Měnová unie je vyšší formou ekonomické integrace, může existovat kdekoliv ve světě. Měnová unie navazuje na jednotný trh (volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a pracovních sil), zahrnuje společnou měnovou politiku, kterou realizuje společná centrální banka.
- Společná měna v měnové unii nahrazuje národní měny členských států v plném rozsahu.
- Evropská měnová unie (EMU) je konkrétní formou měnové unie, jedná se o integrační stupeň, v jakém se od 1.1.1999 nachází Evropská unie. Jde o celou EU, avšak pouze některé státy splnily podmínky pro zavedení eura a vstoupila tak do třetí fáze (Eurozóna).
Eurozóna
Eurozóna je částí Evropské měnové unie. Součástí Eurozóny jsou země EMU, které splnily kritéria pro zavedení společné měny euro a uplatňování společné měnové politiky. Působí zde Evropská centrální banka.
- K 1.1.2011 vstoupilo do Eurozóny Estonsko jako její 17. stát vedle Belgie, Finska, Francie, Irska, Itálie, Kypru, Lucemburska, Malty, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rakouska, Řecka, Slovenska, Slovinska a Španělska.
Proces vzniku EMU
Proces vzniku EMU se začal formovat už v 80. letech. V roce 1988 byla publikována Delorsova zpráva (představen první harmonogram vytváření ekonomické unie – dnes pouze měnová unie). V roce 1992 v Maastrichtu byly podepsány smlouvy – smlouva o EU a smlouvy o založení ES (součástí této smlouvy byl Delorsův harmonogram).
Již v 70. letech vznikla „evropská měnová jednotka“ (ECU), používala se pouze pro stanovení rozpočtů.
- etapa (1990 – 1993)
- Tato etapa byla etapou přípravnou, její obsahem byla koordinace měnových politik (sbližovat centrální banky a měnové politiky států). Došlo také k zúžení fluktuačních pásem národních měn (v té době fungoval evropský měnový systém – fluktuační pásmo +/- 15%).
- etapa (1994 – 1998)
- Na základě Maastrichtské smlouvy byl vytvořen Evropský měnový institut, tedy předstupeň dnešní Evropské centrální banky, jehož úkolem byla koordinace spolupráce centrálních bank, připravovat státy na vstup do měnové unie, kontroloval plnění kritérií a připravit státy na přechod společné měny euro.
- Bylo stanovena „Maastrichtská kritéria“ (splnění pěti konvergenčních kritérií).
- EMU měla být vytvořena už v roce 1997, všechny státy měly splnit konvergenční kritéria (nereálné). Maastrichtská smlouva stanovila, že k 1.1.1999 vznikne měnová unie (vlivem silných politických tlaků) i přesto, že všechny státy nebudou splňovat konvergenční kritéria.
- etapa (1999 – 2002)
- 1.1999 vznikla EMU. Od tohoto data se zafixovaly měnové kurzy národních měn (stanovil se poměr, ve kterém se měny směňovaly za euro) a svoji činnost zahájila také Evropská centrální banka (Evropský měnový institut svoji činnost ukončil).
Konvergenční kritéria
Součástí kritérií jsou tři měnová kritéria a dvě kritéria fiskální (rozpočtová).
- Kritérium cenové stability (kritérium míry inflace)
- Průměrná míra inflace sledovaná během jednoho roku před šetřením nesmí překročit o více než 1,5 procentního bodu průměrnou roční míru inflace tří cenově nejstabilnějších zemí.
- (rok 2010 – limit 2,2 %; Česká republika 1,4 %)
- Kritérium konvergence úrokových sazeb
- Průměrná dlouhodobá nominální úroková sazba nesmí v průběhu jednoho roku před šetřením překračovat o více než 2 procentní body průměrnou úrokovou sazbu tří cenově nejstabilnějších zemí. Pokud by byl velký rozdíl mezi úrokovými sazbami, ovlivnilo by to mezinárodní pohyb kapitálu (jedná se o dlouhodobé úrokové sazby).
- (rok 2010 – limit 6,3 %; Česká republika 3,7 %)
- Kritérium stability měnových kurzů
- Směnný kurz národní měny je nutné udržovat v povoleném fluktuačním pásmu bez devalvace po dobu dvou let před šetřením. Toto kritérium se hodnotí pouze v případě, že země má zapojenou svoji měnu v systému ERM II. (tj. měna má stanovenou centrální paritu).
- Česká republika nemá stanovenou centrální paritu, ale kritérium se přesto hodnotí (bere se náhradní fiktivní parita – Česká republika toto kritérium dlouhodobě také splňuje).
- Kritérium deficitu veřejných financí
- Plánovaný nebo skutečný schodek veřejných financí nesmí přesáhnout 3 % HDP.
- Nejedná se o deficit státního rozpočtu, je to souhrnný deficit všech veřejných rozpočtů (tedy i rozpočtů obcí, krajů, veřejných organizací a institucí…).
- (rok 2010 – limit 3,0 %, Česká republika 5,1 % = nesplňuje)
- Kritérium veřejného zadlužení
- Poměr veřejného zadlužení k HDP nepřekračuje 60 % (započítává se dluh vlády i veřejných institucí).
- (rok 2010 – limit 60,0 %, Česká republika 39,3 % HDP)
Důsledky vstupu do eurozóny
Přijetí společné měnové politiky a společné měny euro má důsledky:
- evidentní (viditelné), pravděpodobné i zatím neověřitelné (viditelné v budoucnu)
- makroekonomické (souvisejí se zavedení společné měnové politiky)
- mikroekonomické (dopady na ekonomické subjekty)
- Přínosy makroekonomické
- pokles průměrné roční míry inflace a pokles dlouhodobých úrokových sazeb
- odstranění kurzového rizika (pokud spolu obchodují státy ve stejné měně, není třeba zajistit se proti kurzovému riziku = růst objemu obchodu a investic)
- zlepšení stavu veřejných financí (pokud se budou plnit konvergenční kritéria)
- ekonomický růst a růst zaměstnanosti
- Přínosy mikroekonomické
- sníží se transakční náklady (náklady spojené s existencí jednotlivých měn)
- zjednoduší se technika plateb
- odpadají náklady spojené s vedením účetnictví v několika měnách
- ceny v zemích eurozóny jsou vyjádřené v jediné měně (lepší mezinárodní porovnání obchodních podmínek = zostření konkurence)
- Přínosy pro obyvatelstvo
- transparentnost cenových relací (rychlé a jednoduché porovnání cen),
- jednodušší cestování, eliminace směnárenských poplatků a levnější platby do zahraničí,
- přechodem na euro je odstraněn vliv měnových kurzů na důchody a majetek občanů
- Rizika společné měnové politiky
- ztráta samostatné měnové politiky
- nemožnost využívat měnový kurz a úrokovou sazbu jako nástroj hospodářské politiky, pomocí měnového kurzy mohou státy působit na export (zahraniční obchod)
- je omezena národní rozpočtová politika (státy, které jsou v eurozóně musí dodržovat rozpočtová kritéria, která řeší Evropská komise)
- Náklady na technická opatření při přechodu na euro
- výměna či úprava technických zařízení (bankomaty a prodejní automaty)
- změna informačních systémů (nové účetní programy pro firmy a banky)
- náklady na informování občanů, stažení národní měny a její nahrazení eurem
- Faktory podporující vstup České republiky do eurozóny
- vysoká míra otevřenosti ekonomiky a orientace zahraničního obchodu na eurozónu
- podobná struktura ekonomiky jako v zemích eurozóny
- připravenost a stabilita finančního sektoru
- podpora veřejnosti
- vstup České republiky závisí pouze na plnění konvergenčních kritérií
