Závazkové právo je právo relativní – oprávnění odpovídá povinnost individuálně určeného subjektu.
Vznik závazkových právních vztahů
- podmnožina občanskoprávních vztahů, má své:
- subjekty (fyzické osoby, právnické osoby, stát)
- obsah (práva a povinnosti)
- předmět (věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty a nebytové prostory)
- ke vzniku vedou stejné právní důvody jako u jiných občanskoprávních vztahů, zejména tyto právní skutečnosti:
- právní úkony – nejdůležitější = dvoustranné právní úkony – smlouvy
- protiprávní úkony – vznikají samotným protiprávním úkonem, nikoli rozsudkem soudu
- rozhodnutí státních orgánů – rozhodnutím soudu o vypořádání podílového spoluvlastnictví přikázáním věci jednomu ze spoluvlastníků za náhradu
- právní událost nebo protiprávní stav – dopravní nehoda, bezdůvodné obohacení
Základní pojmy závazkového práva
Závazkové právo je část soukromého práva, která upravuje vztahy mezi věřiteli a dlužníky.
Věřitel je subjekt, který má ze závazkového právního vztahu pohledávku; subjekt oprávněný
Dlužník je subjekt téhož závazkového právního vztahu, který má povinnost pohledávku splnit = má dluh; subjekt povinný
Pohledávka je právo věřitele požadovat od dlužníka určité plnění; stane-li se platnou, stává se nárokem, lze ji vymáhat soudně, nesplatil-li ji dlužník dobrovolně
Dluh je povinnost dlužníka poskytnout věřiteli jím požadované a dlužníkem slíbené plnění
Naturální pohledávky – plnění není vymahatelné soudně, soud jeho žalobu odmítne
Třídění závazkového práva
Třídění podle právního důvodu vzniku:
Závazkové právo smluvní
- nejčastějším důvodem vzniku závazkově právních vztahů je smlouva, tj. dvoustranný nebo vícestranný právní úkon, k jehož vzniku je třeba shodného projevu vůle všech stran
- smlouvy zakládající závazkové právní vztahy – kupní
- smlouvy zajišťující závazkové právní vztahy – zástavní
- smlouvy měnící závazkové právní vztahy – o převzetí plnění
- smlouvy, jimiž zanikají závazkové právní vztahy – o prominutí dluhu
- postaveno na obecných zásadách, které jsou většinou zakotveny přímo v zákoně
- rovnost smluvních stran
- smluvní svoboda
- ochrana dobré víry
- pacta sunt servanta – smlouvy mají být dodržovány
- nikdo se nemůže dovolávat vlastní nepoctivosti
Smlouva je právní skutečnost, na jejímž základě vznikají smluvní závazkové vztahy:
- smlouva (typová) pojmenovaná je typová smlouva, která je výslovně upravena v občanském zákoníku
- Kupní smlouva
- Směnná smlouva
- Darovací smlouva
- Smlouva o dílo
- Smlouva o půjčce
- Smlouva o výpůjčce
- Nájemní smlouva
- Příkazní smlouva
- Jednatelství bez příkazu (ve skutečnosti nejde o smlouvu, ale smlouvám je nejblíže)
- Smlouva o úschově
- Smlouva o ubytování
- Smlouva o přepravě osob
- Smlouva o přepravě nákladu
- Smlouva zprostředkovatelská
- Vklady
- Smlouva o sdružení
- Smlouva o důchodu
- Cestovní smlouva
- smlouva nepojmenovaná je neupravená v občanském zákoníku
- adhezní smlouva – 1 strana předkládá druhé nabídku s tím, že druhá strana ji musí přijmout bez možnosti změn nebo ji odmítnout
- smlouva o smlouvě budoucí = zabezpečuje uzavření určité smlouvy v budoucnu, stanovena doba, do která má být budoucí smlouva uzavřena
- spotřebitelské smlouvy
- na jedné straně je spotřebitel, na druhé straně podnikatel-profesionál – snaha vyrovnávat faktickou nerovnost mezi neznalým spotřebitelem a profesionálním obchodníkem – dodavatelem
- dodavatel = osoba podnikající
- spotřebitel = osoba, která v konkrétním právním vztahu nevystupuje jako podnikatel, chce nakoupit výrobky nebo užít služby nabízené podnikatelem
- smlouvy sjednávané na dálku (telefon, fax, email, internet)
- spotřebitel může odstoupit od smlouvy do 14 dnů od převzetí plnění
- smlouvy sjednávané mimo provozní prostory dodavatele, tj. podomní obchod
- spotřebitel může od smlouvy písemně odstoupit do 7 dnů od jejího uzavření, do 1 měsíce pokud mu zboží ještě nebylo dodáno, pokud nebyl písemně upozorněn na možnost odstoupení – lhůta odstoupení je 1 rok
Závazkové právo deliktní
- deliktní závazkové právo je závazkový právní vztah může vzniknout též z protiprávních úkonů (deliktu)
- občanskoprávní odpovědnost = následný příznivý právní následek, který vznikl porušením původní právní povinnosti
Změna závazkového právního vztahu
Změna v subjektech
- subjekty jsou právnické a fyzické osoby na straně věřitelské nebo dlužnické
- postoupení pohledávky
- změna v osobě věřitele, původní věřitel postupuje pohledávku novému věřiteli
- smlouvu o postoupení pohledávky uzavírá původní a nový věřitel, písemná forma, není vyžadován žádný právní úkon dlužníka
- převzetí dluhu
- změna osoby dlužníka, nový dlužník na sebe přebírá dluh původního dlužníka
- na základě písemné smlouvy mezi novým a původním dlužníkem, vyžaduje se souhlas věřitele
Změna v obsahu
- obsahem jsou vzájemná subjektivní práva a povinnosti
- dohoda stran
- prodlení dlužníka – pokud nesplní svůj dluh řádně a včas
- prodlení věřitele – pokud nevykáže potřebnou součinnost dlužníkovi
Zánik závazkových právních vztahů
- zánik nastává, pokud k původní právní skutečnosti přistoupí právní skutečnost nová, která tu původní zbavuje zcela nebo zčásti právních účinků
- právní skutečnosti vedoucí k zániku závazkových právních vztahů:
- jednostranný právní úkon
- splnění dluhu
- jednostranné započtení (pohledávky stejného druhu)
- jednostranné odstoupení od smlouvy a výpověď
- dvoustranný právní úkon
- dohoda o započtení (i vzájemné pohledávky, které nejsou stejného druhu)
- dohoda mezi dlužníkem a věřitelem o jiném plnění
- dohoda o narovnání, prominutí dluhu, zrušení závazku
- právní událost
- smrt dlužníka nebo věřitele
- uplynutí doby
- nemožnost plnění
- objektivní nemožnost splnění
- splynutí
