Pojem a třídění subjektivních práv
- subjektivní práva a právní povinnosti jsou obsahem občanskoprávních vztahů
- subjektivní práva relativní – existují v rámci občanskoprávního vztahu, na jedné straně oprávnění, na druhé povinnost, věřitel je oprávněn žádat splnění své pohledávky a dlužník je povinen splnit svůj dluh
- subjektivní práva absolutní – existují mimo občanskoprávní vztah, na jedné straně oprávnění individuálně určeného objektu a na druhé straně povinnost neurčitého počtu neurčených subjektů
Výkon subjektivních práv
- uskutečňuje se chováním subjektu práva = aktivitou i pasivitou:
- dá něco druhému
- koná něco pro druhého
- strpí činnost druhého, kterou by jinak trpět nemusel
- zdrží se nějaké činnosti, kterou by jinak mohl vyvíjet
Ochrana subjektivních práv
Ochrana je poskytována celým právním řádem, všemi právními odvětvími:
- soudní ochrana – poskytovaná soudní mocí = jestliže se subjekt obrátí na soud a splní přitom všechny zákonem stanovené podmínky, soud jej nesmí odmítnout a musí jeho věc rozhodnout, proto základními formami poskytnutí ochrany subjektivního práva jsou rozhodnutí soudu
- ochrana pokojného stavu – kdo se domnívá, že byl porušen pokojný stav, může se domáhat ochrany u příslušného orgánu státní správy = ochrana provizorní (rozhodnutí je předběžné, účastník se může obrátit na soud)
- ochrana svépomocí – svépomoc je možná pouze výjimečně = jestliže hrozí neoprávněný zásah do práva bezprostředně, může ohrožený přiměřeným způsobem zásah sám odvrátit (=nesmí způsobit újmu nepřiměřenou té, která mu hrozí), např. sebeobrana, nutná obrana, krajní nouze