– v co největší míře uspokojit věřitele
– úpadek: dlužník musí mít více věřitelů, po delší dobu není schopen splnit své splatné závazky
– předlužení: u předlužení je zásadní, že dlužník musí mít více věřitelů, splatné závazky jsou vyšší než jeho majetek
– povinnost ze zákona prohlásit konkurz
– zjistit hodnotu majetku, rozdělit věřitele a uspokojit je
– konkurzní řízení = situace, kdy podnikatel má vyšší dluhy a není vyhlídka změny k lepšímu, ale naopak se čeká zhoršení finanční situace (neuspokojí své věřitele) = dluhy převyšují majetek (jak u PO, tak u FO)
– upraveno v zákoně 328/1991 Sb.
– návrh může dát dlužník i kterýkoli věřitel – pokud se přihlásí jen 1 věřitel – ne návrh na konkurz
– podmínky pro vyhlášení konkurzu:
a) materiální – 2 možnosti úpadku:
– předluženost = dluhy větší než majetek (ceniny, peníze, movitosti i nemovitosti)
– insolvence = dlužník má mnoho věřitelů a po delší dobu (jak u koho – 1 měsíc, u stavebnictví
podle období) není schopen dostát svým závazkům (zastavení plateb)
b) formální – někdo (konkrétní osoby) podají návrh (dlužník-povinnost, věřitel)
zásada poctivého obchodního styku – pokud se jedná o účelový převod (není mezi věřiteli vztah), soud návrh nepřijme
= převedl za úplatu část pohledávky na 2. věřitele (dlužník tak má 2 věřitele)
Subjekty:
- dlužník = je tak nazýván do doby prohlášení konkurzu, od prohlášení se nazývá úpadce
– úpadcem může být PO i FO s výjimkou územních samosprávních celků, politických stran v období voleb a zemědělců v období od 1.4. – 30.9. (období, kdy zemědělec nemá co nabídnout, ale jsou již známy pozdější výnosy z prodeje)
- věřitel = dostává se do konkurzu 2 způsoby: a) podání návrhu = navrhovatel je součástí řízení / b) přihláškou = pro ty, co nepodávali návrh
– zveřejnění o konkurzu je v obchodním věstníku nebo v krajské vyhlášce, stanovena je lhůta pro přihlášení dalších pohledávek u krajského soudu (po uplynutí této lhůty zanikají nepřihlášené pohledávky, věřitel již není věřitelem – nemůže se následně dostat do řízení)
– skupiny věřitelů:
a) věřitelé za podstatou – sledují osud zůstávajícího majetku – mají přednostní právo při uspokojování pohledávek, pohledávky, které vznikají během k.řízení (např. konkurzní správce, finanční úřad)
b) oddělení věřitelé = jsou druzí v pořadí, jejich pohledávka vůči úpadci byla nějakým způsobem zajištěna (zástava nemovitosti, zástava na movitostech, ručitelé, zadržovací právo – např. zadržení auta a vydání až po splacení dluhu)
c) vyloučení věřitelé – pohledávky, které vznikají ve vztahu k jiným podnikatelům,. . . . ..
– věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vystupovat sami, vytváří orgány:
a) schůze věřitelů – nejvyšší orgán tvořený všemi věřiteli (hlasování nadpoloviční většinou)
b) zástupci věřitelů, věřitelský výbor – jednají se soudem jménem všech, pokud je věřitelů více než 50, méně než 50 zvolí si zástupce
- konkurzní soud = krajský soud podle sídla úpadce, místa podnikání
– který dohlíží na celý proces konkurzního řízení (na počátku kontroluje splnění podmínek – podání návrhu, posouzení předluženosti/insolvence, vyhlášení konkurzu)
– jmenuje správce konkurzní podstaty – na konci schválí celý postup a závěry správce
– během procesu může dávat souhlas ke zvláštním úkonům správce (např. prodání podniku konkrétnímu zájemci – kamarádovi – je nutný souhlas soudu;souhlas není nutný k veřejné dražbě)
- správce konkurzní podstaty – buď FO nebo v. o. s. splňující všeobecné podmínky, etické a odborné znalosti
– musí podat žádost u krajského soudu k zapsání do seznamu správců u soudu, aby mohl být soudem později jmenován – poté čeká na pověření konkrétním případem
– má nárok na odměnu (patří do 1. skupiny věřitelů)
– jeho úkolem je zjistit rozsah majetku, jeho zpeněžení, uspokojení (rozdělení) peněz à návrh na uspokojení věřitelů podá soudu a potřebuje jeho schválení (nemá odměnu z toho, co nedokáže zpeněžit)
– většinou ekonomové nebo advokáti
– zjišťuje rozsah majetku dlužníka, pohledávky, jak zpeněžit majetek, rozdělí získané prostředky
– může si zvolit zástupce (zastupující správce podstaty nebo zvláštní správce konkurzní podstaty)
– správců v řízení může být i více:
a) hlavní správce – jmenován soudem,vede řízení
b) předběžný konk. správce = osoba, která po podání návrhu na konkurzní řízení posoudí splnění podmínek a na jeho základě si udělá o podniku obrázek i soud
– zamítnutí konkurzu soudem:
– nejsou splněny podmínky k jeho zahájení
– předběžný správce zjistí, že majetek je příliš nízký, že se z něj nezaplatí ani část odměny správce a kolek u soudu (1000 Kč) – podnikatel tak ukončuje podnikatelskou činnost a je vymazán z OR
c) zvláštní správce – na žádost u soudu, pokud běžný správce není svou odborností schopen pokrýt veškeré problémy (kompetence pro jednotlivá práva a věci v jeho oboru)
d) zástupce správce– pokud běžný správce nemůže konat (cesta do zahraničí, nemoc,..)
- opatrovník – např. pokud věřitel zemře a je po něm dědic, který není plnoletý nebo svéprávný (způsobilý k právním úkonům) – např. 10 letá dcera zůstavitele
- ručitelé – mohou být na obou stranách (věřitele i dlužníka) – u dlužníka, pokud nezaplatí své závazky, platí je za něj ručitel, který se tak stává účastníkem řízení
Fáze konkurzu:
Vstupní fáze
(podávání návrhu) – věřitel musí prokázat pohledávku (že existuje a v jaké výši), dlužník – musí doložit seznam majetku a svých dluhů, povinností, ostatní věřitelé už nemusí podávat návrh
– správce tyto pohledávky a) uzná = zařazení do procesu / b) neuzná = vyloučení z řízení – odmítnutí, popření pohledávky (věřitel se může obrátit na soud kvůli přezkoumání pohledávky), pokud má úpadce málo majetku
– návrh podává věřitel – soud rozhoduje bez zbytečného odkladu
– návrh podává dlužník – 10 denní lhůta (protože dává seznam majetku)
– určují se skupiny věřitelů podle přednostního práva uspokojení pohledávek
– řeší se incidenční spory o existenci, výši pohledávky a jejího pořadí
účinky po prohlášení konkurzu:
- podnikatel nesmí nakládat se svým majetkem (ani prodej, zhodnocení majetku – např. darování auta) – nesmí odmítnout dědictví, dary (dluhy se do dědictví nezapočítávají, pouze do výše toho, co nabývá)- neovládá svůj stávající majetek ani ten budoucí, s majetkem nakládá správce konkurzní podstaty
- pokud dlužník vede soudní řízení, všechna tato řízení (i exekuční) se okamžikem prohlášení konkurzu přeruší
- dlužník začne převádět majetek na příbuzné s úmyslem zkrátit věřitele a později ho zpět převádět na sebe – pokud je to 6 měsíců před konkurzem, je toto chování dlužníka soudně napadeno
- pokud se jedná o návrh od věřitelů, dlužník má nárok žádat soud o ochranou lhůtu (3 měsíce), a to pouze v případě, že má více než 50 zaměstnanců a musí podat návrh na vyrovnání svých dluhů (soud během těchto 3 měsíců kontroluje, zda plní to, co bylo sepsáno v návrhu na vyrovnání)
- konečná správa: přibližný rozsah majetku
Zjišťovací fáze
- zjišťovací fáze = dlužník musí poskytnout veškerý soupis celého svého majetku a dluhů
– zjišťuje se konkurzní podstata – součástí je majetek v době prohlášení konkurzu i majetek budoucí (dědictví) a zjišťuje se jak ho zpeněžit, majetek patřící třetím osobám (incidenční spory-o rozsah konkurzní podstaty, např. zahrnutí majetku který nepatří úpadci, pro snížení pohledávek se věřitelé navzájem žalují), společné jmění manželů
– pokud má úpadce manželku, pouze část majetku ze společného jmění manželů, která patří úpadci, jde do konkurzní podstaty
do konkurzní podstaty nepatří:
a) pohledávky dlužníka popřené správcem
b) majetek nabytý na základě restituce, který má dlužník získat
c) nemovitosti v cizině
– zpeněžení movitostí a nemovitostí:
a) veřejná dražba a rozdělení peněz
b) soudní exekuce
c) prodej z volné ruky (kamarádovi) se souhlasem soudu – hodnotné věci za min. ceny
– prodej podniku jako celku – musí se prodávat bez dluhů a musí se budoucí majitel podniku na tyto dluhy předem upozornit (podnik není subjektem práva – prodej soudní dražbou, smlouva o prodeji majetku)
– konečná správa – soupis majetku který se našel v rámci zjišťovací fáze, soupis nezpeněžených věcí a zpeněžených
Rozvrh
– návrh správce konkurzní podstaty
– způsob rozdělení majetku, nebude možné pokrýt všechny dluhy, u nás dlouhé ( až 12 let)
– minimální výtěžnost konkurzu, z dluhu uhrazeno 30% částky
– k.správce: předlužení x úpadce málo majetku – nepokrytí N na soudní řízení, zamítá se konkurz, společnost se ruší – zánik
Rozdělovací fáze
– zpeněžení majetku
– většinou jen cca 30% pohledávky je uspokojeno
– rozdělování:
a) úhrada pohledávek za podstatou v úplné výši – správce konkurzní podstaty, podle zpeněženého majetku
b) úhrada odděleným věřitelům – poměrné uspokojení (70 % ze získaného majetku)
c) pohledávky 1. třídy – úhrada mezd zaměstnancům
d) pohledávky 2. třídy – nezajištěné pohledávky
– o tom, jak se rozdělí zpeněžený majetek, se vyhotovuje zpráva o získání peněz a návrhu rozdělení, kterou musí schválit soud = rozvrhové usnesení
Zrušení konkurzu
a) nejsou dány podmínky pro zahájení (úpadek, zadlužení, 1 věřitel)
b) i v jeho průběhu pro nedostatek majetku
c) pro splnění rozvrhového usnesení – rozdělení zisku
d) dohodou mezi dlužníkem a věřiteli
e) převzetí dluhu jinou osobou (u koncernů), fúze s úpadcem (často vysoký potenciál v podobě potencionálních zákazníků)
– rejstříkový soud dohlíží na splnění podmínek pro vyhlášení konkurzu:
- Institut dobrovolného vyrovnání – před podáním návrhu na konkurz
- Institut nuceného vyrovnání – pokud již byl podán návrh na konkurz
– vyhnutí zániku úpadce a výmazu z OR – není kon.řízení,ale nucené vyrovnání
– poctivé vyrovnání věřitelů, schválení soudu, nutnost v této době získat majetek a rozdělit mezi věřitele
– úpadce může dál podnikat
