Druhy pracovního poměru
podle doby trvání pracovního poměru:
- na dobu určitou
- na dobu neurčitou
podle vzájemného vztahu pracovních poměrů:
- hlavní pracovní poměr – uzavřený na stanovenou týdenní pracovní dobu (max40 hodin)
- vedlejší pracovní poměr – sjednán za souběžného trvání hlavního pracovního poměru
podle způsobu vzniku:
- pracovní smlouvou
- volbou
- jmenováním
Vznik pracovního poměru
pracovní smlouva
- nejčastěji právní skutečností zakládající pracovní poměr
- pracovní smlouva je souhlasný projev vůle zaměstnance a zaměstnavatele směřující ke vzniku pracovního poměru
- platí zásada smluvní svobody
- obsah pracovní smlouvy:
- obecné náležitosti platné pro všechny právní úkony
- povinné náležitosti (nesplnění způsobí neplatnost smlouvy):
- druh práce – okruh pracovních úkolů, k jejichž výkonu se zaměstnanec zavazuje
- místo výkonu práce – prostorové vymezení pracovního závazku
- den nástupu do práce – tímto dnem vzniká pracovní poměr, nejčastěji první den v měsíci
- doplňkové náležitosti pracovní smlouvy: doba trvání pracovního poměru, sjednání zkušební doby, výše mzdy,…
volba
- jednostranný právní úkon zakládající pracovní poměr + souhlas zaměstnance
- pracovní poměr vzniká dnem nástupu do funkce
jmenování
- jednostranný právní úkon zaměstnavatele zakládající pracovní poměr pouze u vedoucích zaměstnanců
Skončení pracovního poměru
- skončení pracovního poměru je upraveno v zákoníku práce – zásady:
- zajištění stability pracovního poměru a s ní související právní záruka práva na zaměstnání
- zvýšená ochrana ekonomicky slabší strany, tj. zaměstnance
- zásada jednostranného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele jen na základě taxativně vymezených důvodů v zákoníku práce
- nemožnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele v tzv. ochranné době
- možnost zaměstnavatele rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem jen pokud ho nemůže převést na jinou práci nebo pokud zaměstnanec není ochoten na tuto práci přejít
- zánik většiny práv a povinností tvořících obsah pracovního poměru s jeho skončením
- zánik pracovního poměru jen do budoucna (výpověď předem)
- různé způsoby (právní rozdíly)- na základě:
- jednostranného právního úkonu
- výpověď z pracovního poměru
- okamžité zrušení pracovního poměru
- zrušení pracovního poměru ve zkušební době
- dvoustranného právního úkonu = dohoda o rozvázání pracovního poměru
- právní události
- uplynutím doby
- smrtí zaměstnance
- úředního rozhodnutí – týká se jen osob bez státní příslušnosti a cizinců
- odnětí povolení k pobytu na území ČR
- trest vyhoštění z území ČR
Dohoda o rozvázání pracovního poměru
- lze tak skončit jakýkoliv druh pracovního poměru kdykoliv v jeho průběhu
- mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, jde o dvoustranný právní úkon
- svobodný projev vůle obou účastníků
- náležitosti:
- vyjádření shodné vůle účastníků pracovního poměru
- den, k němuž má pracovní poměr skončit
- písemná forma
Výpověď z pracovního poměru
- jednostranný právní úkon
- projev vůle, který může vyjádřit kterýkoli z účastníků pracovního poměru
- zaměstnavatel – pouze z taxativně vymezených důvodů v zákoníku práce
- zaměstnanec z jakéhokoliv důvodu, popř. bez udání důvodu
- náležitosti:
- písemná forma
- doručení subjektu pracovního poměru = doručení je rozhodující pro běh výpovědní lhůty
- výpovědní doba obecně 2měsíční , u vedlejšího pracovního poměru 15 dní
- výpověď daná zaměstnancem – písemná forma, doručení zaměstnavateli
- výpověď daná zaměstnavatelem – důvody v zákonu:
- organizační důvody
- dlouhodobé zdravotní důvody na straně zaměstnance
- nesplnění stanovených předpokladů pro výkon práce ze strany zaměstnance
- důvody pro okamžité zrušení pracovního poměru nebo závažné či dlouhodobé méně závažné porušování pracovní kázně
Okamžité zrušení pracovního poměru
- jednostranný právní úkon, kterým může skončit pracovní poměr jak zaměstnavatel tak zaměstnanec, ale oba pouze z taxativně uvedených důvodů
- pracovní poměr končí doručením písemného vyhotovení druhému účastníku pracovního poměru
- zaměstnanec jestliže:
- podle lékařského posudku nemůže dále konat práci bez vážného ohrožení svého zdraví a zaměstnavatel jej nepřevedl v době 15 dnů ode dne předložení tohoto posudku na jinou pro něho vhodnou práci
- zaměstnavatel mu nevyplatil mzdu nebo náhradu mzdy do 15 dnů o uplynutí její splatnosti
- ve lhůtě 1 měsíce ode dne, kdy se o důvodu k OZPP dověděl, nejpozději do 1 roku ode dne, kdy tento důvod vznikl
- zaměstnavatel jestliže:
- byl-li zaměstnanec pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin k nepodmíněnému trestu odnětí svobody na dobu delší než 1 rok, nebo byl- li pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním k nepodmíněnému trest odnětí svobody na dobu nejméně 6 měsíců
- porušil-li zaměstnanec pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem
- zaměstnanec jestliže: