Rozpočet EU je sestavován každoročně rozpočtovým orgánem (Rada EU, Evropský parlament, Komise) Celková výše a výše hlavních pilířů rozpočtu je stanovována na několik let dopředu finančním rámcem, typicky na sedm let.
Vymezení rozpočtu EU a jeho specifika ve srovnání se státními rozpočty
- rozpočet EU je nadnárodní rozpočet (nadstátní) x státní rozpočet se týká pouze jednoho státu
- rozpočet neplní ty funkce, které plní obecně státní rozpočty
- rozpočet EU tvoří přibližně 1,2 % hrubého národního důchodu, což není dostatek zdrojů, aby plnil ekonomické funkce jako státní rozpočet (které tvoří cca 40 a více % HDP země).
- státní rozpočet plní funkci alokační (z vybraných daní se financují veřejné statky…)
- z rozpočtu EU se nefinancují veřejné statky – pouze dotace ze strukturálních fondů
- státní rozpočet plní funkci distribuční (přerozdělování vytvořeného produktu)
- z rozpočtu EU dochází k přerozdělování pouze v rámci strukturální politiky – pro zaostávající regiony
- rozpočet EU slouží pro strukturální politiku a zemědělskou politiku
- státní rozpočet plní funkci stabilizační (lze jím ovlivňovat hospodářskou politiku)
- rozpočet EU stabilizační funkci neplní, neboť na to nemá dostatek zdrojů
- společný rozpočet EU slouží k plnění integračních cílů – udržet jednotný trh, zmírnit a odstraňovat rozdíly mezi regiony a financovat společnou zemědělskou politiku
Finanční (rozpočtová) perspektiva – dnes se používá název Víceletý finanční rámec
- jedná se o dokument stanovený na 5 až 7 let, který stanoví maximální výdaje z rozpočtu EU pro jednotlivé roky
- dlouhodobý finanční plán stanoví maximální výdaje pro jednotlivé roky, které do této perspektivy patří
Funkce rozpočtu EU
- Kontrola rozpočtové disciplíny
- prostřednictví tohoto rámce, lze kontrolovat, zda se výdaje drží v určitých mezích
- stanoví se limity, kolik je možné vydávat z rozpočtu –musí být odůvodněné, stanovené tak, aby bylo možné plnit kritéria
- Určit cíl činnosti ES v daném období
- co je těmi preferovanými cíly, na co se mají vynakládat finanční prostředky
Strop vlastních zdrojů je stanoven jako procento z odhadovaného hrubého národního produktu celé EU. V jednotlivých letech výdaje nesmí překročit strop vlastních zdrojů.
Rozpočtový proces
- Orgány, kterých se týká rozpočtový proces, jsou Evropská komise, Rada EU a Evropský parlament.
- Návrh rozpočtu – předkládá Evropská komise v květnu Radě
- Schvalování rozpočtu
- Rada EU projedná návrh (může zanést změny) a předloží jej Evropskému parlamentu. Evropský parlament může návrh Rady přijmout (rozpočet je pak schválený) nebo může navrhnout změny povinných výdajů (pak musí následně rozpočet schválit Rada). Evropský parlament může odmítnout rozpočet jako celek a vrátit k přepracování.
- Realizace rozpočtu
- Kontrola provádění rozpočtu
- Kontrolu provádějí Evropský parlament a Evropský účetní dvůr. Za realizaci rozpočtu jsou odpovědné členské státy a Evropská komise.
Změny příjmové stránky rozpočtu
EHS vzniklo na základě Římské smlouvy – první úprava rozpočtu pomocí smlouvy.
V roce 1958 každá země měla svoji celní politiku (svá cla) a jediným zdrojem příjmů rozpočtu byly příspěvky (až do roku 1970).
V roce 1970 byla podepsána Lucemburská smlouva (vytvoření celní unie – zaveden společný celní sazebník, zaveden příspěvek z DPH + zemědělské dovozní dávky).
Od roku 1984 příjmy zůstaly stejné, pouze se zvýšilo procento u harmonizovaného základu DPH.
- První finanční perspektiva vznikla v Bruselu (Jacques Delors), jednalo se o soubor dokumentů, které se označuje jako:
- Delors I – smlouvy přijaté všemi členskými státy, upravovaly financování až do roku 1992 (příjmy zůstávaly stejné + čtvrtý zdroj počítaný z HDP, protože předchozí příjmy nestačily na financování ) a byl stanovený maximální strop vlastních zdrojů – 1,2 % z HDP
- Delors II – finanční perspektiva od roku 1993 do 1999, příjmy se změnily pouze nepatrně (procenta u DPH) a zvýšil se maximální strop vlastních zdrojů
- Berlín – „Agenda 2000“ – došlo k poklesu odvodu DPH až na 0,5 % od roku 2004, měnila se metodika výpočtu čtvrtého zdroje (výpočet z hrubého národního důchodu). Byly zde zahrnuty i zdroje pro nově přistupující země.
- Pro období 2007-2013 poslední perspektiva, kdy se Česká republika nachází v pozici čistého příjemce. Předpokládá se, že v další perspektivě bude v pozici čistého příjemce pouze krátce.
Struktura rozpočtu EU
- Příjmy:
- tradiční (vlastní zdroje EU)
- výnosy z cel (každá země je povinna odvést 75 % z vybraných cel, 25 % si ponechá na úhradu nákladů související s výběrem; společný celní sazebník byl zaveden v roce 1968)
- zemědělské vyrovnávací dávky (vybírá se, když se do EU dováží zemědělské produkty z třetích zemí, cílem je ochránit domácí zemědělce)
- daň z přidané hodnoty (0,5 % z harmonizovaného základu DPH – počítá se podle vzorce zohledňující různé sazby ve všech zemích
- čtvrtý zdroj EU
- v roce 1988 přestávaly být stávající zdroje dostatečné na financování regionální politiky a společné zemědělské politiky, byl tedy zaveden „čtvrtý zdroj EU“
- čtvrtý zdroj je určité procento z HDP každé členské země (plyne na vyžádání – není to automatický zdroj EU, v 80. letech byl schválen i strop vlastních zdrojů – mez, nad kterou nesmí EU žádat další příjmy)
- čtvrtý zdroj tvoří přibližně 75 % z příjmů
- Výdaje:
- výdaje na společnou zemědělskou politiku (tvoří cca 40 %; jedná se o pomoc zemědělcům ve formě exportní dotace, intervenčních nákupů; EU financuje také rozvoj venkova…)
- strukturální politika (financování strukturálních fondů za účelem zvyšování ekonomické úrovně a konkurenceschopnosti v regionech)
- občanství, svoboda, bezpečnost a právo – financování vnitřní (výdaje na boj proti terorismu, dodržování lidských práv, výměnné studentské stáže…) a vnější (pomoc kandidátským zemím, výdaje na vojenské zásahy, mezinárodní aktivity EU…) politiky
- administrativa (financování orgánů EU, platy zaměstnanců tvoří cca 5 % celkových výdajů)
Rozpočtové zásady
Rozpočtové zásady jsou principy, které se dodržují v případě rozpočtu EU.
- zásada každoročního sestavování (rozpočet vychází z víceletého finančního rámce, sestavuje se každoročně, rozpočtový rok je shodný s kalendářním rokem)
- zásada vyrovnanosti (rozpočet EU být vždy vyrovnaný)
- zásada jedné měny (příjmy a výdaje se vyjadřují v EUR, dříve se vyjadřovaly v ECU)
- zásada úplnosti (všechny příjmy a výdaje musí být zachyceny v jednom dokumentu)
- zásada specifičnosti (každý výdaj musí být přesně určený – má svůj účel)
- zásada finanční solidarity (rozpočet EU slouží jako nástroj přerozdělování v rámci EU, kdy peníze z rozpočtu dostávají státy ze strukturálních fondů na nižší regionální úrovni – regiony pod 75 % průměrného HDP na obyvatele EU)
Všechny členské země EU lze rozdělit:
- Čistí plátci (státy, které do rozpočtu EU více platí, než z něj získávají)
- Německo, Itálie, Francie, Velká Británie, Nizozemsko, Belgie, Lucembursko
- Čistí příjemci (více získávají z rozpočtu EU, než do něj odvedou)
- státy, které přistoupily v roce 2004 a později, Řecko, Portugalsko, Španělsko
