelské činnosti).
Obchodní společnosti podle obchodního zákoníku
Mezi obchodní společnosti se řadí veřejná obchodní společnost, komanditní společnost, akciová společnost a společnost s ručením omezeným.
Majetek společnosti je prvotně tvořen vklady společníků, dalším zdrojem jsou příplatky společníků nad hodnotu vkladů (emisní ážio…).
Základní jmění je vytvářeno pouze akciovou společností, společností s ručením omezeným a komanditní společností. Rezervní fond se povinně vytváří u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným ze zisku (používá se na krytí ztrát společnosti v nepříznivých obdobích).
Účetní fondy mohou být povinné (v minimální zákonem stanovené formě – rezervní fond) a dobrovolně (nad zákonem stanovené minimum – statutární fondy…).
Založení obchodní společnosti
Založení je první fází vzniku společnosti, je předpokladem pro její vznik. Založení zahrnuje stanovení vztahů mezi zakladateli na základě společenské smlouvy či zakladatelské listiny.
Společnost může být založena jednostranným právním úkonem (zakladatelská listina formou notářského zápisu) či vícestranný právním úkonem (společenská smlouva).
Společnost může být založena jakoukoliv fyzickou i právnickou tuzemskou i zahraniční osobou. Státní organizace nemohou zakládat obchodní společnosti, omezení platí i pro banky (smí se účastnit jen do výše 10 %, nad 10 % jen se souhlasem centrální banky).
Zakázána je účast jedné osoby ve více společnostech s neomezeným ručením.
Vznik obchodní společnosti
Obchodní společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku. Dnem zápisu nabývá právní subjektivitu a může začít provozovat svou činnost. Lhůta pro zápis do obchodního rejstříku je 90 dní od založení (zmeškání může mít za následek zamítnutí zápisu).
Nezbytným předpokladem vzniku společnosti je konstituování vztahů mezi zakladateli společnosti jako právních vztahů směřujících ke vzniku společnosti a vztahů zakladatelů budoucí společnosti.
Společenská smlouva, zakladatelská smlouva a zakladatelská listina
Společenská smlouva směřuje k založení společnosti, upravuje vztahy mezi společníky, právní význam nekončí založením, ale trvá po dobu existence společnosti (upravuje i vztahy po vzniku společnosti mezi společníky navzájem).
Společenská smlouva je uzavírána všemi společníky písemnou formou s úředně ověřenými podpisy. Obsah smlouvy závisí na právní formě společnosti.
Zakladatelské smlouvy se uzavírají u akciové společnosti, vytváří podmínky pro založení společnosti. Zakladatelské smlouvy neřeší fungování společnosti, vztahy mezi společníky upravují stanovy společnosti. Zakladatelská smlouva může být uzavřena jen částí budoucích společníků. Zakladatelská listina je sepsána formou notářského zápisu v případě, že společnost zakládá pouze jeden zakladatel.
Účast v obchodní společnosti
Společníkem je osoba, která se zákonem stanoveným způsobem zabývá podnikáním.
Způsob účasti společníka je původní (osoba, která se účastní založení společnosti nebo přistoupí do společnosti) či odvozený (na základě změny osoby společníka – převedením podílu na jinou osobu).
Vklad
Vkladem se rozumí souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na podnikání společnosti.
Společnost s ručením omezeným a akciová společnost musí vytvářet základní kapitál. V komanditní společnosti je předepsán minimální vklad alespoň jednoho komanditisty. Společníci veřejné obchodní společnosti a komplementáři jsou povinni poskytnout vklad, pokud se k tomu zaváží ve společenské smlouvě (závazek vzniká na základě právního úkonu).
Pokud je zakladatelem společnosti s ručením omezeným jediná osoba, musí být složen celý vklad najednou.
Vkladem může být
– hodnota vykazatelná v účetnictví (ne pracovní síly či znalosti společníka)
– peněžitý i nepeněžitý vklad (věc movitá, nemovitá, nehmotná…)
– nepeněžitý vklad musí být oceněn, povolení těchto vkladů záleží na vůli společníků
– pro společníka není vklad daňovým výdajem, pro společnost není zdanitelným příjmem
Aspekty splácení vkladů
V případech stanovených ve smlouvě nebo stanovách je nutno splatit vklad před zápisem do obchodního rejstříku. V případě nepeněžitého vkladu probíhá předání (musí být určen správce vkladu). Nutné je také vystavit „prohlášení o splacení vkladu“ (připsání na účet, předání věci). Od splacení vkladu k nabytí vlastnického práva dochází na základě splnění určených povinností (vklad do katastru nemovitostí, zápis do obchodního rejstříku).
Podíl společníka
Podíl společníka je souhrn práv a povinností společníka vyjadřující míru účasti na čistém jmění. Vklad je vyjádřen nominální hodnotou a společník nemá právo na vrácení vkladu.
Podíl je vyjádřen procentem či zlomkem, hodnota podílu se v čase může měnit. Společník má právo na vypořádací podíl (podíl při odstoupení společníka) nebo likvidační podíl.
U společnosti s ručením omezeným se obchodní podíl stanoví na základě účetní závěrky. U akciové společnosti se podíl stanoví dle vydaných akcií. Společníci se mohou dohodnout na naturálním plnění výplaty podílu na zisku. Podíl je splatný do tří měsíců od schválení účetní závěrky, pokud se společníci nedohodnou jinak.
Ručení společníka
Ručení společníka je zakotveno v rámci ochrany věřitelů společnosti, je upraveno obchodním zákoníkem. Ručením za závazky vzniká ze zákona (není nutné písemné prohlášení). Bezpodílový majetek by měl být vypořádán a stát se podílovým.
Existuje ručení neomezené (ručí společníci celým svým majetkem, společně a nerozdílně – veřejná obchodní společnost a komplementáři komanditní společnost) a omezené (ručení do výše vkladů – u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným).
Pojem a druhy orgánů obchodní společnosti
Orgány společnosti se rozumí skupina osob, které plní úkoly ve vztahu k třetím osobám.
Existují obligatorní orgány (zřízení orgánů vyžaduje zákon) a fakultativní (dobrovolné, zákon je nijak neomezuje, avšak nemohou přebírat povinnosti a práva obligatorních orgánů).
Obligatorní orgány
– statutární orgán (právní úkony vůči třetím osobám – jménem společnosti)
– valná hromada (tvořená všemi společníky, rozhoduje o základních otázkách společnosti, oprávněna měnit i společenskou smlouvu, nemá právo jednat jménem společnosti)
Fakultativní orgány
– dozorčí rada (kontroluje činnost statutárního orgánu, podává zprávu o své kontrolní činnosti valné hromadě, kontroluje hospodaření– obligatorně pouze u akciové společnosti)
Zákaz konkurence a důsledky jeho porušení
Zákaz konkurence upravuje obchodní zákoník ve všech společnostech. Cílem je zabránit společníkům a členům orgánů společnosti v nepoctivém a spekulativním jednání na úkor společnosti. Společník se nemůže podílet na určitých formách podnikání v oblasti předmětu podnikatelské činnosti společnosti.
Důsledkem porušení zákazu konkurence může být vydání majetkového prospěchu z obchodu (osoba převede odpovídající práva na společnost) či náhrada škody.
Zrušení obchodní společnosti a zánik obchodní společnosti
Zrušení společnosti je skutečnost, která je předpokladem pro zánik společnosti.
Důvodem pro zrušení může být dlouhodobá nečinnost, déle než 2 roky se nekonala valná hromada, nebyly zvoleny nové orgány společnosti, dojde ke ztrátě oprávnění k podnikatelské činnosti, byl porušen zákon (porušování povinnosti vytvářet rezervní fond…).
Zrušení obchodní společnosti s likvidací
Likvidací společnosti se rozumí likvidace obchodního jmění. Cílem likvidace je uspokojit nároky všech věřitelů společnosti a rozdělení likvidačního zůstatku mezi společníky. Den vstupu do likvidace a osoba likvidátora se zapisuje do obchodního rejstříku.
Likvidátorem může být jmenována pouze fyzická osoba, jmenuje jej statutární orgán či soud. Likvidátora jmenuje (i odvolává) krajský soud, pokud o zrušení společnosti také rozhodl nebo nebyl likvidátor jmenován včas či dosavadní likvidátor se vzdal funkce či zemřel.
Likvidátor činí právní úkony směřující k likvidaci, uzavírá smlouvy k ukončení nevyřízených obchodů, podává návrh na prohlášení konkurzu (pokud je společnost předlužena).
Likvidace musí být oznámena všem věřitelům (i v Obchodním věstníku).
Likvidace končí uspokojením všech pohledávek věřitelů. Ke dni skončení likvidace sestaví likvidátor účetní závěrku, provede inventarizaci a uzavře účetní knihy.
Zánik společnosti
Zánikem společnosti se rozumí ukončení její právní existence jako právnické osoby.
Společnost zaniká dnem výmazu z obchodního rejstříku. Předpokladem zániku společnosti je její zrušení. Společnost může být zrušena s likvidací (společnost se zrušuje bez právního nástupce), bez likvidace (obchodní jmění společnosti přechází na právního nástupce) nebo soudem (pouze na návrh, který může podat jakýkoliv státní orgán nebo osoba, která osvědčí právní zájem – společník, věřitel).
Soud není vázán návrhem, před rozhodnutím o zrušení společnosti může stanovit lhůtu, v níž dá společnost příležitost k odstranění důvodu, pro který bylo zrušení navrženo. Rozhodnutí o zrušení musí obsahovat výrok o zrušení společnosti s uvedením důvodu či výrok o vstupu do likvidace a jmenování osoby likvidátora.
Obchodní společnosti:
Veřejná obchodní společnost
Veřejná obchodní společnost je osobní společnost, kde alespoň dvě osoby podnikají pod společným jménem a ručí za závazky společnosti veškerým svým majetkem.
K založení společnosti dochází podpisem společenské smlouvy alespoň dvěma společníky (fyzické či právnické osoby). Společnost vzniká zápisem do obchodního rejstříku.
Ke změně společenské smlouvy je třeba písemné formy, se změnou musí souhlasit všichni společníci. Statutárním orgánem veřejné obchodní společnosti je každý společník (každý společník může jednat jménem společnosti ve všech věcech společnosti bez souhlasu ostatních společníků). Společníky ručí za závazky společnosti rovněž po zániku společnosti.
Základní kapitál veřejné obchodní společnosti není zákonem stanoven.
Komanditní společnost
Komanditní společnost je společnost, v níž někteří společníci ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu (komanditisté) a jeden nebo více společníků ručí celým svým majetkem (komplementáři). Založení společnosti probíhá podepsáním společenské smlouvy všemi společníky, podpisy musí být úředně ověřeny.
K obchodnímu vedení společnosti jsou oprávněni pouze komplementáři, komanditisté mají povinnost vložit do společnosti určitý vklad (minimálně 5.000,00 Kč), výše vkladu se dohodne ve společenské smlouvě (včetně způsobu splácení).
Základní kapitál komanditní společnosti je zákonem stanoven na minimálně 5.000,00 Kč.
Společnost s ručením omezeným
Společnost s ručením omezeným je kapitálová společnost, jejíž základní jmění je tvořeno předem stanovenými vklady společníků. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí do výše svého nesplaceného vkladu.
Založení s.r.o.: Společnost je založena jednou osobou (fyzickou či právnickou) zakladatelskou listinou (formou notářského zápisu), nebo více zakladateli (maximálně 50) sepsáním společenské smlouvy (na dobu určitou či neurčitou, písemná forma, úředně ověřené podpisy).
Při založení s.r.o. je společnost povinna zřídit rezervní fond, minimální základní kapitál je 200.000,00 Kč.
Valná hromada je nejvyšším orgánem společnosti, schvaluje roční účetní závěrku, rozdělení zisku (úhradu ztráty), schvaluje stanovy a jejich změny, rozhoduje o snížení a zvýšení základního kapitálu, jmenuje a odvolává členy dozorčí rady, jednatele, rozhoduje o zrušení společnosti, jestliže to společenská smlouva připouští… Valná hromada rozhoduje prostou většinou přítomných společníků, kdy každý společník má jeden hlas na každých 1.000,00 Kč svého vkladu, pokud společenská smlouva nestanoví jinak.
Jednatel je statutárním orgánem společnosti, každý jednatel je oprávněn jednat jménem společnosti samostatně. Povinností jednatelů je zajištění řádného vedení předepsané evidence a účetnictví. Jednatel či jednatelé jsou jmenováni valnou hromadou.
Dozorčí rada se zřizuje fakultativně, dohlíží na činnost jednatelů a kontroluje hospodaření společnosti. Dozorčí rada podává zprávy valné hromadě, musí mít alespoň tři členy.
Společník nemůže ze společnosti vystoupit, může však navrhnout, aby soud zrušil jeho účast ve společnosti.
Akciová společnost
Akciová společnost je kapitálovou společností, jejíž základní jmění je rozvrženo na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Společnost ručí za závazky celým svým majetkem. Základní kapitál musí mít hodnotu nejméně 2.000.000,00 Kč (bez veřejného úpisu) či 20.000.000,00 Kč (s veřejným úpisem).
Akcie je cenný papír, který opravňuje akcionáře podílet se na řízení společnosti, na jejím zisku a případném likvidačním zůstatku, liší se podle druhu na kmenové, zaměstnanecké a prioritní (přednostní právo na výplatu dividendy), mohou znít na jména a na majitele.
Akciová společnost nesmí upisovat své vlastní akcie, může je získat jako právní nástupce do osoby vlastnící její akcie, odkupem zaměstnaneckých akcií, zvýšením či snížením základního jmění, darem či dědictvím.
Akciová společnost může být založena jedním zakladatelem právnickou osobou, nebo alespoň dvěma fyzickými osobami. Součástí zakladatelské listiny či zakladatelské smlouvy je návrh stanov akciové společnosti (nutná je písemná forma).
Založení akciové společnosti
– založení a.s. na základě výzvy k upisování akcií
Výzvou k upisování akcií zajišťují zakladatelé vytvoření základního jmění i v případě, kdy nesplácejí celé základní jmění sami (výzva je vhodně zveřejněna).
– založení a.s. bez výzvy k upisování akcií
Pokud se zakladatelé dohodnou, že v určitém poměru splatí celé základní jmění nebo se k tomu v zakladatelské listině zaváže jediný zakladatel.
Po zápisu akciové společnosti do obchodního rejstříku vymění společnost každému upisovateli písemné potvrzení o výši upsaného vkladu za zatímní list. Po zaplacení nominální hodnoty akcií, které zatímní list nahrazuje, jsou zatímní listy vyměněny akcie.
Orgány společnosti
– valná hromada (nejvyšší orgán akciové společnosti)
– představenstvo (řídí činnost společnosti a rozhoduje o všech jejich záležitosti kromě těch, které obchodní zákoník či stanovy svěřují do působnosti valné hromady)
– dozorčí rada (kontrolní orgán společnosti dohlížející na výkon působnosti představenstva, členové mají právo nahlížet do dokladů týkajících se činnosti společnosti…)
Zvýšení základního kapitálu
Zvýšení základního kapitálu akciové společnosti lze provést upsáním nových akcií, z majetku společnosti či podmíněným zvýšením (vydáním obligací s příslibem výměny za akcie).
Družstvo
Družstvo je společenství neuzavřeného počtu osob založené za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních nebo jiných potřeb svých členů. Členové družstva mohou vstupovat (i vystupovat) beze změny smlouvy či stanovy. Družstvo mohou založit minimálně dvě právnické či pět fyzických osob. Základní jmění je stanoveno ve výši nejméně 50.000,00 Kč. Existuje povinnost splatit vklad do 5 let (pokud stanovy neuvádí méně).
Členská schůze rozhoduje o základních otázkách družstva, je nejvyšším orgánem družstva.
Statutárním orgánem družstva je představenstvo (v čele s předsedou).
Kontrolní komise je nezávislá na orgánech družstva, odpovídá pouze členské schůzi.
Stanovy družstva
Stanovy družstva upravují skutečnosti, které nejsou vymezeny v obchodním rejstříku.
Stanovy družstva obsahují obchodní jméno a sídlo, předmět činnosti, vznik a zánik členství, práva a povinnosti členů k družstvu a družstva k členům, výši základního členského vkladu, způsob splácení vkladů a vypořádání členského podílu po zániku členství. Stanovy dále upravují orgány družstva a počet jejích členů, délku funkčního období, způsob svolávání a jednání, dále pak způsob použití zisku a úhrady případné ztráty, tvorbu a použití nedělitelného fondu a další ustanovení ze zákona vyplývající.
Členství v družstvu
Členy družstva mohou být fyzické i právnické osoby. Členství vzniká dnem vzniku družstva, přijetím za člena na základě písemné členské přihlášky, převodem členství či jiným způsobem stanoveným zákonem. Členství zaniká písemnou dohodou, vystoupením člena, vyloučením člena, zánikem družstva, smrtí fyzické osoby či zánikem právnické osoby.
Členové za závazky družstva ručí omezeně. Na členské schůzi má každý člen jeden hlas.
Družstvo může být zrušeno usnesením členské schůze, prohlášením konkurzu, rozhodnutím soudu, uplynutím doby, na kterou bylo zřízeno, dosažením účelu, k němuž bylo zřízeno. Družstvo zaniká výmazem z obchodního rejstříku.
