Vytváření společného jednotného trhu je založeno na uplatňování 4 svobod. Mezi ně řadíme volný pohyb zboží, volný pohyb služeb, volný pohyb osob a volný pohyb kapitálu.
Jednotný trh Evropské unie
Celá EU funguje jako jednotný trh (tedy třetí integrační stupeň). Část EU se dostala na vyšší stupeň, a to měnovou unii.
- Charakteristiky jednotného trhu EU
- integrační forma tzv. společného trhu
- považuje se za vyšší stupeň makroekonomické integrace (v praxi existuje pouze v rámci EU)
- uplatňování „čtyř svobod“ (tj. svobody pohybu) – volný pohyb zboží, volný pohyb osob (ve společném trhu pouze pracovních sil), volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu
- Fáze vytváření jednotného trhu EHS/EU
- Zóna volného obchodu (1965) – společenství, kde státy mezi sebou zruší cla
- Celní unie (1968) – společná celní politika vůči třetím zemím, společný celní sazebník
- Společný trh
Původním cílem EHS bylo vytvořit společný trh do 12 až 15 let od vzniku EHS (1958). Vlivem problémů ve světové ekonomice (strukturální krize…) se integrační cíl nepodařilo splnit. Myšlenka společného trhu byla oživena teprve v polovině 80. let.
- Překážky odstraňované při vytváření jednotného trhu
- Fyzické (věcné)
- hraniční kontroly
- dokladové kontroly – osob a vozidel
- překážka odstraněna formou „Schengenské smlouvy“ (1985), která stanovila, za jakých podmínek se rušily hraniční kontroly
- Technické – rozdílné normy, problémy s uznáváním kvalifikace…
- byla přijata dvě rozhodnutí:
- nejdůležitější normy budou mít charakter „euronorem“ (stanoven požadavek jednotnosti – pokud zboží splňuje euronormy, je vyhovující v rámci celé EU)
- pokud zboží splňovalo normy v jedné členské zemi, už nemuselo splňovat normy v další zemi (tj. princip uznávání norem)
- kvalifikace (za jakých podmínek je možné uznávat vysokoškolské vzdělání – musí být alespoň tříleté…)
- Daňové – rozdíly v sazbách nepřímých daní (vliv na cenu a konkurenceschopnost zboží)
- nepřímá daň se připočítává k ceně zboží a pokud by se zboží zdaňovalo odlišně, ovlivňovalo by to jeho konkurenceschopnost
- bylo určeno, kde se zboží bude zdaňovat a dle jaké sazby (země výroby či spotřeby)
- Volný pohyb zboží
- bez cel
- bez kvantitativních omezení
- bez překážek omezujících pohyb zboží (normy, administrativní opatření, zdanění…)
- Volný pohyb osob
- Volný pohyb pracovních sil (bez pracovního povolení)
- Schengenská smlouva (1985) – zrušení hraničních kontrol uvnitř ES
- Smlouva o EU (1993) – vznikl termín „občanství Evropské unie“ (tj. právo svobodně pracovat, usazovat se, volit a být volen do Evropského parlamentu a místních orgánů, pobírat dávky sociálního zabezpečení) týká se všech občanů jakékoliv členské země EU
- Fyzické (věcné)
Existovala přechodná období pro nové členské země – týkalo se pouze pohybu pracovních sil
- Volný pohyb služeb
- možnost podnikat v celé EU za stejných podmínek jako občané a firmy daného státu
- uznávaní profesních kvalifikací pro výkon služeb
- Volný pohyb kapitálu
- zjednodušené bankovní transfery, investice, možnost nákupu nemovitostí kdekoliv v EU…
- přechodná období vyjednaná Českou republikou platí na nabývání zemědělské půdy a lesů (3–7 let) pro osoby, které nemají trvalý pobyt na území České republiky, a na nabývání nemovitostí určených k vedlejšímu bydlení pro občany ostatních členských zemí EU (5 let)
- Výhody čtyř svobod
- přístup na trh s téměř 500.000 potenciálních zákazníků
- stimul pro obchod, investice, zaměstnanost, ekonomický růst
- možnost výběru pro občany kde žít, pracovat, studovat…
- Volný pohyb zboží – problémy:
- trh se zemědělskými produkty (upraven společnou zemědělskou politikou – více kontrolovaná, větší byrokracie…)
- nadměrná regulační opatření (příliš detailní předpisy)
- přetrvávají rozdíly v sazbách nepřímých daní (EU stanovila, že každá země má mít dvě daňové sazby DPH – státy se nedokázaly shodnout na stejné výši, a proto bylo pouze stanoveno, že základní sazba činí 15 % až 25 % a snížená sazba činí minimálně 5%)
- Volný pohyb osob – problémy:
- diskriminace nových členských zemí – přechodné období na maximálně 7 let
- od května 2004 otevřeny pouze nové členské země a Irsko, Velká Británie a Švédsko
- od května 2006: nově otevřeny Řecko, Španělsko, Portugalsko, Finsko, částečné uvolnění ve Francii, Belgii, Nizozemsku, Lucembursku a Itálii
- od května 2009 na přechodném období trvají pouze Německo a Rakousko (trvaly na celém přechodném období – do 30. 4. 2011, poté existuje naprostý volný pohyb osob v celé EU)
- Volný pohyb služeb a kapitálu – problémy:
- ne zcela liberalizovaný finanční trh (například finanční služby)
- problémy s uznáváním kvalifikace některých profesí (lékaři, právníci, architekti…)
- přechodné období na volný pohyb služeb v Německu a Rakousku až do roku 2011 (stavebnictví, čištění budov a zařízení, dekorace interiérů, sociální a zdravotnické služby)
- v eurozóně je pouze 17 zemí z 27 zemí ES (2011) – stále existuje kurzové riziko
Schengenský prostor – vznik, význam a okolnosti rozšíření
Schengenská dohoda byla podepsána v Lucemburském městě Schengen.
- Vznik schengenského systému
- Mezistátní smlouva (z 14.6.1985), kterou podepsali Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko a Spolková republika Německo, zavazovala signující země postupně odstranit hraniční kontroly a zavést svobodu pohybu na společných hranicích.
- 6.1990 byla uzavřena prováděcí úmluva o fungování systému. 26.3.1995 po procesu ratifikace zprovoznění systému byly odstraněny hraniční kontroly.
- Do Schengenu vstoupila v roce 1990 Itálie, v roce 1991 Španělsko a Portugalsko, 1992 Řecko, 1995 Rakousko, 1996 Švédsko, Dánsko a Finsko (+Norsko a Island – přidružený status – členové „Nordické pasové unie“). Od roku 2007 se součástí schengenského prostoru se staly nové členské země kromě Bulharska, Rumunska a Kypru. 12.12.2008 vstoupilo do Schengenu také Švýcarsko.
- Členské země EU mimo schengenský prostor
- Velká Británie a Irsko – zachovaly hraniční kontroly
- umožněno trvale vyjednanou výjimkou
- odlišný systém osobních dokladů ve Velké Británii (nemají občanské průkazy…)
- mezi Irskem a Velkou Británií je obdobný režim hraničního styku jako mezi zeměmi schengenského prostoru
- Schengenské acquis – předpisy
- v roce 1999 Amsterdamskou smlouvou zaneseno do právního řádu EU
- soubor opatření ke kompenzaci zrušených kontrol na vnitřních hranicích
- zajištění vnějších hranic EU k zamezení ilegálního přistěhovalectví, pašování drog a jiné nezákonné činnosti
- harmonizace vízové a azylové politiky členských států (1999 – začala se harmonizovat vízová a azylová politika)
- ochranná doložka – v případě ohrožení veřejné politiky nebo bezpečnosti je možné dočasné zavedení kontrol na vnitřních hranicích
Ačkoliv na hranicích se doklady již nekontrolují, v České republice přesto funguje celní správa (z hlediska nelegálního obchodu, nelegálního pohybu osob…).
- Česká republice v schengenském systému
- Česká republika se stala přistoupením k EU 1.5.2004 členem schengenské dohody
- součástí schengenského prostoru je Česká republika od 21.12.2007
Evropský ekonomický (hospodářský) prostor (EEP)
Jednotný trh se začal připravovat od poloviny 80. let. EHS mělo 12 členských států (členem nebylo Finsko, Švédsko, Rakousko) a v té době v západní Evropě fungovalo ještě ESVO, jehož členské státy se chtěly podílet také na výhodách jednotného trhu, a proto vznikla koncepce evropského ekonomického prostoru, který pokrýval prakticky celou západní Evropu
- Evropský hospodářský prostor vznikl na základě smlouvy mezi EHS a ESVO v roce 1992, kdy se vytvořil jeden prostor a členové ESVO se mohou zúčastnit bez členství v EU. Ve Švýcarsku tato smlouva nebyla schválená, zatímco ostatní státy ji ratifikovaly.
- EEP tedy sdružoval tehdejší státy EU a státy ES (1994). V roce 1995 došlo k dalšímu rozšiřování (z ESVO přešly dva státy do EU).
- Dnes existují „Norské fondy“, které nejsou součástí fondů EU, ale i přesto je lze využít na financování aktivit v rámci EU.
