Koncepční rámec

Úloha koncepčního rámce

– ucelený a vnitřně provázaný teoretický základ finančního účetnictví a výkaznictví

– dle USGAAP jde o „Teoretický ucelený základ“

– koncepční rámec i teoretický ucelený základ jsou teoretickým východiskem regulace, standardizace a harmonizace účetnictví

Struktura koncepčního rámce

– úvodní vymezení účelu, působnosti, výčet uživatelů účetní závěrky a jejich informační potřeby

– cíl účetních výkazů

– základní principy a předpoklady

– kvalitativní vlastnosti účetních výkazů

– základní prvky účetních výkazů a podmínky jejich uznání

– oceňovací základny

– pojetí kapitálu a jeho uchování

Uživatelé výstupů finančního účetnictví

– interní: manažeři, vlastníci

– externí: investoři a potenciální investoři, věřitelé, dodavatelé a jiní obchodní věřitelé, zaměstnanci, zákazníci, vláda a státní orgány, veřejnost, konkurence

Cíl a účel finančního účetnictví

– poskytovat širokému okruhu uživatelů prostřednictvím účetní závěrky informace:
– o finanční pozici (rozvaha)
– o výkonnosti (výsledovka)
– o změnách ve finanční pozici (cash-flow, přehled o změnách vlastního kapitálu)

Základní principy a předpoklady

Nejvyšší zásada: true and fair view – princip věrného a pravdivého zobrazení, jedná se o požadavek věrně a pravdivě zobrazovat ekonomickou situaci podniku.

Pokud aplikace standardu je v rozporu, účetní jednotka nemusí dle standardu postupovat (musí to však uvést v komentáři k účetním výkazům).

Dle českého účetnictví (§ 7 Zákona o účetnictví) má být účetnictví vedeno „věrně a poctivě“, čehož je docíleno tehdy, že budou dodržovány právní předpisy – to je v rozporu s IAS/IFRS.

Mezi další zásady patří: akruání princip, předpoklad trvání podniku, princip opatrnosti, přednost obsahu před formou… Další zásady a předpoklady jsou zapracovány do systému, který tvoří základ pro charakterizování kvalitativních charakteristik účetních informací.

Přínos informace uživatele nesmí převyšovat náklady na zjištění informace.

Kvalitativní charakteristiky

– srozumitelnost

– relevantnost (umožňuje abstrahovat informace z určitých položek…)

– porovnatelnost (v čase, v prostoru /tj. i mezi podniky různé velikosti/)

– spolehlivost

– objektivnost

– nestrannost

Kritéria uznávání prvků účetních výkazů

V IAS/IFRS stejně jako v US GAAP je Koncepčním rámcem vymezen značný prostor pro rozhodování, jehož cílem je na základě daných kritérií určit, zda zobrazit (resp. zaúčtovat a vykázat) jednotlivé události (hospodářské operace v účetnictví)

IV. Direktiva a česká účetní legislativa se tímto nezabývá.

Pro zařazení položky do výkazu je nutné (dle IAS/IFRS)

a) vyhovět základní definici položky

b) splňovat další kritéria uznání

Koncepční rámec obsahuje pět základních definic, které zajišťují provázanost koncepčního rámce s jednotlivými standardy.

Základní definice

Aktivum = je formou majetku, jehož existence je výsledkem minulých událostí a přinese v budoucnosti ekonomický prospěch (a to přímo /nákup za účelem dalšího prodeje/ i nepřímo /nákup pro transformaci ve výrobky/).

Dluh = současný závazek podniku, který vznikl na základě minulých událostí a při jehož vypořádání se očekává v budoucnosti snížení celkového ekonomického prospěchu.

Vlastní kapitál = zbytková hodnota aktiv po odečtení dluhů.

Výnos = přírůstek ekonomického prospěchu vyvolaný aktivitou podniku v daném období, který se projeví zvýšením stavu aktiv či snížením dluhů (resp. způsobí nárůst vlastního kapitálu).

Dvě skupiny výnosů dle IAS/IFRS

Tržby a ostatní výnosy (revenues)

– váží se k primární činnosti podniku, mají nepřetržitě a opakující se podobu

– jsou převážně pod kontrolou podniku

Zisky (gains)

– týkají se vedlejších, nahodilých činností, dochází k ním nepravidelně

– nebývají plně pod kontrolou podniku

– vykazují se snížené o související ztráty (tj. je povolena kompenzace – například kursové zisky lze kompenzovat s kursovými ztrátami)

Náklad = úbytek ekonomického prospěchu vyvolaný aktivitou podniku v daném období, který se projevuje snížením stavu aktiv či zvýšením dluhů (resp. pokles vlastního kapitálu)

Dvě skupiny nákladů dle IAS/IFRS

Náklady (expenses)

– náklady primární činnosti,opakující se povahy

Ztráty (losses)

– náklady nahodilých, nepravidelných činností…

– je povolena kompenzace

Další kritéria uznání dle IAS/IFRS

– spolehlivé ocenění – položku lze ocenit náklady pořízení nebo jinou hodnotou, kterou lze spolehlivě měřit (jiný pohled na odhady hodnoty)

– pravděpodobnost, že budoucí ekonomický prospěch spojený s položkou bude plynout do podniku či z podniku (stupeň nejistoty je zkoumán při účetní závěrce)
– pokud je to pravděpodobné více než nepravděpodobné

– významnost = přínos > náklady na zjištění

Uznání v účetnictví dle US GAAP

– vyhláška SFAS 6 stanoví definice pro 10 položek účetních výkazů:

Aktivum = pravděpodobná budoucí ekonomická výhoda obdržená či kontrolovaná účetní entitou, která je výsledkem minulých transakcí či událostí

Dluh (závazek) = pravděpodobná ekonomická oběť, vyplývající ze současné povinnosti účetní entity převést v budoucnu majetek či poskytnou služby jiným účetním entitám a je výsledem minulých transakcí či událostí

Vlastní kapitál = zbytková hodnota aktiv po odečtení dluhů

Tržby (revenues) = zvýšení aktiv či snížení závazků, jejichž příčinou je provozování primární činnosti podniku:

a) běžné (za výrobky, zboží, služby)

b) ostatní (přijaté úroky, nájemné, dividendy)

Zisky (gains) = přírůstky vlastního kapitálu vyvolané okrajovými či nahodilými transakcemi, které podnik nemá plně pod kontrolou.

Náklady (expenses) = snížení aktiv či zvýšení závazků při primární činnosti (vynaložení zdrojů při výrobě poskytování služeb…)

Ztráty (losses) = úbytky vlastního kapitálu vyvolané okrajovými transakcemi, které nejsou plně pod kontrolou podniku

Úplný výsledek hospodaření = BVH+OVH

BVH = (výnosy – náklady)+(realizované zisky-realizované ztráty) = běžný výsledek hospodaření

OVH = (nerealizované zisky – nerealizované ztráty) = ostatní výsledek hospodaření

Realizované = prověřené trhem; nerealizované = neprověřené trhem

Náklady:

– náklady (například spotřeba ,ateriálu)

– realizované ztráty (například zůstatková cena vyřazeného dlouhodobého majetku)

– nerealizované ztráty (například snížení hodnoty přeceňovaných cenných papírů)

Výnosy:

– tržby (například tržby z prodeje výrobků)

– realizované zisky (například plnění od pojišťovny za živelnou pohromu)

– nerealizované zisky (například změny kursu cizí měny)

Investice od vlastníků = peněžité i nepeněžité vklady vlastníků do společnosti

Vyplacené podíly na zisku vlastníkům

Kritéria uznání prvků dle US GAAP:

– nutnost splnění definice základního prvku

– nutnost spolehlivého ocenění

– mít vliv na rozhodování uživatele

– nést spolehlivou, ověřitelnou informaci

– mít očekávaný přínos vyšší vynaložené náklady

Oceňování aktiv a závazků

– oceňování je základní problém každého finančního účetnictví

– má vliv na vypovídací schopnost všech finančních veličin – prostřednictvím ocenění aktiv a závazků je ovlivněna výše vlastního kapitálu, dále pak výše nákladů a výnosů resp. výsledku hospodaření a v neposlední řadě je ovlivněna výše ukazatelů finanční analýzy

Oceňování dle koncepčního rámce IAS/IFRS:

– historická cena

– běžná reprodukční cena

– běžná realizační cena

– současná hodnota

Dále v jednotlivých standardech:

– tržní cena

– reálná hodnota

Historická cena

– základní oceňovací báze ve všech účetních systémech

a) pořizovací cena (= cena pořízení + vedlejší pořizovací náklady)

b) vynaložené vlastní náklady

Běžná reprodukční cena

– u aktiv – peněžní částka, kterou by bylo nutné vynaložit na pořízení v současnosti

– u závazků – peněžní částka, která by byla nutná na vypořádání závazku v současnosti

– v českém účetnictví – „reprodukční pořizovací cena“; používá se u účtování darů, inventarizačních přebytků a nepeněžních vkladů u účetních jednotek s výjimkou akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným (u nich je nutný odhad znalcem)

Běžná realizační cena

– u aktiva – částka, kterou by bylo možno v současnosti získat prodejem aktiva za standardních podmínek

– u závazku – částka, kterou by bylo nutné vynaložit na uspokojení dluhu za normálních podmínek

– v českém účetnictví – „čistá prodejní cena“, používá se u zásob na konci účetního období, kdy má být účetní hodnota zásob srovnána s čistou prodejní cenou a případně se má tvoři opravná položka

Současná hodnota

– u aktiva – současná diskontovaná hodnota budoucích peněžních příjmů

– u závazku – současná diskontovaná hodnota budoucích peněžních výdajů

– v českém účetnictví neexistuje

Tržní cena

– částka, kterou lze obdržet na aktivním trhu

Reálná hodnota

– částka, za kterou by mohlo být v transakcích mezi znalými a ochotnými stranami za obvyklých podmínek směněno aktivum či vyrovnán závazek

– jde o širší pojem než tržní cena (pokud neexistuje aktivní trh, je možné použít

– v českém účetnictví je to buď tržní cena, cena dle odhadu znalce či cena určená na základě zvláštních právních předpisů (vyhlášky o oceňování)

Ocenění dle IV. Direktivy EU

– oceňování je založeno na principu oceňování v historických cenách

– členské státy mají možnost odchýlení se od historických cen těmito způsoby:

a) reprodukční cenou – u aktiv s krátkou dobou životnosti

b) jinou hodnotou, která bere v úvahu vliv inflace (současná hodnota, reálná hodnota)

c) cenou stanovenou na základě odhadu

Pojetí kapitálu a jeho uchování

– finanční účetnictví má velký vliv na uchování kapitálu podniku