Právní skutečnosti, úkony a smlouvy

Obecně k právním skutečnostem

Kauza

Kauza je důvod (sociologický, ekonomický) pro vznik, změnu či zánik subjektivních práv či povinností

Právní důvody

Nepodmíněné právní důvody: sám zákon (jen výjimečně)
Podmíněné právní důvody: na základě zákona, ale musí nastat i právní skutečnost

Právní skutečnosti

Právní skutečnosti závislé na lidské vůli:

Právní úkony: podpis smlouvy, nástup do tramvaje, zaplacení v obchodě,…
Vytvoření díla: 1) hmotný předmět (když si něco vytvořím, nabývám vlastnické právo); 2) ve smyslu autorského zákona, výsledek tvůrčí duševní činnosti (složím skladbu – nabývám autorské právo)
Konstitutivní rozhodnutí: rozhodnutím orgánů státní správy dochází ke vzniku, změně nebo zániku práva povinností (rozvod)

Právní skutečnosti nezávislé na lidské vůli:

Právně významné události: spočívají v působení přírodních sil, smyk, uklouznutí na náledí
Protiprávní stavy: jde o stav, ne o dění

Právní úkony

Definice právního úkonu

Právní úkon je jednání směřující ke vzniku, změně nebo zániku práv a povinností, s kterými právní předpis takové následky spojuje.

Vůle je vnitřní (psychický) vztah jednající osoby k zamýšlenému následku; na vůli jednající osoby se usuzuje z jejího projevu a z okolností.

Projev je určitá vnější deklarace.

Právní úkony jsou nejčastěji činěny:

Konáním
- Výslovně
  - Písemně (lepší – máme papír v ruce) X ústně (zásada neformálnosti – ve většině případu není forma zákonem stanovena)
  - Písemný právní úkon může být učiněn i jinými prostředky, pokud jsou schopny zachytit a uchovat jeho obsah (telegraf, mail), musí být vždy podepsán
  - Osoby, které neumí číst či psát, činí písemné právní úkony formou úředního zápisu
- Konkludentně
  - učiněn v případě, kdy k jeho projevu byla použita určitá činnost a nebyl učiněn výslovně (určitý posunek)
Nekonáním
- Ne každá nečinnost zakládá, mění nebo ruší práva a povinnosti, to platí jen pro kvalifikované nekonání (v zákoně)
- Neplatí zásada, kdo mlčí, souhlasí („pokud naši nabídku neodmítnete, dojde mezi námi k uzavření smlouvy…“ – nezpůsobí žádné právní důsledky)

Druhy právních úkonů

Záleží na tom, v jakém postavení jsou strany, ne na tom, kolik lidí právní úkon vykonává:

Jednostranné: stačí projev vůle jedné osoby (udělení plné moci, sepsání závěti)
Dvoustranné:
- Smlouvy = nabídka a akceptace (na každé straně může být třeba 5 lidí)
- Plnění z obou stran (stojí naproti sobě, mají navzájem povinnosti)
Vícestranné: sdružení za účelem dosažení společného cíle (stojí v 1 řadě)

Právní úkony podle toho, kdy způsobí účinky:

Adresované:
- vůči konkrétní osobě
- v době, kdy je adresátovy návrh doručen (výpověď)
Neadresované:
- vůči předem neurčeným adresátům
- okamžikem, kdy jsou zveřejněny
Pojmenované:
- stačí napsat podstatné náležitosti, dále se smluvní vztah řídí zákonem (některé smlouvy jsou výslovně upraveny zákonem – smlouva o dílo)
Nepojmenované:
- smlouvy, na které zákon nepamatuje
- limity: nesmí odporovat zákonu, obcházet zákon, nesmí být v rozporu s dobrými mravy

Právní úkony podle toho, zda má být poskytnuto nějaké plnění (např. peníze)

Úplatné (kupní smlouva)
Nesplatné (darovací smlouva)

Náležitosti právních úkonů

Osoba:
- PO i FO
- osoba snažící se dát vzniknout novým právům povinnostem musí být k takovému jednání způsobilá
- právní úkony vykonané nezpůsobilou osobou jsou neplatné
- způsobilost získává FO v 18 letech, právní subjektivitu (má práva a povinnosti) má již od narození X PO získává způsobilost a subjektivitu svým vznikem
Vůle:
- musí být svobodná, vážná, prostá omylu a tísně
- svobodná
  - na jednající osobu nepůsobí nedovolený tlak (fyzické donucení, bezprávná výhružka)
- vážná
  - osoba projevující vůli chce způsobit následky s takovým projevem spojené (podepíšu-li smlouvu jen v rámci výuky jako vzor, pak moje vůle uzavřít smlouvu není vážná)
  - úkony nevyjadřující vůli způsobit právní následky = simulované úkony – neplatí
  - úkony zastírající jiné právní úkony = disimulované (smlouva se symbolickým nájemným disimiluje darovací smlouvu) – platí
- prostá omylu
  - omyl ve skutečnostech podstatných pro uskutečnění právního úkonu (osoba, předmět smlouvy) + osoba, které byl právní úkon určen, ho vyvolal nebo o něm musela vědět

prostá tísně

ten, kdo uzavřel smlouvu v tísni za nápadně nevýhodných podmínek, může od ní odstoupit – to je podmíněno současným splněním obou podmínek

Projev vůle:
- musí být určitý, srozumitelný, učiněný vážně a svobodně a v některých případech musí mít náležitou formu
- určitý tak, aby ho byla schopna pochopit i jakákoli 3. osoba jinak je právní úkon neplatný
- nesmí být nesrozumitelný:
  - absolutní nesrozumitelnost – nejedná se o právní úkon
  - relativní nesrozumitelnost (např. v cizím jazyce) à neplatný vůči těm osobám, které tento jazyk neovládají a ani jim nebude přetlumočen
Předmět právního úkonu:
- musí být možný (jinak neplatný) a dovolený
- důvody absolutní neplatnosti jsou vždy objektivní = absolutně nemožnépokud
  - v rozporu s přírodními zákony
  - splnění brání obtíže, jejichž překonání nelze požadovat
- pokud nemožnost není od počátku, ale nastane až následně, není právní úkon neplatný, pouze zanikají práva a povinnosti
- dovolený = nesmí být v rozporu se zákonem, nesmí ho obcházet, nesmí se příčit dobrým mravům

Obsah právních úkonů

Právní úkon se skládá ze složek:

podstatné = nutné pro platnost právního úkonu
pravidelné = vyskytují se v právních úkonech obvykle (absence nezpůsobí neplatnost)
nahodilé = vyskytují se v právních úkonech ojediněle

Vady právních úkonů

Vady právních úkonů mohou způsobit:

neplatnost právního úkonu
odporovatelnost právního úkonu
možnost odstoupit od smlouvy

Neplatnost způsobí jen ty vady, s nimiž neplatnost spojuje zákon:

absolutní neplatnost = nastává přímo ze zákona
relativní neplatnost = úkon je platný a účinný až do doby, než se jeho neplatnosti dovolá oprávněná osoba (v promlčecí lhůtě); OZ stanoví, které úkony jsou relativně neplatné – pokud není zákonem označený, je absolutně neplatný
odporovatelnost = ochrana věřitelů před jednáním dlužníků, kteří se snaží zbavit majetku a tím zkrátit věřitele
- odporovatelný úkon je platný vůči třetím osobám, neplatný pouze vůči věřiteli
odstoupení = jednostranný právní úkon, který musí být doručen druhé straně, odstoupit od právního úkonu mohu, pokud je úkon učiněn v tísni za nápadně nevýhodných podmínek

Uzavírání smluv

Smlouva

Smlouva je dvoustranný a vícestranný právní úkon
1 strana učiní nabídku a druhá strana ji přijme – přijetím dochází k uzavření smlouvy – stává se platnou
účinnost nikdy nemůže předcházet platnosti
návrh i přijetí v jakékoliv formě (pokud zákon nestanoví jinak)

Návrh smlouvy

Návrh smlouvy je právní úkon (musí mít jeho náležitosti)
může být učiněn pomocí každého prostředku, který je schopen zachytit a uchovat jeho obsah; vůči přítomné i nepřítomné osobě
doručen, když se dostane do moci svého adresáta
smlouva je uzavřena okamžikem, kdy navrhovateli dojde projev vůle druhé strany, kterým návrh přijímá
protinávrh = přijetí návrhu obsahuje změny, výhrady, doplnění, nedojde k uzavření smlouvy